Slavnostní odhalení pamětní desky „velikému Slovanovi“ Františku Řehořovi ve Stěžerách v roce 1902

Pro obec Stěžery byl 29. červen 1902 opravdu velkým dnem, protože se zde konaly rovnou 2 slavnosti naráz, a to odhalení pamětní desky místnímu rodákovi a propagátoru Rusínů a Ukrajinců Františku Řehořovi (1857-1899) a IV. sjezd hasičské župy královéhradecké, přičemž obě akce byly uspořádány pod obecním protektorátem a navzájem si vyšly za vzájemné spolupráce vstříc.

Tehdy byla celá obec oděna do slavnostního hávu. Nebylo stavení bez národního praporu nebo jiné výzdoby v českých národních barvách – červené a bílé. Rodný dům oslavencův, náležející panu Hrdličkovi, byl ověnčen chvojím, pamětní deska zakryta bílo-červenou zástavou a ozdobena velkým věncem, na jehož stužkách se skvěl nápis: „Z vděčného Náprstkova musea.“ Před domem byla vztyčena dvojice stožárů, jeden s praporem zemských barev (bílo-červený), druhý v barvách rusínských (modro-žlutý). Další zemský prapor vlál též na střeše domu.

V předvečer slavnosti procházela obcí hudba a ráno byl proveden slavnostní budíček, aby nikdo nezmeškal této významné události. Mnoho hostů se též dostavilo z Prahy, z nichž zmiňme: spisovatele Adolfa Černého, novináře a člena redakce „Politik“ Patrika Blažka s dcerou, úředníka městské knihovny Františka de Paula Blažku, předsedu akademického spolku „Ukrajinsko-rusínská hromada v Praze“ Lva Hankevyče, královéhradeckého továrníka Stanislava Červeného, královéhradeckého městského sekretáře Ludvíka Domečku, poslance Hynka Srdínku ze Svobodných Dvorů a V. Svatopluka Ponce, řídícího učitele z Černilova a oslavencova dávného přítele. Své zástupce vyslaly: královéhradecká městská rada, učitelské jednoty „Budeč Kuklenská“, „Komenský“ ve Lhotě pod Libčany a „Lindner“ v Nechanicích, dále královéhradecké historické muzeum a Palackého čítárna, živnostenské společenstvo v Kuklenách, Besedy z Čistěvsi a z Máslojed, obě místní besedy a mnozí další. Nejčetněji však byli zastoupeni hasiči, kteří se dostavili do Stěžer na župní sjezd všemi sbory župy Královéhradecké i sbory sousední župy Nechanické. Jejich uniformy přispěly k slavnostnímu lesku této akce a zároveň hasiči účinně udržovali veřejný pořádek.

Ve 10.45 hod. se začal před obecnou školou řadit slavnostní průvod, v němž šla nejprve školní mládež, za ní hudba, chovanky zdejší hospodyňské školy, školní družičky, místní pěvecký spolek „Mladota“, hasiči, trojice větších družiček, deputace a významní hosté, slavnostní řečník s obecním představenstvem, obecní zastupitelstvo a za ním ostatní spolky a další účastníci slavnosti. Po zahrání hymny „Kde domov můj“ se dal průvod do pohybu a za zvuků písně „Slovan jsem“ se všichni účastníci rozestavili na vykázaná místa, přičemž hasiči utvořili ochranný kordon. Pěvecký spolek „Mladota“ zapěl sbor „Rodné brázdy“, který byl složen Františkem Vondráčkem na slova Josefa Václava Sládka. Poté již všechny uvítal obecní starosta Karel Jouda, po němž se ujal slova slavnostní řečník Adolf Černý, který nastínil životní osudy Františka Řehoře, etnografa, zaměřeného na studium Rusínů, Ukrajinců a dalších národností v Haliči a Bukovině, a dále ocenil jeho práci i zásluhy o prohlubování slovanské pospolitosti. Po této procítěné řeči došlo ke slavnostnímu odhalení pamětní desky.

Ta byla navržena smíchovským architektem Antonínem Cechnerem, modelování obstaral akademický sochař Václav Suchomel, učitel sochařské školy v Hořicích, která pod vedením svého ředitele, vládního rady Viléma Dokoupila, ochotně podpořila místní komitét, který byl tvořen: starostou Karlem Joudou, Josefem Ryklem, Josefem Honcem, řídícím učitelem Aloisem Styblíkem, Josefem Církvou, Františkem Franckem, Rudolfem Sixtou, Heřmanem Hrdličkou, Josefem Pázlerem ze Stěžírek, Janem Hofmanem, zahradníkem Františkem Finkem, Františkem Rejfkem a Františkem Novotným. Na práci žáků hořické školy dohlížel odborný učitel Josef Šolc. Práce byla věnována zdarma za náhradu materiálu ve výši 250 K. K uhrazení nákladu přispěl 140 K strýc zesnulého Jan Řehoř, vrchní zeměměřič ve výslužbě v Třeboni, 10 K statkář Josef Loučný z Hřibska, 4 K František Zikl ze Stěžer a zbytek byl uhrazen z obecní pokladny.

Nápis na desce vedle bronzového Řehořova reliéfu od té doby hlásá: „Zde se narodil FRANT. ŘEHOŘ, český spisovatel 20. května roku 1852.“ Při zhotovování desky však došlo na něčí straně k omylu, a tak je v mramoru vytesané datum narození nesprávné, protože František Řehoř se narodil 16. prosince 1857, jak dotvrzuje též místní matrika narozených. Prostě, chybička se vloudila.

Starosta Jouda přijal desku v ochranu obce slovy: „Přijímám desku v opatrování zastupitelstva obecního. Obec naše snaží se vypěstovati a udržeti ducha sousedské pospolitosti, přeje si, aby nový dorost, naše mládež, byla si vědoma, že náleží též k velké rodině národa českého, aby jemu věnovala všecko chtění i síly své a byla mu vždy chloubou.

Přejeme si, aby stejnou láskou lnula ke všem bratrům Slovanům. Vidíme v této vzájemnosti naši lepší budoucnost a z té stránky zvláště vděčni jsme oslavenci p. Řehořovi za jeho působení. Konám nejvýš milou povinnost vzdávaje Vám, velectěný p. řečníku, naše upřímné díky za ochotu a obětavost, kterou vážil jste dalekou cestu na oslavu památky svého přítele a našeho rodáka.“

Poté již zpěvácký spolek „Mladota“ se sbormistrem Církvou přednesl jen sbor „Teď v boj“ od Josefa Čapky Drahlovského a závěrem vlastního aktu odhalení bylo zahrání písně „Hej, Slované“. Odtud se průvod vrátil zpět k obecné škole, před níž promluvil redaktor Patrik Blažek, který vylíčil muka rusínského a ukrajinského lidu. Po jeho vystoupení promluvil ve své mateřštině Lev Hankevyč, o němž obecní kronikář napsal toto: „Jediného zástupce měli Rusíni při slavnosti Ř-ově, ale nemohli míti lepšího. Vroucí jeho řeč získala jim sympathie všech srdcí. Blaze národu, jenž má takovou mládež.“ Po vyslechnutí hymny „Kde domov můj“ se již všichni rozešli. Při společném obědě byly ještě předčítány pozdravné listy a telegramy. Odpoledne se ještě navíc uskutečnil na zámeckém nádvoří koncert, jehož vstupné ve výši 40 haléřů připadlo hasičskému sboru, který zároveň v obci pořádal župní sjezd.

Slavnostní odhalení pamětní desky „velikému Slovanovi“ Františku Řehořovi ve Stěžerách v roce 1902 na mapě