Rýmařov - hlavní městský rynek
Ústředním veřejným prostranstvím tohoto podhorského města s necelými osmi tisíci obyvateli, ležícího na Podolském potoce na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku, je náměstí Míru. Má obdélníkový půdorys o stranách 65 x 50 m a nejpůsobivější jeho dominantou je impozantní objekt radnice, umístěný poněkud asymetricky mimo střed na ploše náměstí.
Mohutná dvoupatrová budova s mansardovou střechou je doplněna nárožní hranolovou věží. První písemná zmínka o radnici pochází z roku 1560, ale je dost možné, že její přízemní hrázděná předchůdkyně tady v sousedství hranolové obranné věže stávala již na přelomu 14. a 15.století. Zhruba o sto let později byla přestavěna v renesančním slohu a po následných dvou požárech opravena a zvýšena o patro. Roku 1670 budova obdržela raně barokní vzhled. Dnešní podobu získala v půli 19.století, kdy si její exteriér navlékl klasicistní háv. Zároveň byla navýšena o další poschodí a hlavní vchod přizdobil znak města, na němž je v modrém poli zobrazena zlatá vlčice ve skoku, protknutá zlatým šípem.
Nejstarší částí radnice je masivní hranolová věž s úzkými okénky (střílnami) a bosovanými nárožími. Nad okraj střechy radnice vystupuje osmiboká nádstavba a věž je zakončena helmicí s lucernou. Na věži jsou umístěny hodiny s ciferníky směřujícími do čtyř světových stran.
Jižně od radnice na rynku narazíme na nízkou novodobou fontánu. Východně od sídla konšelů se ve východním rohu náměstí z dlažby vypíná pískovcová barokní socha s.Jana Nepomuckého. Pochází z éry baroka a roku 1736 ji vytvořil sochař Johann George Anton Heinz.
Nad ní se z nároží tyčí budova pošty s líbivou věžičkou. V této východní frontě domů je na jednom stavení umístěna Pamětní deska Otto Marburga. (Narodil se v roce 1874, byl význačným světovým neurologem a objevil akutní formu roztroušené sklerózy. Zemřel roku 1948 v New Yorku.)
V nejjižnějším cípu náměstí Míru – u uličky vedoucí k autobusovému nádraží, stojí budova, v níž dnes sídlí Městské muzeum Rýmařov. Sbírky nás seznámí s geologií a přírodou regionu, těžbou vzácných kovů v okolí, historií města a tradicí místní textilní výroby, jíž dominoval podnik Hedva. V budově sídlí také dvě galerie - „Galerie Pranýř“ a „Galerie Octopus.“
Před muzeem se nachází skulptura jménem Trubkoun, což je moderní „nesmysl“ v podobě otevřené krabice stojící na dvou trubkách. Autorem se stal sochař Kurt Gebauer.
Západní plochu rynku krášlí barokní Mariánský sloup. Celkově je vysoký šest a půl metru, z toho dosahuje výše Madony z roku 1683 od neznámého umělce 220 centimetrů. Ta je umístěna na mohutném stupňovitém soklu o půdorysu čtverce, který je tímto pojetím monumentální architektury v regionu jevem ojedinělým. Vysoký hranolový pilíř je obzvláštněn nástavci s kartušemi, po stranách volutovými křídly a navíc je členěn pilastry. Pilíř je na čtyřech stranách prolomen otvory se skleněnými výplněmi, jenž jsou zvenčí chráněny propleteným mřížovím. Panna Marie stojí na okřídleném draku.
Na severozápadní straně náměstí, jen kousek od barokního sloupu, stojí vzorně opravená klasicistní budova lékárny. Z celé fronty domů na této straně rynku je jediným původním stavením. Prodejna farmaceutik je v objektu záležitostí novodobou. Původně byl totiž jeho přízemní interiér (zbytek plnil obytnou funkci) vyhledáván z naprosto jiného důvodu: kvůli příjemnému trávení volného času a utrácení peněz, těžce „vydřených" z prodeje produktů místního textilního průmyslu. Ale pokud si myslíte, že zde bývala jen taková obyčejná hospoda, jste na omylu - páni podnikatelé přece ani tehdy nechodívali do nějakého pajzlu, ale k těmto účelům jim sloužily nóbl kavárny. Jenže s úpadajícími textilkami přišel krach i této luxusní rýmařovské a poté interiéry zaplnily výrobky firmy Baťa. Ty neprodané mohly ještě pozorovat nucený odchod německých obyvatel, ale pak už to šlo s krásnou budovou z kopce a kvůli dezolátnímu stavu muselo být dokonce zbouráno celé levé křídlo.
V devadesátých letech minulého století se ale stal menší zázrak: budova byla jednou z prvních, které se ve městě dočkaly rekonstrukce. A při ní byl velmi citlivě dostavěn i ten již neexistující zbouraný trakt a střecha pokryta břidlicovou krytinou, která je pro Rýmařovsko tak typická.
Z restauračních zařízení se na jižní straně rynku nachází „Prima Pizzerie“ a na protilehlém konci její konkurent s názvem „Pizzerie Papa John.“
Pokud pizzu neradi a preferujete návštěvu podniků s klasickým českým jídlem, je nutno po Radniční ulici odkráčet na náměstí Svobody, kde se vypíná Hotel Praděd se stejnojmennou restaurací.
Rýmařov
Příspěvky z okolí Rýmařov - hlavní městský rynek





