Rýmařov - hlavní městský rynek Ústředním veřejným prostranstvím tohoto podhorského města s necelými osmi tisíci obyvateli, ležícího na Podolském potoce na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku, je náměstí Míru. Má obdélníkový půdorys o stranách 65 x 50 m a nejpůsobivější jeho dominantou je impozantní objekt radnice, umístěný poněkud asymetricky mimo střed na ploše náměstí. Mohutná dvoupatrová budova s mansardovou střechou je doplněna nárožní hranolovou věží. První písemná zmínka o radnici pochází z roku 1560, ale je dost možné, že její přízemní hrázděná předchůdkyně tady v sousedství hranolové obranné věže stávala již na přelomu 14. a 15.století. Zhruba o sto let později byla přestavěna v renesančním slohu a po následných dvou požárech opravena a zvýšena o patro. Roku 1670 budova obdržela raně barokní vzhled. Dnešní podobu získala v půli 19.století, kdy si její exteriér navlékl klasicistní háv. Zároveň byla navýšena o další poschodí a hlavní vchod přizdobil znak města, na němž je v modrém poli zobrazena… Ústředním veřejným prostranstvím tohoto podhorského města s necelými osmi tisíci obyvateli, ležícího na Podolském potoce na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku, je náměstí Míru. Má obdélníkový půdorys o stranách 65 x 50 m a nejpůsobivější jeho dominantou je impozantní objekt radnice, umístěný poněkud asymetricky mimo střed na ploše náměstí. Mohutná dvoupatrová budova s mansardovou střechou je doplněna nárožní hranolovou věží. První písemná zmínka o radnici pochází z roku 1560, ale je dost možné, že její přízemní hrázděná předchůdkyně tady v sousedství hranolové obranné věže stávala již na přelomu 14. a 15.století. Zhruba o sto let později byla přestavěna v renesančním slohu a po následných dvou požárech opravena a zvýšena o patro. Roku 1670 budova obdržela raně barokní vzhled. Dnešní podobu získala v půli 19.století, kdy si její exteriér navlékl klasicistní háv. Zároveň byla navýšena o další poschodí a hlavní vchod přizdobil znak města, na němž je v modrém poli zobrazena…