Rybník Skříň
Pokud nahlédneme do „Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska“ od Stanislava Štefáčka, tak se o tomto rybníku dozvíme toto: „Skříň (26 ha) VČ u Neratova 2,8 km SZ od Lázní Bohdaneč na pravém přítoku Opatovického kanálu ve Východolabské tabuli, je průtočný a rybochovný. Obdélná plocha je téměř ze všech stran obklopena lesy. Nedaleko S břehu vede silnice z Lázní Bohdaneč do Chlumce nad Cidlinou. Okolí: Na Samotě, Rváče, Na Smíchově; rybníky ⸕Rozhrna, Horní a Dolní Jílovky, Tichý, Trhoňka, Truhličky, Nadýmáček. Lokality: Lázně Bohdaneč viz Bohdanečský.“
Stejně jako sousední rybník Rozhrna, od něhož je oddělena pevnou hrází se zbytkem staletých dubů, patří i Skříň k vodním plochám, na jejichž vzniku má podíl šlechtický rod Bukovských z Hustířan, čehož nepřímým důkazem je i to, že neleží na Opatovickém kanálu jako většina Pernštejny vybudovaných rybníků (v roce 1563 bylo na pardubickém panství 238 rybníků, roku 1651 262 rybníků, v roce 1688 238 rybníků, roku 1783 213 rybníků, v roce 1795 154 rybníků, roku 1859 235 rybníků a v roce 1948 32 rybníků), i když zásadní úprava Skříně proběhla až právě za nich. Jednou z prvních zmínek o její existenci je listina z 11. listopadu 1535, v níž Jan z Pernštejna dává městečku Bohdanči potvrzení na 14. května 1514 zakoupenou od Viléma z Pernštejna ves Jilůvku a pastviny u rybníka Skříně. Tento rybník měl sloužit jako ochrana stejnojmenné tvrze, jak tvrdí administrátor dašické fary P. Josef Nechvíle v „Methodu“, který vyšel 28. února 1881:
„Na ostrůvku rybníka Skříně, po straně silnice k Chlumci vedoucí stával hrad Jilovka. Ostrůvek ten vejčité podoby jest 45 kroků dlouhý a 30 kroků široký, otečen příkopem, se Skříní souvisícím a 27 kroků širokým, který se dá naplniti vodou. S tímto příkopem stýká se na druhé straně násep částečně zachovalý a 15 kroků široký, 100° v objemu mající. Na pahorku tvrze samé nalezají se střepiny, cihly, kamení a jiné věci. K tvrzi této řadí se jiho-západně druhý, čtverhranný násep, nyní močálem naplněný. Místo to, kde stával hrad, náleží obci, ale rybník Skříně je stále více zatápí. Hrad tento patřil bratřím Majnušovi, Petrovi a Bavorovi Chvalkovským z Hustiřan, kteří r. 1508 pustou tuto tvrz za 2500 kop gr. prodali Vilému z Pernštýna. Taktéž Johanka z Dobřenic, choť Bavora z Hustiřan, která na pusté tvrzi Jilovce a vsi věno 250 kop gr. pojištěno měla, právo k této tvrzi r. 1508 Vilémovi z Pernštýna prodala. Ale r. 1514 prodal Vilém z Pernštýna tvrz Jilovku městu Bohdánči, které z ní dalo nadělati pastvin.“
Stejně jako rybník měnil své vlastníky, tak obdobně se obměňoval jeho název – Křín, Kříně, Skřín, Skříně, Skříň, Jílovský (do roku 1952) apod. Časem zanikl i onen ostrůvek Jílovka, neboť materiál z něho byl využit při stavbě hráze rybníka Tichého, který byl napuštěn v letech 1926-1927. Poslední zbytky pak zanikly s odbahněním a vyčištěním rybníka v 70. letech 20. století. Zbyly tak pouze nálezy z let 1915-1920, mezi něž náležely také 3 koňské podkovy, 2 švédského a 1 španělského typu. Sám rybník měl štěstí v tom, že nebyl nikdy zrušen, ať již v pobělohorském období, tak v časech tereziánských reforem. V indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Gsunda vidíme, že oproti předchozímu stavu, zaznamenanému v mapách I. vojenského mapování, zvětšil svou plochu na téměř trojnásobek. V roce 1881 se stal součástí majetku, jenž byl zakoupen Richardem Draschem von Wartinbergem (přebral 21 rybníků o katastrální výměře 726 ha) a po pozemkové reformě po vzniku ČSR byl odkoupen pardubickým okresem.
Roku 1899 provedl průzkum zdejších rybníků Karel Thon, a to v rámci „Hydrachnologického výzkumu Čech“, na který mu byla udělena subvence 2. třídou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V roce 1901 o tom napsal: „Zvláštní výlet podnikl jsem do okolí Bohdanče, kde pěstuje se rybniční hospodářství. Pohlédl jsem tu pět rybníků. První dva »Rozhrna« a »Skříň« jsou rozlehlé, leží v lukách lesem vroubených. První má chudý, travnatý porost litoralní, druhý téměř bez porostu. Zvířena pobřežní je charakterisována značnou hojností Cypris pubera Müll. Ostatní zkoumané menší rybníky leží v lese u vesnic Bělé a Bukovky, jsou částečně lakušníkem, rdestem a přesličkou zarostly. Z vodulí uvésti dlužno vedle několika forem zajímavého rodu Oxus Kramer druh Hydrochoreutes krameri Piersig.“ Podle vojenské topografické mapy z roku 1961 od F. Floriána měl rybník v roce 1959 maximální hloubku 2 m. Z toho je vidět, že postupně byl zanášen bahnem, neboť počátkem 20. století měl na některých místech i dvojnásobnou hloubku. V letošním roce bude provedeno odbahnění rybníka, rekonstrukce hráze, sanace požeráku a bezpečnostního přelivu, a to společností Amitera s. r. o.
Po hrázi 290 780 m2 velké Skříně, jež slouží stále chovu ryb (v roce 1951 zde začalo hospodařit Státní rybářství Litomyšl a od roku 1993 je jejím vlastníkem a správcem Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč), dnes vede Naučná stezka Pernštejnskými rybníky. Nejedná se však o jedinou významnou věc ohledně této vodní plochy, neboť spolu s přilehlými rybníky – Dolními Jílovkami, Horními Jílovkami, Rozhrnou a Tichým – tvoří významnou ornitologickou oblast vodního ptactva. Neopomenutelná jsou však rovněž okolní slatinná luka se vzácnou květenou. Prostě každý si zde může najít to své, co ho zajímá, ať již jde o flóru, či faunu. Více o zdejších rybářích se dá najít zde: https://www.rybnicnihospodarstvi.cz/rybnicni-hospodarstvi.
Stejně jako sousední rybník Rozhrna, od něhož je oddělena pevnou hrází se zbytkem staletých dubů, patří i Skříň k vodním plochám, na jejichž vzniku má podíl šlechtický rod Bukovských z Hustířan, čehož nepřímým důkazem je i to, že neleží na Opatovickém kanálu jako většina Pernštejny vybudovaných rybníků (v roce 1563 bylo na pardubickém panství 238 rybníků, roku 1651 262 rybníků, v roce 1688 238 rybníků, roku 1783 213 rybníků, v roce 1795 154 rybníků, roku 1859 235 rybníků a v roce 1948 32 rybníků), i když zásadní úprava Skříně proběhla až právě za nich. Jednou z prvních zmínek o její existenci je listina z 11. listopadu 1535, v níž Jan z Pernštejna dává městečku Bohdanči potvrzení na 14. května 1514 zakoupenou od Viléma z Pernštejna ves Jilůvku a pastviny u rybníka Skříně. Tento rybník měl sloužit jako ochrana stejnojmenné tvrze, jak tvrdí administrátor dašické fary P. Josef Nechvíle v „Methodu“, který vyšel 28. února 1881:
„Na ostrůvku rybníka Skříně, po straně silnice k Chlumci vedoucí stával hrad Jilovka. Ostrůvek ten vejčité podoby jest 45 kroků dlouhý a 30 kroků široký, otečen příkopem, se Skříní souvisícím a 27 kroků širokým, který se dá naplniti vodou. S tímto příkopem stýká se na druhé straně násep částečně zachovalý a 15 kroků široký, 100° v objemu mající. Na pahorku tvrze samé nalezají se střepiny, cihly, kamení a jiné věci. K tvrzi této řadí se jiho-západně druhý, čtverhranný násep, nyní močálem naplněný. Místo to, kde stával hrad, náleží obci, ale rybník Skříně je stále více zatápí. Hrad tento patřil bratřím Majnušovi, Petrovi a Bavorovi Chvalkovským z Hustiřan, kteří r. 1508 pustou tuto tvrz za 2500 kop gr. prodali Vilému z Pernštýna. Taktéž Johanka z Dobřenic, choť Bavora z Hustiřan, která na pusté tvrzi Jilovce a vsi věno 250 kop gr. pojištěno měla, právo k této tvrzi r. 1508 Vilémovi z Pernštýna prodala. Ale r. 1514 prodal Vilém z Pernštýna tvrz Jilovku městu Bohdánči, které z ní dalo nadělati pastvin.“
Stejně jako rybník měnil své vlastníky, tak obdobně se obměňoval jeho název – Křín, Kříně, Skřín, Skříně, Skříň, Jílovský (do roku 1952) apod. Časem zanikl i onen ostrůvek Jílovka, neboť materiál z něho byl využit při stavbě hráze rybníka Tichého, který byl napuštěn v letech 1926-1927. Poslední zbytky pak zanikly s odbahněním a vyčištěním rybníka v 70. letech 20. století. Zbyly tak pouze nálezy z let 1915-1920, mezi něž náležely také 3 koňské podkovy, 2 švédského a 1 španělského typu. Sám rybník měl štěstí v tom, že nebyl nikdy zrušen, ať již v pobělohorském období, tak v časech tereziánských reforem. V indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Gsunda vidíme, že oproti předchozímu stavu, zaznamenanému v mapách I. vojenského mapování, zvětšil svou plochu na téměř trojnásobek. V roce 1881 se stal součástí majetku, jenž byl zakoupen Richardem Draschem von Wartinbergem (přebral 21 rybníků o katastrální výměře 726 ha) a po pozemkové reformě po vzniku ČSR byl odkoupen pardubickým okresem.
Roku 1899 provedl průzkum zdejších rybníků Karel Thon, a to v rámci „Hydrachnologického výzkumu Čech“, na který mu byla udělena subvence 2. třídou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V roce 1901 o tom napsal: „Zvláštní výlet podnikl jsem do okolí Bohdanče, kde pěstuje se rybniční hospodářství. Pohlédl jsem tu pět rybníků. První dva »Rozhrna« a »Skříň« jsou rozlehlé, leží v lukách lesem vroubených. První má chudý, travnatý porost litoralní, druhý téměř bez porostu. Zvířena pobřežní je charakterisována značnou hojností Cypris pubera Müll. Ostatní zkoumané menší rybníky leží v lese u vesnic Bělé a Bukovky, jsou částečně lakušníkem, rdestem a přesličkou zarostly. Z vodulí uvésti dlužno vedle několika forem zajímavého rodu Oxus Kramer druh Hydrochoreutes krameri Piersig.“ Podle vojenské topografické mapy z roku 1961 od F. Floriána měl rybník v roce 1959 maximální hloubku 2 m. Z toho je vidět, že postupně byl zanášen bahnem, neboť počátkem 20. století měl na některých místech i dvojnásobnou hloubku. V letošním roce bude provedeno odbahnění rybníka, rekonstrukce hráze, sanace požeráku a bezpečnostního přelivu, a to společností Amitera s. r. o.
Po hrázi 290 780 m2 velké Skříně, jež slouží stále chovu ryb (v roce 1951 zde začalo hospodařit Státní rybářství Litomyšl a od roku 1993 je jejím vlastníkem a správcem Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč), dnes vede Naučná stezka Pernštejnskými rybníky. Nejedná se však o jedinou významnou věc ohledně této vodní plochy, neboť spolu s přilehlými rybníky – Dolními Jílovkami, Horními Jílovkami, Rozhrnou a Tichým – tvoří významnou ornitologickou oblast vodního ptactva. Neopomenutelná jsou však rovněž okolní slatinná luka se vzácnou květenou. Prostě každý si zde může najít to své, co ho zajímá, ať již jde o flóru, či faunu. Více o zdejších rybářích se dá najít zde: https://www.rybnicnihospodarstvi.cz/rybnicni-hospodarstvi.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.088, 15.641)
Poslední aktualizace: 12.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lázně Bohdaneč
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rybník Skříň
Lázně Bohdaneč - NS Pernštejnskými rybníky
Rybník
Opět se vydáme z centra Lázní Bohdaneč po zelené turistické značce, tentokrát se jí budeme za mostkem stále držet. Vyvede nás doleva a jde souběžně s Opatovickým kanálem.Bohužel při vozovce sž k dalšímu rozcestníku Lázně Bohdaneč ATC. Odsud už zahneme vpravo a mezi zahradami nas stezka vynese až na louky. Dále pokračujeme stále rovne polní cestou a po necelém kilometru staneme …
0.5km
více »
turistické rozcestí les Rybničný
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v lese mezi Přelovicemi a Neratovem, ukazuje turistům cestu po zelené značce ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč a upozorňuje na možnost uzavírky cesty vojenskou hlídkou a nab…
1.5km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
1.5km
více »
turistické rozcestí Lázně Bohdaneč - Opatovický kanál
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na severním okraji Bohdanče u Opatovického kanálu ukazuje turistům cestu ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč. V tomto případě se nejedná o klasický rozcestník, ale o informač…
2km
více »
cykloturistické rozcestí Lázně Bohdaneč - u sv. Jana Nepomuckého
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u sochy sv. Jana Nepomuckého při výjezdu z Bohdanče na Rohovládovou Bělou, ukazuje cykloturistům cestu po několika značených trasách KČT. Po trase č. 4274 ve směru Láz…
2km
více »
Pomník padlým v Křični
Pomník
Pomník je umístěn v centru obce u odbočky na obec Pravy.Je na něm text:
OSVOBOZENÉ VLASTIA VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914. – 1918.PADLÝM BRATŘÍM.JOSEF KLEMPÍŘ 1875 – 1914, FRANT. MALÝ 1887 – 1914, FRANT. VĚŘÍŠ 1888 – 1914, JAN MALÝ 1880 – 1915, FRANT. POKORNÝ 1881 – 1915, JOS. HOLEČEK 1881 – 1915, FRANT. SALAVEC 1883 – 1915, FRANT. SLAVÍK 1887 - 1915, FR. ŠTĚPÁNEK 1891 – 1915, JOSEF SLA…
2.2km
více »
Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník naučná stezka
Rybník
K Bohdanečskému rybníku se dostanete z náměstí v Lázních Bohdaneč budete následovat zelenou turistickou značku, kterou za mostkem přes potom opustíte ( značka se stáčí doleva , vy zůstanete na pravé straně) Naučná stezkka má 7 zastavení v jižní a východní části Bohdanečského rybníka ( jednim z nich je i pozorovatelna ptactva)Bohdanečský rybník je národní přírodní rezervací - lo…
2.3km
více »
Cyklostezka Živanice - Lázně Bohdaneč
Trasy
Hezká a osvětlená cyklostezka spojuje obec Živanice s Lázněmi Bohdaneč. Délka cyklostezky je cca 2km. Inline bruslaři se na stezku vejdou, ale z důvodu „ne moc velké“ šířky to ideální pro brusle není.
3km
více »
cyklostezka Živanice - Lázně Bohdaneč
Ostatní
Hezká a osvětlená cyklostezka spojuje obec Živanice s lázněmi Bohdaneč. Délka cyklostezky je cca 2km. Inline bruslaří se na stezku vejdou, ale z důvodu „ne moc velké“ šířky to ideální pro brusle není. Ale, když s…
3km
více »
Turistické rozcestí Lázně Bohdaneč, Masarykovo náměstí
Rozcestí
Rozcestníkje umístěn na sloupu na Masarykově náměstí u kostela sv. Máří Magdaleny v Lázních Bohdaneč. Modrá značka odtud vychází přes Horecké písníky (se žlutě značenou odbočkou do Rybitví - viz https://www.turistika.cz/trasy/k-ruchadlu-bratrancu-veverkovych ) do Stéblové. Zelená značka vede lesy do místa zvaného V Rozkoši, kde se napojuje na zmiňovanou modrou značku a tvoří s ní okruh (https://www.turistika.cz/trasy/ok…
3.2km
více »
Okolím Lázní Bohdaneč
Trasa
Trasa by se dala nazvat spíš odpolední procházkou. Pohodlným tempem vám zabere maximálně 2 hodiny a to se ještě budete kochat přírodou. Převýšení téměř žádné, po opuštění města se střídají lesy a louky.…
3.2km
více »
Lázně Bohdaneč - Kostel sv. Maří Magdalény
Kostel
Barokní jednoloďový kostel sv. Maří Magdalény postavil v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Roku 1860 zvýšil věž František Schmoranz ze Slatiňan. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn…
3.2km
více »
Lázně Bohdaneč - Masarykovo náměstí
Náměstí
Rozlehlé náměstí ležící v průsečíku dvou významných dopravních tahů je přirozeným centrem lázeňského města. Právě zde, tedy na křižovatce cest Pardubice-Chlumec nad Cidlinou a Přelouč-Hradec…
3.2km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
3.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
3.3km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
3.3km
více »
Lázně Bohdaneč - Radnice
Dům, budova
Budova vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů. Svou renesanční podobu získala dostavbou podloubí a věžičky se zvonkem. V roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, kdy přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí bylo zako…
3.3km
více »
Lázně Bohdaneč - Sluneční hodiny
Zajímavost
Sluneční hodiny jsou známé již od antiky a až do dnešních dnů se jedná o velice zajímavý nástroj měření času. Udávají pravý místní čas dle délky a směru stínu, který během dne vrhají ukazate…
3.3km
více »
Lázně Bohdaneč - Pavilon Gočár
Dům, budova
Pavilon Gočár je chráněnou architektonickou památkou, postavenou v kubistickém slohu. Pavilon byl otevřen 1. května roku 1913 a nese jméno svého autora, zná…
3.5km
více »
Opatovický kanál z kánoe a řemenové motocykly v Lázních Bohdaneč.
Cestopisy
Chtěl bych se podělit o právě uskutečněný výlet kánoí po Opatovickém kanále. Vyjíždíme s dětmi od Jičína přes Hradec Králové do Lázní Bohdaneč. V místním golfovém klubu, kde jsem zaparkoval auto na nás již čeká re…
3.7km
více »
Golf Bohdaneč - trasa 18 jamkového hřiště
Trasa
Nově otevřené 18 jamkové hřiště. Původní devítka je nyní zamíchána do 18. Dost náročné hřiště na vodní překážky a na některých jamkách je potřeba hrát přesně (úzké farewaye). Zázemí je také vylepšeno.
Pokud se …
3.7km
více »
Soprečský vodní kanál
Technická památka
Soprečský vodní kanál najdete severovýchodně od Přelouče na Pardubicku. Kanál je funkční technickou památkou, i když dnes napájí už jen Černý Nadýmač a Soprečský rybník. Dříve napájené další rybníky v dnešní do…
4.5km
více »
Rybník Černý Nadýmač u Přelouče
Rybník
Rybník Černý Nadýmač leží uprostřed lesů mezi Břehy u Přelouče a Vlčí Habřinou. Jeho rozloha je cca 12 ha. Napájen je Sopřečským kanálem, který je odbočkou kanálu Opatovického. Zajímavostí tohoto rybníka je předev…
4.6km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Lovecký zámek
Zámek
dobry den mile rad bych touto cestou vam chtel zdelit ze se od Hradce Kralove zhruba 17km u obce Rohoznice nachazi mensi lovecky zamecek nad klechtaveckym rybnikem a chci aby se o nem vedelo jake nadherne stavby chatraji
dekuji
4.7km
více »
Přelouč
Město
Přelouč leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Pardubice. Město se rozkládá na levém břehu Labe u východního okraje České tabule. V nedalekém okolí města se rozprostírají malebné lesy. V okolí města vytvořilo Labe několik mrtvých ramen. V Přelouči je na řece Labi přístaviště lodí, kterými se můžeme po Labi vydat do Pardubic. Severním směrem od Přelouče je u obce B…
8.1km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
11.2km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
11.4km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
12.4km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
15km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
19.2km
více »