TURISTIKU PODPORUJÍ
61 507 turistů a cestovatelů
111 209 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 380 425,- odměny za články
 
  Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Roudnice

Turistické cíle Vesnice

Roudnice čp. 115
Roudnice čp. 115  •  Fotografie (7)  • Foto: Boris-Jelínek
Pomník padlým (Roudnice)

Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou, písemně doložena v roce 1384, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, protože jeho počátky sahají do mladší doby kamenné a doby bronzové. To také dokazují četné archeologické nálezy. V roce 1865 byla v lese Na Horkách nalezena řada bronzových předmětů. Roku 1880 byl při rozšiřování silnice na Nechanice objeven žárový hrob a zlatý spirálový drát. V roce 1912 došlo k vyorání starých římských mincí. Roku 1939 byla v písníku Františka Kalvody při silnici z Roudnice do Syrovátky objevena sídlištní jáma, drtidlo a zlomek broušeného nástroje. V roce 1951 byla u Proboštovy stodoly nalezena kamenná sekera. Roku 1975 byla narušena středověká zásobní jáma, v níž bylo 6 celých nádob na sebe poskládaných, zlomky keramiky a zvířecích kostí.

Každého člověka, jenž není odsud, zarazí pojmenování této vsi, neboť mnohým vytane na mysli pouze Roudnice nad Labem a vůbec netuší, že na východě Čech se nachází obec s podobným názvem, i když mnohem a mnohem menší, dříve též zvaná jako Roudnice pod Libčany. Jak ke svému jménu přišla, tak o tom píše František Ladislav Sál ve své knize „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“ následující:

„Jako byli v některé osadě lidé tvrdí, nespolečenští, neúčinliví – nerudové, zde byl pravý opak toho, žili tu ochotní dobráci, kteří blahovolně učinili všechno na světě, každé pomyšlení, byli roudní, rudové. (Lidové.)

Roudnice s tvrzí nedaleko vsi zvána prvotně Rúdnica, a to prý dle železité rudy. Zakladatelem osady mohl však také býti Ruden nebo Rouden a od Rúdenova (Roudenova) statku dostala obec název Rudenice (Roudenice), Roudnice, poněvadž v ní žili Rúdnici = Roudenici.“

Naopak v díle prof. Antonína Profouse „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ nalezneme toto: „4. Roudnice (lid. v Roudnici, do Roudnice, roudnickej), přes 3 km dlouhá ves, táhnoucí se zčásti podle potůčku, 6 ½ km na jih od Nechanic: 1384, 23. Apr., Benessius de Rudnicz dictus de Rysemburg, Sedl. z A. břevn.; 1401 Marquardus de Rudnicze vendit agros et silvas prope Dohalicz, RT. I, 591; 1436 Zdislav Mnich z Roudnice, St. let. 97 n.; 1560 zámek Pardubicze .. vesnice .. Hubenicze, Raudnicze, DZ. 54 F 6; úř. 1854 Roudnice horní, R. dolní, 1886 Roudnice.“, ale ve vysvětlení pro ostatní osady téhož jména de facto hovoří stejně jako výše jmenovaný pražskopředměstský a kuklenský řídící učitel a spisovatel František Ladislav Sál.

Ve 14. století stávala směrem k Homyli tvrz, kterou drželi vladykové z Roudnice. Roku 1384 na ní seděl Beneš z Riesenburka a po něm Anežka z Třebechovic. Její bratr a dědic Hynek Hlaváč z Třebechovic prodal v roce 1400 tvrz Roudnici, dvůr s dvojím poplužím a ves Markvartovi z Jeřic, jehož druhý syn Zdislav Mnich držel ves od roku 1436. V srpnu 1438 byl obležen na své tvrzi Jetřichem z Miletínka a Hradeckými, kteří ji po dobytí zapálili. Zdislavův syn Jan Mnich z Roudnice zapsal tvrz Roudnici se vším zbožím Soběslavovi z Miletínka, který zapsal své statky věřitelům a poněvadž nemohl platit své dluhy, nastaly dlouholeté spory o práva na toto zboží. Na jiném dvorci seděl Jindřich z Roudnice, druhý Zdislavův syn, který měl svobodnou sestru a ta postoupila roku 1482 všechna svá práva otcovská Anežce z Roudnice a jejímu muži Matěji ze Žlunic, kteří drželi sousední ves Želí. Rok předtím (1481) zemřel Jindřich a jeho majetek poté držel Martin Bořek z Hrádku. V držení druhého dílu vsi se nacházel Matěj z Bukůvky a po něm v roce 1480 jeho syn Ctibor. Oba dva měli stálé spory, a to zejména o platy, jež měl Jan z Hrádku Bukůvkům platit. Spory byly ukončeny tím, že Ctibor z Bukůvky prodal svůj podíl asi roku 1492 Martinu Bořkovi Radikovskému z Hrádku. Tvrz byla již tehdy zaniklá a Martin Radikovský z Hrádku prodal v roce 1513 své dědictví v Roudnici, dvůr vysazený v plat, ves celou s dvory kmetcími a ves Lhotu s dvory kmetcími za 1 750 kop grošů Vilémovi z Pernštejna, čímž se ves stala součástí pardubického panství, v jehož rámci zůstala až do zániku poddanství. V roce 1589 byl poprvé zmíněn zdejší mlýn. Během třicetileté války byla většina roudnických usedlostí zpustošena a pole zůstala neoseta. V té době náležela k faře libčanské a následně kvůli nedostatku katolických kněží až do Pardubic. V roce 1653 byla přidělena k nově osazené faře v Osicích, roku 1666 k té dobřenické a v roce 1683 k znovuzřízené libčanské. Roku 1770 byla Roudnice rozdělena na Horní a Dolní Roudnici. V témže roce byla zavedena popisná čísla. První škola byla v Roudnici zřízena asi roku 1774. Během selského povstání přitáhli 22. března 1775 do Roudnice vzbouřenci, k nimž se přidal mladý selský synek Matěj Chvojka. V roce 1843 měla ves 88 domů a 726 obyvatel.

Roku 1849 se Roudnice stala samostatnou politickou obcí. 4. ledna 1853 byl vydán obecní požární řád. V témže roce vyhořel Klapkův grunt. Roku 1854 hořelo u Klapků a Půlpánů. V roce 1855 proběhla stavba obecní pastoušky. Roku 1858 převzala obec vydržování školy a placení učitele. Tehdy také byl požár u Hamplů (potřetí během 3 let). 20. června 1875 byla pořízena hasičská stříkačka. 14. listopadu 1875 došlo k vysvěcení nové školy. V roce 1880 byla vybudována vsí silnice a o rok později byla postavena silnice z Libčan do Syrovátky a ke zdejší Nové hospodě. Roku 1887 byly vybudovány 2 cihlové mosty přes Roudnický potok, a to v horní části Roudnice a proti škole. V roce 1893 byly schváleny 1. stanovy SDH. 31. ledna 1896 vyhořela stodola Vincence Noska se zásobami obilí a píce. 23. října 1897 vyhořely 2 rolnické usedlosti. Roku 1897 byl zřízen hřbitov. 8. srpna 1899 vyhořela usedlost rolníka Josefa Tobiáška. 28. prosince 1907 bylo zapsáno Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Roudnici, Kratobohy a okolí. V roce 1908 byla zřízena sušárna čekanky. 7. července 1909 bylo zapsáno Hospodářské strojní družstvo pro Roudnici, Kratonohy, Obědovice, Puchlovice a Velké Kosice. V roce 1910 vzniklo vodní družstvo. Z front 1. světové války se nevrátilo 33 místních mužů.

10. května 1919 ustavena TJ Sokol. Roku 1923 došlo k ustavení spořitelního a záložního společenstva „Kampelička“. O 3 roky později vznikl opět SDH. V roce 1927 bylo založeno Sdružení chovatelů zvířectva hospodářského. O rok později vzniklo Družstvo pro postavení a udržování Chvojkova domu. V letech 1928-1929 proběhla regulace roudnického potoka. 5. září 1929 byla zavražděna 24letá svobodná dělnice Vlasta Holečková. Jejím vrahem byl milenec Stanislav Matějček, který se přiznal ke svému činu až nad její mrtvolou a o rok později byl odsouzen k trestu smrti. Roku 1930 došlo ke zřízení obecní knihovny. V noci z 1. na 2. dubna 1931 vyhořel domek rolníka Kašpara. O 2 roky později byl vybudován rybník před čp. 90. Za německé okupace, jež si vyžádala životy 3 místních mužů (Jaroslav Doležal, Václav Hrubý, František Půlpán), nesla obec pojmenování Raudnitz. V roce 1940 měla obec 868 obyvatel a 172 domů. V lednu 1945 bylo započato Němci s výstavbou nouzového vojenského letiště. O 2 roky později byl zřízen zemědělský útulek a ustaven Svaz české mládeže. Roku 1948 byla vybudována silnice do Puchlovic. V roce 1950 byla ustavena odbočka Československého červeného kříže a Lidová myslivecká společnost. O 2 roky později došlo k založení JZD, které bylo k 1. lednu 1976 připojeno k JZD Kratonohy. 1. února 1955 vznikl divadelní kroužek Osvětové besedy. 25. července 1960 navštívil obec indický spisovatel a sociolog Govind Sadashiv Ghurye se svou manželkou, i když v novinách byl překřtěn na Ghoreho. Roku 1964 vznikl Svazarm. V roce 1965 byl založen filmový a fotografický kroužek. V letech 1965-1966 bylo v bývalém Zemanově písníku vybudováno přírodní divadlo. V roce 1968 bylo postaveno skladiště a šatny pro divadlo v přírodě, opravena hřbitovní kaple, kanceláře MNV a místní rozhlas. Roku 1969 byla ukončena úprava Bystřice v úseku Kosičky-Roudnice. V roce 1970 byla upravena místnost pro instalaci mandlu, o který se staraly členky ZO Českého svazu žen. V červenci 1974 předal MNV novou prodejnu LSD Jednota Nový Bydžov v hodnotě 550 000 Kčs. 1. září 1976 byla zrušena ZŠ. O 2 roky později byla otevřena nová MŠ pro 32 dětí. 1. února 1985 byla způsobena rychlým táním a deštěm velká povodeň. Následujícího roku byla přestavěna hasičská zbrojnice a dokončena stavba družstevního velkokapacitního seníku. 24. července 1988 zasáhla obec větrná smršť. V roce 1992 byl dokončen veřejný vodovod. 28. ledna 1994 přišla opět velká vichřice. V letech 1994-1996 byla provedena rekonstrukce elektrického vedení, veřejného osvětlení, telefonního vedení a místního rozhlasu. Roku 1998 bylo zahájeno vydávání Roudnického zpravodaje. V roce 1999 byla v areálu přírodního divadla vybudována víceúčelová sportovní plocha. 9. prosince 2002 obdržela Roudnice své obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2015). Roku 2003 byl zrekonstruován obecní úřad a dokončena plynofikace obce. V roce 2012 byla zahájena přestavba a přístavba hasičské zbrojnice.

Ze zdejších pamětihodností je třeba jmenovat: kamenné kříže z let 1831 (Horní Roudnice) a 1843 (Dolní Roudnice), pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 11. září 1921, dvojice kamenných zvoniček, jež byly slavnostně vysvěceny 11. července 2010 a nahradily své dřevěné a posléze železné předchůdkyně a kaple na hřbitově, který byl slavnostně posvěcen libčanským farářem P. Josefem Šmidtem na sv. Štěpána roku 1897. Dále si zaslouží pozornost zbytky zdejší lidové architektury, např. usedlost čp. 9 s polygonální stodolou z počátku 18. století a špýchárkem z roku 1850; klasicistní statek čp. 12 z roku 1852; statky čp. 30-32 z 19. století; zajímavá pseudoslohová vila čp. 115 a Půlpánův sklípek na chlazení mléka, jenž náležel ke statku čp. 31 a opraven byl v roce 2004. Významným zdejším rodákem je Matěj Chvojka (pocházel z čp. 21, 1. března 1755 Roudnice - 29. ledna 1791 tamtéž), který byl účastníkem selského povstání („selský císař“) a je mu připisováno autorství „Selského otčenáše“ a „Lamentace o té selské rebelii“. V čp. 9 žil v letech 1622-1758 rod Veverků, z něhož vzešli vynálezci ruchadla. Z čp. 18 pocházel též František Matějka, učitel hudby a otec polského malíře Jana Matejka. Dále se v Roudnici narodil novohradecký a vysocký učitel Vincenc Houžvička (* 1832 Roudnice) a podobných bychom napočítali ještě hodně, protože zdejší lidé bývali vždy činorodí v mnoha oblastech lidského života.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.177, 15.652)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Roudnice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,9km od místa

Příspěvky z okolí Roudnice

Škola v Roudnici
Škola v Roudnici
Dům, budova
Když byla v roce 1683 obnovena samostatná duchovní správa v Libčanech, vznikla zde i farní škola, do níž chodily rovněž děti z Roudnice. Období vzniku první školy v Roudnici nám není známé, ale odhaduje se, že byl…
0.5km
více »
Rybníčky v Roudnici
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
0.6km
více »
Roudnice (u Hradce Králové)
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
0.7km
více »
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Statek
Původní objekt dříve nosil staré čp. 29, přičemž současné očíslování můžeme poprvé vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR370018…
0.8km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
1.6km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
1.7km
více »
Puchlovice
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
1.8km
více »
Železniční stanice v Dobřenicích
Železniční stanice v Dobřenicích
Žel. stanice
25. června 1870 byla Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB - Österreichische Nord West Bahn) udělena s platností na 90 let stavební a provozní koncese ke stavbě železniční trati Velký Osek - Hradec Králové. Tato tras…
2.3km
více »
Homyle (Boharyně)
Homyle (Boharyně)
Místní část
Zdejší lokalita na levém břehu Bystřice byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy kněze P. Václava Krolmuse, jenž zde objevil v letech 1847-1848 několik popelnicových pohřebišť a potvrzením tohoto stavu byly objevy slezskoplatěnického sídliště z 9. století před n. l. v letech 1993-1994 a nález keramiky z období lužické kultury v roce 2005. První zmínka o této obci však p…
2.4km
více »
Boharyně - Homyle
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
2.5km
více »
Želí (Libčany)
Želí (Libčany)
Místní část
První zmínka o této obci pochází z roku 1365, kdy Svatomír a Hynek z Hořic učinili vklad do zemských desk o tom, že po svém otci Jakušovi z Hořic zdědili 2 díly Hořic, 2 díly Březovské Lhotky, 2 díly na 4 mlýnech v Březovicích, ves Radíkovice, celou ves Želí (Žely), 3 kopy grošů ve Hvozdnici, 20 kop grošů ročního platu v Myštěvsi.Dříve ves nosila též pojmenování Žely, Želá, Zel…
2.6km
více »
Boharyně
Boharyně
Vesnice
První písemná zpráva o obci, jež byla dříve nazývána jako Bohárna, pochází z 29. dubna 1355, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což dokazují nálezy mnoha popelnicových hrobů, z nichž mnohé objevil v ro…
2.9km
více »
Syrovátka
Syrovátka
Vesnice
Uvedená lokalita byla hustě osídlena již v době kamenné a bronzové. Kde se vzalo její pojmenování, tak na to je spousta teorií. Podle lidových podání zde lidé pili rádi syrovátku a říkali, že je léčivá. Od ní pak …
2.9km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
3km
více »
Boharyně - roubený mlýn
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
3.1km
více »
Dobřenice
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
3.2km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
3.3km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové. Nejstarší písemný záznam o obci je z r. 1073. Dominantou Libčan je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený kolem roku 1225, g…
3.4km
více »
Dobřenická vyhlídková
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
3.4km
více »
Libčany - dřevěná zvonice
Libčany - dřevěná zvonice
Zvonice
Starou dřevěnou Zvonici, jedinou svého druhu v okolí, najdeme v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve zvonici jsou čtyři zvony. Střecha i dřevěné opláštění stavby zvonice byly obnovena počátkem devadesátých let minulého století.
3.5km
více »
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Kaple
Lhota pod Libčany - ves, kterou založil Opatovický klášter, tehdy jako dřevorubeckou osadu, kolem roku 1375 v místě bývalého lesu Trávník. Roku 1421 byl Opatovický klášter vypálen a Lhota připadla Diviši Bořku z Miletínka. Dalšími majiteli obce byl např. Jiří z Poděbrad, rod Pernštejnů a Habsburků. Zlomovým rokem pro obec byl rok 1580, kdy ji zakoupil císařský hejtman…
3.5km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
3.6km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé Bonsai centrum. Libčany se nacházejí 10 km západně od Hradce Králové. Odbočit se k nim dá ze silnice I/ 11 vedoucí z východočeské metropole …
3.7km
více »
Polizy - vyhlídka u křížku
Polizy - vyhlídka u křížku
Vyhlídka
Vyhlídkové místo se nachází u křížku nedaleko křižovatky u obce Polizy mezi Osicemi a Lhotou pod Libčany. Kříž byl postaven na náklady Jana a Kateřiny Pluhovských z Poliz roku 1840. K severu se od vyhlídky nabízí …
4.1km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
4.8km
více »
Hrádek u Nechanic
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5.1km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
5.3km
více »
Hradec Králové
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
13.6km
více »