Ravenna – kostel sv. Mikuláše a muzeum mozaiky (Chiesa di San Nicolo e Museum TAMO)

Pozoruhodný ravennský kostel sv. Mikuláše je zasvěcen biskupovi z Myry v turecké Lýkii. Tento světec je uctíván jako patron – mimo jiné – námořníků, obchodníků, právníků, vězňů a italského města Bari. Kostel vznikl - stejně jako sousední augustiniánský klášter – v letech 1356 až 1359 (mnohdy se ovšem uvádí už II. polovina 13. století), kdy nahradil stavbu z II. poloviny 8. století zvanou „San Nicolo dei Britti" a založenou biskupem Sergiem. Tehdy stál u vinic vně městských hradeb, ale stále nedaleko od centra města. Postupně prošel tento chrám mnoha úpravami a podstatnými změnami, zejména na konci 17. století. V té době Cesare Pronti vyzdobil freskami dvě kaple (sv. Augustina a sv. Moniky) a namaloval sedm oltářních obrazů.

Náboženské aktivity kostela a kláštera pokračovaly až do roku 1866, kdy byl klášter zrušen. Poté je San Nicolo nejprve využíván jako skladiště strojů, později – od roku 1885 - jako vojenská jízdárna Ministerstva války a rokem 1921 se stává garáží vojenské techniky. V tomto období byl kostel trvale devastován a postupně přišel o všechny své poklady. Z drobných pozitiv došlo pouze k rekonstrukci zvonice v letech 1911 až 1912. Zásluhu na záchraně kostela má jistě známý hraběcí rod Rasponi, ale skutečná nová éra celého komplexu odstartovala rokem 1983, kdy se San Nicolo stal majetkem města Ravenna. Tím byly zahájeny dlouhodobé restaurátorské práce, které vyvrcholily rokem 2004, kdy se kostel stal muzeem TAMO, hostícím stálou expozici „Všechna dobrodružství mozaiky“ (Tutta l’Avventura del Mosaico), věnovanou fascinujícímu příběhu mozaiky od starověku až po současnost.

Muzeum mozaiky každoročně obnovuje a rozšiřuje své sbírky. Díky tomu nabízí množství nikdy nevystavovaných exponátů umění mozaiky na území Ravenny a jejího okolí od starověku přes pozdní antiku a středověk až po práce současných umělců a průmyslovou mozaiku. TAMO se ani nesnaží být běžným muzeem, ale spíše nabízí svým návštěvníkům možnost si těchto prostor užít a současně zažít „fascinující cestu a zkušenosti tohoto starobylého umění“ i „skutečné dobrodružství celé hisorie mozaiky“. Samozřejmostí jsou interaktivní exponáty, multimédia, plastické modely i animované rekonstrukce. Od roku 2012 muzeum představuje také zcela novou výstavní část nazvanou „Mozaiky mezi nebem a peklem“, která je věnovaná Danteho dílu.

Podobu výstavy navrhl architekt Paulo Bolzani a je rozdělena do šesti tematických celků. Součástí prohlídky je také – v apsidě sv. Mikuláše umístěná – pec z dílny světoznámého Benátčana Angela Orsoniho, který byl v 19. století nejlepším světovým výrobcem skleněné mozaiky se zlatem a smaltem. Pozoruhodné jsou určitě unikátní původní mozaiky z ravennských paláců D'Azeglio a Theodorika, stejně jako z kostela San Severo v Classe nebou dvou domů ve Faenze. A zapomenout nelze určitě ani na jedno ze zdejších lákadel, tedy Domus del Triclinio. Jedná se o římský dům ze 2. až 3. století, který byl objeven v roce 1980 při výstavbě nového sídla Banca Popolare. Dům byl v plném rozsahu přestavěn do kostela sv. Mikuláše, takže zde uvidíme nejen původní palácové mozaiky, ale i jídelnu s částí mobiliáře nebo mosaznou postel.

Kostel s muzeem mozaiky najdeme nedaleko centra města na ulici Via Nicolò Rondinelli. Je otevřeno denně kromě pondělků, 1. ledna a 25. prosince v čase od 10,00 do 17,00 hod. (o víkendech a v létě až do 18,30 hod.). Vstupné přijde na 4,00 Euro (i zde platí systém různých slev i přirážek), přičemž děti do 6 let a invalidé mají vstup zdarma. Doporučuji však raději zakoupit kombinované vstupné za 7.00 €, které vás opravňuje také ke vstupu do prostor Domus dei Tappeti di Pietra (Dům kamenných koberců) a krypty s hrobkou rodu Rasponi.

Fotogalerii k článku tvoří oskenované fotografie 9 x 13 cm, která jsem zde pořídil na kinofilm při jedné ze svých návštěv Ravenny v roce 2004.