Radnice v Nowé Rudě

První zmínku o Nowé Rudě, tehdy ještě pod názvem Newenrode, máme z roku 1337, ale všeobecně je přijímáno, že tato osada vznikla již koncem 13. století po vymýcení původně kompletně zalesněné lokality. Kde se tehdy nacházela první rychta a kdo stál v jejím čele, tak to již zůstane nejspíš navždy velkým tajemstvím. Nejspíše zanikla v roce 1428, kdy husité celé město obrátili v ruiny a popel a následně tedy musela být vybudována nová. S jistotou víme pouze to, že v roce 1347 byla Nowá Ruda zmiňována již jako městečko, jež do roku 1742 náleželo ke království Českému a status okresního města mělo až do 1. října 1932, kdy došlo ke sloučení s okresem Kladsko (něm. Glatz), jehož metropole se stala centrem sjednoceného celku.

Prvotně nám známá radnice byla vybudována uprostřed dnešního Rynku a o její existenci se dozvídáme v roce 1445 (podle některých zdrojů, zejm. Josepha Wittiga, byl vybudován v letech 1442-1446), aby roku 1525 došlo k její přestavbě a modernizaci podle tehdejších zvyšujících se nároků na úřadování. Tato stavba však dlouho nestála, neboť kolem roku 1540 byla přestavěna a v roce 1577 nahrazena novým objektem, jenž byl roku 1595 obohacen o přístavbu pro chlebové a masné krámy, jichž tehdy bylo 18 pro chleba a 16 pro řezníky (jejich existence je doložena také v roce 1789), avšak tato kompletně dřevěná stavba na kamenné podezdívce nepřežila události třicetileté války, protože byla několikrát vyrabována a roku 1622 vyhořela, když vtrhly do města kurfiřtské oddíly pod velením Franze Bernharda hraběte z Thurnu. Celkem tak shořelo 180 domů, pouze zámek přečkal toto období bez úhony. K její obnově došlo po ukončení výše zmíněného konfliktu.

Další přestavbou prošla radnice v polovině 17. století, ale v roce 1844 opětovně podlehla požáru, když vyhořelo celé centrum města. To si vynutilo kompletní přestavbu, která byla realizována v letech 1844-1845 podle plánů tesaře Wendlera z Mittelsteine (dnes Ścinawka Średnia), jenž vycházel z návrhu královského stavebního inspektora Friedricha z Kladska (viz https://fotopolska.eu/Nowa_Ruda/b20134,Ratusz.html), zejména kvůli tomu, že se sem v roce 1849 přistěhoval okresní soud. Roku 1884 byla radnice opětovně obětí požáru (viz https://um.nowaruda.pl/asp/pl_start.asp?typ=14&menu=181&strona=1&sub=30&subsub=107), takže byla vystavěna nová v biedermeierském stylu. Stejně však postupem času přestávala svým účelům stačit, takže bylo rozhodnuto o jejím rozšíření, k čemuž došlo v letech 1892-1894 (viz https://ziemia-klodzka.pl/portal/artykuly-przyklejone/zabytki-nowa-ruda/6). Toho času došlo též ke zvýšení střechy a ozdobení objektu zřízením portálu, arkýřů a okenních štítů. Původní plán měl vyhotovit stavitel Heidenrich z Kopic, z něhož pak vycházeli architekti Ewald Berger a Alfred Seiffert z Breslau (nyní Wrocław). V severozápadním rohu budovy pak byla umístěna kašna s barokní sochou sv. Floriána z roku 1756 (viz https://polska-org.pl/510088,Nowa_Ruda,Ratusz.html).

Od té doby se s podobou noworudské radnice mnoho nestalo, pokud pomineme dekorativní vitrážové zasklení oken sálu a jiných částí budovy v období let 1928-1940 (viz https://zabytek.pl/pl/obiekty/g-230964), i když tu místo odsunutých německých obyvatel začali úřadovat Poláci, třetí to hlavní národ v existenci města. Velké opravy se však neděly, spíše šlo o pouhé udržovací práce, což je vidět z tehdejších fotografií. Protože si její hodnoty všimli památkáři byla 21. září 1983 zapsána do státního seznamu kulturních památek, ale tomuto kroku předcházela architektonická inventarizace, jež se uskutečnila roku 1980. Poslední velká rekonstrukce budovy se udála v roce 2011. Na závěr ještě dodejme, že ve vitríně v radnici se nachází otisk paleozoického ještěra Dateosaurus macrourus, který kdysi v této oblasti žil. V radnici dnes sídlí městský úřad a některé nevládní organizace.