Praha, Hradčany – sv. Václav

Že je Praha plná památek všeho druhu, se nadá utajit. Pokud jsme v centru, narazíme na nějaký objekt v podstatě na každém rohu, míň je jich snad jen na periferiích.

Největší koncentrace nastává v oblasti Starého a Nového Města na pravém břehu Vltavy a Malé Strany s Hradčany na levém břehu. To vše spojuje jedinečné technické, ale i umělecké dílo, Karlův , dříve Kamenný most (nebo Pražský). Technickým unikátem je samotné mostní dílo, to umění zastupuje vlastně i samotná architektura mostu, střežená z obou stran pevnostními bránami. A umění splňuje zástup skulptur, převážně barokního původu.

Sochy na Karlově mostě jsou v drtivé většině oblíbení svatí všech profesí a patronací. Nechybí samozřejmě zemští patroni sv. Jan Nepomucký, sv. Vít, nebo sv. Ludmila. Poněkud ale absentuje ten nejdůležitější, sv. Václav. On tam tedy vlastně je, ale pouze jako hošík právě u sochy své babičky, tedy sv. Ludmily.

A právě tam původně stál kníže ve svém majestátu, ale dnes už tam není. Původní sochu sv. Václava pro Kamenný most vytvořil v roce 1696 Ottaviano Mosto. Sv. Václav byl znázorněn v postavení mezi dvěma anděli. V roce 1784 ale přišla velká voda, most z části poničila, a byl to právě pilíř kde Václav stál.

Po opravě se tak na místo přesunulo sousoší sv. Ludmily, které původně stálo na konci rampy k hradní terase u Hradčanského náměstí. Sv. Ludmila byla dílem Matyáše Bernarda Brauna z r. 1720.

A sem byl rovněž přesunut poněkud poničený sv. Václav. Původní tu stál do roku 1906, kdy byl nahrazen zcela novou postavou, jejímž autorem je Čeněk Vincenc Vosmik (1860–1944).

Z původní skulptury je zachován barokní podstavec. Ten tvoří krátký sloup s ovocnými festony. Andělíček přidržuje kartuši s latinským nápisem. Po stranách podstavce jsou různé vojenské trofeje (zbraně, bubny, zástavy).

Nová socha světce je mírně nadživotní ve zbroji s kopím v levé ruce, pravice spočívá na štítu s orlicí.