Panovníci českých zemí a jejich manželky na dřevořezbách Jarmily Haldové

Po celé České republice postupně putuje výstava "Panovníci českých zemí a jejich manželky na dřevořezbách Jarmily Haldové". My jsme na ni zaskočili do „Hollarovy galerie“ šumperského Vlastivědného muzea. Výstavu tvoří několik panelů s výtvory původně pražské, dnes však již dlouhodobě v Orlických horách usazené, výtvarnice. A to výtvarnice, pravděpodobně, poměrně známé, neboť např. její botanické ilustrace znají údajně hlavně ve Velké Británii a v USA.

Vystavovaná kolekce je její nejrozsáhlejší, již od roku 1998 tvořené, dřevořezbářské dílo. V této chvíli obsahuje 106 polychromovaných dřevěných deskových obrazů s českými panovníky a jejich manželkami. Dalších 26 postav je snad v plánu na nejbližší pětiletku ...

Takovýchto cyklů již Jarmila Haldová postupně vytvořila několik, uvést lze např. kolekci bohů řecké mytologie, kolorované postavy z Mozartových oper nebo z Babičky Boženy Němcové a také soubor 32 reliéfních Světců pro nevidomé. Ona poslední kolekce ji prý přivedla k nápadu vytvořit rozsáhlý cyklus reliéfních obrazů českých panovníků.

Ale teď už zpět k vystavovaným panovníkům a jejich drahým i „bezcenným“ polovičkám. Některé postavy na tablech jsou velmi lehce rozpoznatelné (typický Rudolf II.), některé mají své "určující“ atributy (Liška ryšavá nebo Lamačka podkov). Podnětný je jistě i důkaz, že v Uhrách se v minulosti pěstovalo kvalitní konopí (hodně vysmátý Matyáš Korvín). Všechny vyřezané postavy jsou, jak uvádí textový materiál Vlastivědného muzea k výstavě, v dobových kostýmech, bohatě zdobených dobovými ornamenty a s popisy dobovým písmem. A mnoho z nich je zachyceno při oblíbených činnostech, kterým většinou vévodí - ne děvky a chlast, jak to zpívala kdysi legendární liberecká kapela Hubert Macháně - ale žrádlo a chlast. Například Karla IV. lze podle těchto „atributů“ považovat spíše za Baccha …

Výstava má údajně zaujmout milovníky dřevořezbářského řemesla i širokou veřejnost. A také děti, kterým by měla přinést nezapomenutelný zážitek i vědomosti, které při běžných hodinách dějepisu nezískají. Nevím; nejsem ani milovníkem – natož pak znalcem – dřevořezbářského řemesla (i když pár přátel a známých bych mezi umělci tohoto „postižení“ našel) ani dítě, ale tato výstava mě prostě pobavila. A to také není zrovna málo …