Loading...
Přesto - anebo právě proto - že je Kačení ulice jen asi sto metrů dlouhou, a většinově i velmi úzkou, uličkou, patří k nejpůvabnějším a nejromantičtějším místům hanácké metropole. Koneckonců se svým způsobem jedná o zdejší variantu slavné pražské Zlaté uličky. Ta Kačení spojuje v centru Olomouce Denisovu a Koželužskou ulici a hned na první pohled zaujme šesticí prampouchů. Navíc se tady dá ubytovat (adresou vám ovšem bude Denisova ulice), užít si prvků gastroturistiky (to zase platí pro nejbližší okolí) i pohlédnout do různých stavebních etap v historii Olomouce. A nechybí tu ani chráněné kulturní památky ...
Kačení ulice neboli Entengasse prý získala své jméno díky tomu, že tudy chodily kačeny na pastvu k jednomu z ramen řeky Moravy, které kdysi obtékalo městské hradby. A mělo by to docela logiku, protože tato ulička byla skutečně součástí oblasti, kde Olomouc chránily vodní toky i hradby, jejichž fragmenty se tady stále nacházejí (jedná se o část středověké hradby z 15. století). V každém případě má ale tato ulice jméno natolik staré, aby mohl mít tento název úplně jiný důvod, původ nebo význam.
Zajímavé ovšem je, že domy v této krátké uličce vlastnila v průběhu staletí pestrá společnost nejrůznějších řemeslníků. Na konci 17. století zde např. bydlel nožíř, holič, jehlář, pasíř, kopytář, mydlář, soukeník, kloboučník, rukavičkář nebo parukář. Žil tady také farář, malíř, dva radní, porodní bába (jediná ve městě), sochař nebo městský věžný a všechny pak v 19. století vystřídali vojenští důstojníci se svými rodinami (většinou se jednalo o členy rakousko-uherského dělostřelectva).
Pro mnohé bude asi velkým překvapením, že v dobách dávno minulých nebyla Kačení ulice tak přímá, jak ji známe dnes. Naopak se přibližně v polovině lomila doleva a ústila - hned u průchodu vedle Velké vodárny - do ulice Vodární. Stejně tak může překvapit informace o tom, že v Olomouci je údajně přibližně 700 ulic, ale jen tři z nich nesou pojmenování po některém zástupci živočišné říše. Kačení ulička je jednou z nich ...
Na závěr ještě krátká informace o památkách, které se v této uličce nacházejí:
Dříve nenápadný, dnes naopak výrazně pestrý měšťanský dům (č.p. 298/8) je menší, raně barokní, jednopatrový řadový dům s jednoduchým průčelím završeným atikou. Dům stojí na starší středověké parcele a na seznam našich chráněných památek byl zapsán hned v květnu roku 1958.
Mnohem více zaujmou již zmíněné prampouchy. Ty spojují dva nárožní měšťanské domy s průčelím směřovaným do Denisovy ulice (jeden má adresu Kačení č.p. 304/1, ten druhý Denisova č.p. 295/27). Ten levý – cihlově zabarvený – kulturní památkou není, ten pravý – nazelenalý – již od května roku 1958 ano. Oba domy jsou poměrně výrazné a jejich spojení šesticí prampouchů působí velmi romanticky a půvabně. Prostě taková malá olomoucká pohádka.
To, co v Kačení ulici najdeme z městského opevnění, je zejména úsek hradební zdi na jižní straně bývalého parkánu. Jedná se o dochovanou část původního středověkého opevnění města (některé fragmenty skrývá také současná zástavba) a od května roku 1958 také o chráněnou kulturní památku.