Na prohlídce českokrumlovského Klášterního muzea

Klášterní areál se rozkládá pod zámkem v českokrumlovském Latránu. Dvojklášteří bratří a sester řádu sv.Františka založila Léta Páně 1350 se svými čtyřmi syny Kateřina z Rožmberka. První klarisky a minoritové se v něm zabydleli o sedm let později. V dalších stoletích se kláštery staly centry náboženského života, kultury, vzdělanosti a byly navštěvovány poutníky. Ústřední částí obou propojených klášterů je kostel Božího Těla a Panny Marie Bolestné. Klášter klarisek zrušen za josefínských reforem roku 1782 a ten mužský s minority zanikl přesně 600 let po svém vzniku roku 1950. Českokrumlovské dvojklášteří je z hlediska architektury nejzachovalejším klášterním komplexem u nás.

Bývalý mužský klášter je nyní ve vlastnictví rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, jenž v jeho interiérech zřídil muzeum.

 

Když jsem se po zakoupení vstupenky za 190 Kč paní za pokladnou ptal, zdali se smí v muzeu fotit, s odpovědí váhala, že prý to křižovníci neradi vidí. Hm – a to penízky za „vlezné“ blížící se ceně prohlídky atraktivního zámku pánům rytířům už nevadí? Naštěstí seděl u vstupu do vlastních expozic na nádvoří Tramín pán, který mne jen upozornil, ať nefotím s bleskem a dál už si mého věrného „bystrozrakého“ druha, visícího mi na rameni, nevšímal.

 

 

V interiéru jsem si nejprve prohlédl gotické křížové chodby s unikátním souborem lunetových obrazů. Hlavním jejich motivem je narození, život a skon sv.Františka. Z původních 25 lunet se jich dochovalo 18 a ty byly zrestaurovány. Dále je na chodbách k vidění barokní obrazárna se 12 plátny pocházející z přelomu 17. a 18.století, Info panel o historii zániku klášterů v Českém Krumlově, příběh „Krumlovské madony“ a tři pozdně gotické sochy. Jednou z nich je hodnotné naturalistické dílo z roku 1520 zobrazující ukřižovaného Krista.

Z chodby jsem vstoupil do interiéru chrámu Božího Těla a Panny Marie Bolestné s původními freskami, obrazy s náboženskou tématikou a zlatými (anebo pozlacenými oltáři), z jejichž oslnivého lesku mi až přecházel zrak. V kostele se i v současnosti stále slouží mše svaté. Kromě nich se zde konají koncerty a různé kulturní akce.

Moc pěkná byla i kaple sv.Wolfganga. Tady byly pod omítkami na stěnách objeveny hodnotné fragmenty gotických fresek zobrazující život tohoto světce. Jinak zde v kapli převládá barokní výzdoba a sakrální interiér je zakončen nádherným, secesně vymalovaným stropem.

Součástí prohlídky muzea je rovněž kaple Panny Marie Eisiedelnské ze 17.století (se sochou Černé madony), umístěná v Rajské zahradě.

(Přístup k ní ale bohužel nebyl vyznačen žádnými šipkami a já se o ní dozvěděl až doma na netu...)