Libeňský most - zbořit, nebo restaurovat

V poslední době se opět rozvinuly spory o způsobu opravy zchátralého Libeňského mostu. Jeden názor je, že je most stavebně zajímavý, a měl by se opravit a zachovat jako jedinečná stavební památka, druhý názor je, že rekonstrukce je drahá a proto levnější i dlouhodobější řešení je výstavba nového mostu. V příspěvku proto pokusím uvést trochu historie a každý si most může ještě prohlížet, nebo se po něm projít, než se něco bude dít.

Libeňský most přes Vltavu spojuje od roku1928 Holešovice s Libní. Tehdy byl nejdelším mostem v Praze. Přes hlavní koryto Vltavy má 3 průjezdná pole. Potom most již přechází do přemostění bývalého koryta řeky, kam zasahuje částečně Rohanský ostrov. Toto přemostění má několik sjezdů a podjezdů, místy vypadá jako násep. Na libeňském břehu kočí ještě přemostěním pro tramvaje do Voctářovy ulice. Most vyprojektovali naši význační architekti Pavel Janák (hradní architekt, funkcionalistické vily na Babě, kubismus v architektuře) a inženýr František Mencl, kteří před tím projektovali například Hlávkův most. Libeňský most představuje konstruktivismus s výraznými znaky a prvky pozdního kubismu. Oblouková pole o třech kloubech z prostého betonu jsou považována za největší hodnotu stavby. Samotná mostní konstrukce má délku 370 m, spolu se zemní rampou pak 780 m.

Most od svého vzniku dosud neprošel žádnou zásadnější opravou a je nyní v kritickém stavu. Už delší dobu na něj nesmí auta těžší než 7,5 tuny a tramvaje mohou projíždět jen pomalu a s dalšími omezeními. Od roku 2009 se na třech krátkých úsecích na předmostích nesmí potkat dvě protijedoucí tramvaje, což je vyznačeno drážními značkami Zákaz potkávání. Konzoly schodišť jsou silně napadené korozí výztuže, schodiště jsou v havarijním stavu, přesto na ně nebyl omezen přístup a konzoly nebyly ani podchyceny provizorním podepřením. Na některých schodištích i otvorech v mostě je vidět, že bývají úkrytem pro bezdomovce.

Oprava podle představ magistrátních úředníků by měla šestnáct metrů široký most rozšířit o dalších pět metrů a vyšla by zhruba na dvě miliardy. Otázkou je význam rozšíření mostu, když navazující Dělnická a Voctářova silnější provoz neumožní. Odpůrci bourání požadují pouze rekonstrukci, která zachová jedinečný architektonický ráz mostu. Proto by se most měl stát národní památkou. Dle posudku ČVUT zpracovaný pro magistrát je lepší most zbourat a znovu postavit. Jak je z předešlého vidět, názory na řešení se přímo diametrálně liší podle odlišných kritérií: cena proti historické věrnosti, možná působí i různé politické záměry. Mezi tím kolem mostu rostou bytové objekty, u kterých se dá polemizovat, jak jsou architektonicky kvalitní a jak zapadají do okolí. Zatím se můžeme chodit dívat na planinu Rohanského ostrova a zbytky pozemků bývalých Loděnic přeplněné mnoha autobazary a rezavějící konstrukci mostu, nebo zbytky zajímavých budov patřících Českým přístavům krčících se mezi budovami komplexu domů Prague Marina, Zelené město, nebo Marina Island.