Lausanne – socha majora Davela (Statue du Abraham Davel)

Fotografie (4) • Foto: markyz63

Tato pozoruhodná socha – či spíše památník – spoluvytváří romantickou podobu jižní fasády lausannského hradu, která je obrácená do Hradního náměstí (Place du Château). Jedná se o dílo známého švýcarského – ovšem v Paříži vystudovaného, žijícího a tvořícího – sochaře Maurice Reymonda de Broutelles z roku 1898, který zde použil kombinaci bronzu a mramoru.

Památník tak netvoří jen samotná socha majora Jeana Daniela Abrahama Davela a podstavec s nápisovými deskami, ale také velmi zajímavé reliéfní „pozadí“ na zdi hradu, které zobrazuje „krásnou neznámou, inspiraci hrdinů“ (belle inconnue, inspiratrice des héros).

Nápisové tabulky na podstavci sochy nám sdělují, kdo sochu vytvořil, kde byla odlita a že je věnována majoru Davelovi i občanům kantonu Vaud. Nechybí ani dva Davelovy výroky, tedy „Co dělám, není práce jednoho dne“ a „Moje smrt bude užitečná pro mou zemi“.

Davelův památník s múzou hrdinů byl ve švýcarském městě Lausanne slavnostně odhalen 14. listopadu 1898. Samotnou bronzovou sochu odlili v pařížské slévárně Thiebaut.

Na závěr bychom si ještě měli prozradit, kdo že to vlastně major Abraham Davel (*1670, +1723) byl. Jednalo se o vojáka, lokálního hrdinu a vlastence, který se pokusil osvobodit oblast Vaud od nadvlády Bernu. A jak už se to v takových případech stává, byl zrazen vlastními lidmi, následně zajat, odsouzen a sťat.

Celý příběh tohoto muže není přitom nijak dlouhý. Abraham Davel, syn protestantského pastora, pracoval od roku 1688 jako notář a pozemkový komisař v městečku Cully. Svou vojenskou kariéru pak zahájil v roce 1692 ve službách prince Evžena Savojského a vévody Johna Churchilla. Po vítězství protestantské aliance se Davel usadil ve Vaudu, kde se vrátil k soudcovské funkci. V roce 1717 mu Bern stanovil vysokou rentu a byl jmenován do hodnosti majora. Převzal také velení nad vaudskou „milicí“ v oblasti Lavaux.

Přesto však Davel tvrdil, že je součástí odporu Vaudů vůči zavedení helvétské konfese a že se již od roku 1691 cítí být povolán „krásnou neznámou ženou“ k tomu, aby osvobodil svou zemi od tyranie Bernu. Nakonec dne 31. března 1723 pod záminkou vojenské přehlídky vstoupil v doprovodu 600 vojáků do Lausanne. V té době zde bernští rychtáři chyběli, takže nechal své muže střežit katedrálu a sám se vydal na radnici. Zde svolal městskou radu, aby jí předložil manifest, v němž byla vládě vyčítáno zneužívání moci. Rada požádala o odklad a okamžitě incident nahlásila Bernu. Davel byl hned následujícího dne zatčen a uvězněn na hradě Saint Maire. Tady byl vyslýchán, mučen a následně i občanským soudem odsouzen k trestu smrti a 24. dubna 1723 sťat. Poté byl ještě chvíli označován za blázna, ale již v polovině 18. století byl rehabilitován a prohlášen mučedníkem boje za nezávislost Vaudu.

Poslední aktualizace: 20.11.2025

Nadmořská výška:

540 metrů nad mořem

Lausanne – socha majora Davela (Statue du Abraham Davel) na mapě