Ženeva – Muzeum umění a historie (Genève - Musée d'Art et d'Histoire)
Ženevské Muzeum umění a historie (Musée d'Art et d'Histoire) neboli MAH bylo slavnostně otevřeno v roce 1910 a je nejen absolutním vrcholem mezi zdejšími muzejními institucemi, ale i jedním z největších a nejvýznamnějších muzeí v celém Švýcarsku. Aby ne, když ve svých sbírkách schraňuje přibližně 650.000 položek a svým návštěvníkům nabízí více než 3.500 vystavených exponátů. Podle některých informačních pramenů je toto číslo dokonce téměř dvojnásobné …
Ženevské Muzeum umění a historie (původně Velké muzeum) se pyšní pestrou nabídkou zahrnující snad vše od prehistorického období po moderní malířství. Je umístěno v historické budově architekta Marca Camolettiho a jeho výstavní plocha dosahuje přibližně 7.000 m2. Muzejní budova navíc patří mezi švýcarské národní památky.
MAH díky svým rozsáhlým sbírkám v oblasti archeologie a výtvarného i užitého umění sleduje v několika odděleních (sekcích) dlouhá staletí umění a kultury. Oddělení užitého umění např. vystavuje byzantské umělecké předměty, ikony, hudební nástroje, hodinky, šperky a textilie. Oddělení výtvarného umění nabízí sbírku obrazů od středověku do současnosti, včetně slavného oltářního obrazu Konrada Witze z roku 1444, který je považovaný za vůbec první realistickou krajinomalbu v evropském malířství. A za pozornost stojí také fakt, že mnoho předmětů ze sbírek Muzea umění a historie je postupně zveřejňováno online. Databáze byla spuštěná v roce 2010 a již tehdy obsahovala téměř 10 tisíc položek. Dnes už jich je více než 8x tolik.
Muzeum uchovává jednu z nejlepších sbírek výtvarného umění ve Švýcarsku. Vznikla v roce 1805 a roku 1826 byla veřejně vystavena. Je zaměřena zejména na školu ženevskou a francouzskou 17. až 19. století, italskou 16. a 18. století a nizozemskou i vlámskou 16. a 17. století. Kvalitně zastoupen je také manýrismus a impresionismus. Ze známých jmen se můžeme těšit např. na Rubense, Moneta, Renoira, Cézanna, Chagalla nebo Picassa a za pozornost jistě stojí také někteří současní švýcarští umělci (Raetz, Armleder aj.). Poměrně silným zážitkem je pak setkání s Vlnou Carlose Schwabeho. Velmi cenná je sbírka děl na papíře, která patří k nejvýznamnějším v rámci celé Evropy. Zachycuje vývoj grafiky od 15. století a kresby od 18. století, přičemž vyzdvihována bývá mj. benátská grafika 18. století a ruská i maďarská avantgarda.
Vysoce ceněná je také archeologická sbírka, zejména její část zaměřená na klasický starověk. Vidět zde můžeme např. sochy, sarkofágy, reliéfy, keramiku, předměty denní potřeby a mince (zdejší numismatická sbírka se svými 100 tisíci mincemi je dnes největší ve Švýcarsku).
Sbírka užitého umění nabízí pohled na řemesla a veškeré technické lidské činnosti; zejména ty, které jsou spojeny s ženevským regionem a jeho průmyslem. Sbírka zahrnuje práce zlatníků, starožitné hudební nástroje, textilie (např. tapiserie a krajky) nebo nábytek. Nechybí ani zbrojnice, která představí skvostné zbraně z období 15. až 17. století. Mezi další zajímavosti patří sbírky hodinek, šperků, miniatur a smaltovaného nádobí.
Opomenout nelze ani muzejní budovu, o které se říká, že je mezinárodní i kontextuální, což znamená, že svou podobu čerpá z významných zahraničních vzorů a zároveň zohledňuje okolní zástavbu. V zásadě je Camolettiho budova rozlehlým čtyřúhelníkem, který obklopuje čtvercové nádvoří. Hlavní a nejzdobnější fasáda směřuje do ulice rue Charles-Galland. Dvojité pilastry i sloupy zde vytvářejí hru stínů charakteristickou pro barokní architekturu, ale stavba je považována nejen za neobarokní, ale hlavně za reprezentativní ukázku stylu zvaného Beaux-Arts. Štít a nároží hlavního průčelí zdobí sochy Paula Amlehna. Vidět zde můžeme různé alegorie, zejména Slávu troubící na trubku nad personifikacemi malířství, sochařství, kresby a architektury. Nechybí Archeologie s dětmi zvedajícími závoj zakrývající starověkou bustu a dítětem zapalujícím pochodeň poznání nebo Užité umění s dětmi pracujícími na výrobě vázy a hrající na varhany. Nápisy pak připomínají jména slavných, ale pro nás většinou zcela neznámých, ženevských umělců.
Zcela na závěr ještě pár důležitých technických informací a jedno varování:
Muzejní budova byla postavená v letech 1903 až 1910 a najdeme ji ve východní části Starého Města Ženevy, na adrese Rue Charles-Galland 2.
Často se můžete dočíst, že do muzea je volný vstup. Není to ale až tak úplně pravda, protože vstupné je dobrovolné. MAH vám sice v podstatě opravdu nabízí vstupenku do všech výstavních prostor zdarma, ale také s tím, že si máte sami zvolit částku, kterou chcete zaplatit na začátku nebo na konci návštěvy, a to podle své spokojenosti. Současně se počítá s tím, že do své představy nějak promítnete fakt, že ceny vstupenky do – i podstatně menších muzeí – se tady pohybují v rozmezí mezi 5 a 20 CHF.
Otevírací doba je od 11:00 do 18:00 hod. Výjimkou je čtvrtek, kdy je otevřeno od 12:00 do 21:00 hod. a pondělí, kdy je zavřeno.
Při prohlídce se snažte neudělat stejnou chybu jako autor článku. Ona ta výstavní plocha 7.000 m2 opravdu není málo, a tak v tomto případě není dobrý nápad nechat si to nejlepší na konec. Může se vám pak totiž lehce stát, že to, na co jste se nejvíce těšili, už jen tak zničeně v rychlosti projdete a s neskrývaným potěšením se přesunete na čerstvý vzduch a něco do útrob …
Příspěvky z okolí Ženeva – Muzeum umění a historie (Genève - Musée d'Art et d'Histoire)




