Loading...
Hrad Saint Maire ve švýcarském Lausanne patří k nejvýznamnějším památkám tohoto města. Vznikl zásluhou zdejšího biskupa Guillaumea de Challant v I. třetině 15. století a dnes je plným právem zapsán na seznam švýcarských národních památek. Jedná se o ukázku typického městského hradu, při jehož stavbě hrály až překvapivě významnou roli cihly. Možná i proto se předpokládá, že jeho podobu navrhl některý z italských architektů.
V poměrně mohutném hradu, který se vyznačuje štěrbinovitými okny a nízkým cimbuřím, sídlí od počátku 19. století kantonální vláda. Je zajímavé, že svým stavebním provedením bývá nejčastěji přirovnáván k hradní pevnosti ve Veroně nebo k moskevskému Kremlu. A také k některým stavbám ve Francii.
Velmi zajímavé je také jméno hradu. Ono Saint-Maire sice svádí k některé ze svatých Marií, ale v tomto případě se významově spíše jedná o starostu (ne ve smyslu té vousaté svaté s velkým „S“, ale jako sídla městského „náčelníka“). Nejpravděpodobnější je však prý to, že své jméno získal po Mariovi d'Avenches, tedy biskupovi žijícímu v 6. století. Ten byl totiž znám jako Saint Maire … a právě on zřejmě přesunul biskupské sídlo z Avenches do Lausanne.
Hrad byl postaven v letech 1397 až 1430 a hned se stal biskupskou rezidencí. Teprve v roce 1536 jej získal Bern, který sem dosadil svého správce. A ještě později se stal městským majetkem. Svého času dokonce částečně sloužil jako věznice. Hrad byl součástí městské fortifikace a v současné době bývá v podstatě pro veřejnost nepřístupný.
Hrad Saint-Maire se majestátně tyčí na severním cípu lausannského vršku Cité. Koneckonců je to impozantní středověká pevnost, někdejší biskupský palác a němý svědek významných událostí švýcarských dějin. Tvarově se v podstatě jedná o krychli (25 x 23 x 25 m) se zdmi silnými cca 2,8 metru. Spodní část stavby je z molasy, zatímco horní patra jsou postavena z červených cihel a zdobená věžičkami. Tato kombinace stavebních materiálů naznačuje vliv lombardských řemeslníků. Původně hrad navíc obklopovala hradební zeď a suchý příkop, přes který vedl padací most.
Již v průběhu 16. století začal hrad plnit spíše administrativní roli a funkce obranná byla upozaděna. Příkop zasypali a západně od hradu byla přistavěna nová dvoupatrová budova. Další úpravy zde proběhly po roce 1798 a Château Saint-Maire se roku 1803 stal sídlem Státní rady kantonu Vaud. Rekonstrukci tehdy vedl Alexandre Perregaux, kterého později vystřídal jeho syn Henri. V 19. století pak proběhly další úpravy, např. výstavba terasy, demolice vstupní brány nebo vztyčení pomníku majoru Davelovi od Maurice Raymonda. Poslední rekonstrukce zde proběhla v letech 2015 až 2018.
Z různých novodobějších úprav stojí za zvláštní zmínku roky 1844 až 1846, kdy byl biskupský sál přeměněn na audienční místnost Státní rady, rok 1898, kdy proběhla generální rekonstrukce fasád (architekt Eugene Jost), roky 1911 až 1915, kdy byly v přízemní chodbě odhaleny malby ze 16. století nebo roky 1915 až 1924, kdy byla chodba v I. patře a čítárna restaurována do předpokládané podoby ze 16. století a horní patro kompletně přestavěno.
V současné době je celý hrad administrativní budovou, jen ve sklepní části se nachází víceúčelová místnost a kavárna.