Muzeum bylo zpřístupněno v roce 1913 a sídlí v renesančním zámku, ke kterému byla v roce 2010 přistavěna nová moderní budova.

Vlastní zámek nechal tehdejší majitel Kyjova Jan Kuna z Kunštátu postavit okolo roku 1540 a nahradil zaniklou tvrz. V roce 1548 získalo zámecký objekt město, bydleli v něm městští úředníci a později důstojníci místní posádky. Za třicetileté války zámek v roce 1636 vyhořel, později byl barokně upraven a v 18. století rozšířen o severní část. Při obnově v roce 1911 byly jižní zámecké fasády ozdobeny pseudorenesančními sgrafity, zachycujícími dějiny zámku.

Město Kyjov jsme navštívili na závěr jednodenního výletu. Auto jsme zaparkovali přímo na náměstí a šli do zámečku, kde jsme si prohlédli vlastivědné muzeum. V muzeu jsme viděli expozici archeologickou s názvem Pravěk Kyjovska, otevřenou v roce 1975. Jsou zde exponáty dokladující osídlení Kyjovska od starší doby kamenné až po osídlení Slovany.

Dále jsme si prohlédli expozici etnografickou, která byla pro veřejnost otevřena rovněž v roce 1975 pod názvem Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu. Tato Komunistická verze byla již naštěstí předělána a tak jsme shlédli ukázky tradičních řemesel či krojů.

Nejvíce se nám líbila expozice přírodovědecká z roku 2004, kde jsme si prohlédli vycpané zvířata. Nechyběl ani náš oblíbený pták Ťuhýk.

Otevírací doba

Celoročně pondělí až pátek od 8.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 16.00 hodin, v neděli od 12.30 do 16.30 hodin.

Vstupné

Děti do 6 let zdarma
Děti 6 - 15 let 10 Kč
Studenti 15 Kč
Důchodci 15 Kč
Dospělí 30 Kč
ZTP-P 10 Kč
Pedagogický doprovod: zdarma

http://www.masaryk.info/vlastivedne-muzeum-kyjov/

V pokladně muzea jsme dostali razítko a koupili turistickou známku města Kyjov. Potom jsme již vyšlapali po schodech nad muzeum, kde jsme si prohlédli exteriéry kaple svatého Josefa. O kapli se dozvíte v mém dalším článku.

Historie města Kyjov

Město Kyjov, o němž je první písemná zmínka z roku 1126, stojí na místě někdejší Velkomoravské osady. V roce 1222 se Kyjov stal Městečkem, patřící ke klášternímu hradisku v Olomouci. V druhé polovině 13. století se Městečko značně rozšířilo a bylo opevněno palisádou. Po dobytí města husity přešel Kyjov na jejich stranu, ale roku 1431 se Kyjova zmocnil vévoda Albrecht, který nechal řadu obyvatel popravit a město vypálit. V průběhu 15. a 16. století se na území města rozvíjela řemesla a byly postaveny nové domy. V roce 1515 se Kyjov stává městem. Kolem roku 1540 nechal tehdejší majitel Kyjova Jan Kuna z Kunštátu postavit v městském centru renesanční zámeček, který nahradil zaniklou tvrz. V roce 1548 získalo zámecký objekt město, bydleli v něm městští úředníci a později důstojníci místní posádky. Za třicetileté války zámek v roce 1636 vyhořel, později byl barokně upraven a v 18. století rozšířen o severní část. Při obnově v roce 1911 byly jižní zámecké fasády ozdobeny pseudorenesančními sgrafity, zachycujícími dějiny zámku. Od roku 1928 je zde vlastivědné muzeum, dnes Vlastivědné muzeum Kyjov. V roce 1567 se Kyjov stává královským městem. Ve městě byla postavena nová budova radnice, sladovna, pivovar, mlýn a jatky. Na náměstí byly postaveny renesanční domy. Na dalším rozvoji města se velmi negativně podepsala třicetiletá válka a morová epidemie. V období války bylo město několikrát napadeno a vydrancováno a koncem války také vypáleno. Značné množství obyvatel města bylo odvlečeno do otroctví. V 19. století město v důsledku nástupu průmyslu začalo opět vzkvétat. Historické centrum je tvořeno náměstím s přilehlými ulicemi. Na náměstí je renesanční budova radnice s věží postavená v letech 1561 až 1562 a v roce 1857 byla rozšířena. Domy obklopující náměstí byly postaveny většinou v 19. a 20. století. Ve středu náměstí je Mariánský sloup zhotovený v roce 1728. Renesanční zámek byl postaven v první polovině 16. století a později prodělal barokní přestavbu. V současné době je v objektu zámku expozice muzea, která se mimo jiné zaměřuje na období pravěku. K církevním památkám ve městě řadíme kostel Nanebevzetí panny Marie. Kostel svatého Cyrila a Metoděje v sousedství bývalého kapucínského kláštera, který byl postaven v letech 1713 až 1723. Hřbitovní kaple byla postavena v 19. století, ale věž této kaple dříve patřila k bývalému farnímu kostelu.

Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil Městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v roce 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V roce 1548 se totiž město Kyjov vykoupilo z poddanství dalšího majitele kyjovského panství, Jana Kryštofa Kropáče z Nevědomí, a stalo se nejdříve městem komorním a pak královským. Zámek sloužil v pozdější době jako ubytovna pro městské služebníky i pro důstojníky místní posádky. V roce 1911 bylo jižní i západní zámecké průčelí vyzdobeno sgrafity Jan Köhlera, na nichž jsou zobrazeny postavy Jana Kuny z Kunštátu a Jana Kropáče z Nevědomí i hlavní vývojové etapy kyjovského velkostatku. V roce 2010 byla dokončena další novodobá přístavba zámku pro účely muzea.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Na místě dnešní kaple sv. Josefa byl asi ve 12. století vystavěn jednolodní Kostel sv. Martina v románském stylu, který se nedlouho po dostavění stal kostelem farním. Po roce 1579 byl kostel několikrát přestavován, a také k němu byla přistavěna věž. Roku 1786 byl kostel odsvěcen a přeměněn na vojenské skladiště, které roku 1807 vyhořelo a kromě věže byla stavba zbořena. Z původního materiálu kostela byla v letech 1831–1832 vystavěna současná kaple sv. Josefa. V roce 1994 proběhla oprava kaple. Původně byl okolo kostela kyjovský hřbitov.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Vedle zámečku se od roku 2010 nachází nový objekt muzea. Je v něm umístěno především technické a administrativní zázemí a to depozitáře, konzervátorská dílna, knihovna a pracovny odborných pracovníků muzea. Nové prostory tak nahradily dnes již nevyhovující depozitáře, uvolnily se místnosti pro rozšíření stálých expozic v zámečku a muzeum také konečně získalo víceúčelový sál pro pořádání přednášek a dalších akcí, který doposud zcela chyběl.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Kaple svatého Josefa ve městě Kyjov stojí na vyvýšenině nad východním okrajem původní zástavby města. Kaple sv. Josefa byla postavena v roce 1833 na zbořenisku nejstaršího kyjovského farního kostela sv. Martina z roku 1180, zrušeného a odsvěceného roku 1784. Jednolodní, podélná, orientovaná stavba kaple z cihel a kamene byla přičleněna ke starší věži z roku 1692. Byla postavena z nadace vdovy Urbanové, rozené Kemetrové, na paměť jejího zemřelého syna Josefa, a posvěcena 19.3.1833.

Má jediný oltář s klasicistickou kamennou architekturou v záoltáří. Roku 1963 sem byl přenesen oltář sv. Dominika z bývalého špitálu (nyní LŠU). Rozměry kaple jsou 18x9, 5x6,5 m. Věž je vysoká 27m a slouží za zvonici farního kostela. Na jejím místě stával původní románský farní Kostel sv. Martina z 12.století. Stavba byla v roce 1692 zcela přestavěna, jak dodnes dokládá nápis nad portálem kostelní věže. V roce 1786 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště. To však v roce 1807 vyhořelo a kostel byl až na věž zbořen.

V letech 1831 - 1832 byla z materiálu původního kostela postavena dnešní kaple sv. Josefa, která byla v roce 1994 opravena. V roce 1969 byly pořízeny tři nové zvony, svěcení se uskutečnilo 24.května 1970.

Na návrší se dříve nacházel také místní hřbitov. Za zmínku stojí také pamětní deska v 1.patře zvonice:“K upamatování na návštěvu této věže skrz Jeho knížecí milost pána Arcibiskupa Bedřicha hraběte z F“urstenbergů dne 24.září 1862“.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9486