Kyjov - kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje

Kyjov leží autem asi 53 km JV od centra Brna a 20 km severně od Hodonína. Jde o bývalé okresní město (do roku 1960), které má v současné době necelých 12 000 obyvatel. Dnes kromě služeb a výrobních firem je Kyjov známý hlavně jako kulturní a folklorní centrum Slovácka.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje

Počátkem 18. století chtěli místní měšťané povznést město a jednou z možností byla i stavba kláštera. Ve městě se rozhodli pro řád kapucínů. S vybudováním kláštera souhlasil 26. května 1709 ministr řádu v Římě a 30. května 1709 i sám císař Josef I. a tak v roce 1710 přišli do Kyjova první kapucíni. Základní kámen kostela byl položen až 15. května 1713. Po různých protestech města a nedostatku peněz byla stavba kostela zahájena 18. dubna 1718 a již 3. dubna 1720 ukončena. Kostel byl vysvěcen až 17. října 1723 olomouckým biskupem hrabětem Františkem Juliánem Braidou. Zasvěcen byl Nanebevzetí Panny Marie a svatému Cyrilu a Metoději. V rámci reforem císaře Josefa II. byl klášter v říjnu 1784 zrušen a kostel byl 19. listopadu 1784 prohlášen za farní. Následně byla kyjovská farnost v roce 1785 povýšena na děkanství hlavně zásluhou kyjovského faráře Jiřího Dědka.

Samotná stavba kostela s hladkým průčelím má typický jednoduchý vzhled kapucínských klášterních kostelů. Nad portálem je kartuš se znakem Jana Adama z Lichtenštejna (odkazem 30 000 zlatých v závěti se zasloužil o dostavbu kostela). Nad ní je ve sgrafitovém rámu freska Madony s Ježíškem od Jano Köehlera z roku 1911. Hlavní oltář s monumentálním obrazem Nanebevzetí Panny Marie je od Josefa Zeleného z roku 1880. Před kostel byly v roce 1885 postaveny sochy sv. Cyrila a Metoděje.

V průběhu let byl kostel samozřejmě doplňován, upravován a opravován. Např. z roku 1802 pochází nová Kazatelna a křtitelnice, z let 1823 a 1826 jsou boční oltáře sv. Barbory a sv. Josefa. Z roku 1936 jsou nové varhany. Velká oprava interiéru byla v roce 1973. Samozřejmě, že toho proběhlo mnohem více, ale nechci zde jen slepě vše vyjmenovávat.

Dnes je kostel ve správě Římskokatolické farnosti Kyjov. Pravidelné bohoslužby v kostele bývají kromě čtvrtka každý den. Kyjov je sídlem děkanátu se 12 farnostmi a 31 kostely a kaplemi.

Řeholní řád menších bratří kapucínů je jedna ze tří větví františkánského řádu - patří sem ještě minorité a observanté. Kapucíni jsou inspirováni svatým Františkem z Assisi: "Řehole a život menších bratří je toto: Zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista, životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě." Původně šlo o žebravý řád, který žil jen z almužen. Do českých zemím se dostali z Itálie v roce 1599.

V Kyjově jsem byl 6.5.2013 a sochy sv. Cyrila a Metoděje byly obloženy lešením - proto jsem je ani nefotil