Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Opatovicích nad Labem
V Opatovicích nad Labem měla být původně zřízena nejprve poustevna (poustka, cela), jejíž základy položil břevnovský mnich Mikulec. Tak zde začala historie benediktinského řádu a jeho významného kláštera, který svého času politicky i majetkově ovládal většinu Pardubicka i Hradecka. Král Vratislav v roce 1086 tuto budovu rozšířil a povýšil na samostatné opatství ke cti sv. Vavřince. Prvním opatem byl Oneš neboli Ondřej († 1107), který předtím býval dvorním kaplanem. Za opata Myslocha roku 1152 byly položeny základy k přestavbě kláštera. Ten byl slavně vysvěcen na den sv. Vavřince roku 1163. Nejznámějším opatem však býval Jan Neplach (1322-1371), rodák z Hořiněvse. Po smrti opata Hroznaty byl roku 1348 zvolen opatem. Za něho a jeho nástupce Jana z Orle dostoupil klášter svého duchovního i materiálního vrcholu. První husitský útok na Opatovice se uskutečnil v noci na Vše Svaté roku 1415, kdy došlo k umučení opata Petra Lazura. Další 2 útoky v prosinci 1420 a na Bílou sobotu 1421 byly odraženy, teprve v dubnu 1421 byl klášter dobyt Pražany, vypálen Divišem Bořkem z Miletínka a jeho majetky byly nenávratně rozchváceny, z nichž většiny se ujal již zmíněný husitský polní hejtman.
Současný jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem, jenž by měl být nejstarší částí objektu (patrně ze 30. let 14. století), a věží zakončenou gotickým kamenným jehlanem s cimbuřím má základy patrně z 2. poloviny 13. století a přestavěn byl po husitských nájezdech roku 1421. Patrně stojí na místě kaple Panny Marie, která stávala za klášterní ohradou a zmíněna byla roku 1397 v jedné z dochovaných papežských listin, v níž byly potvrzeny příjmy mnichům, kteří v ní každodenně zrána zpívali Mariánskou mši. Vedle Opatovic a Pohřebačky k němu patřily Plačice, Vlčkovice, Praskačka, Vysoká nad Labem a Roudnička. Na přelomu 15. a 16. století došlo k jeho přestavbě. V 1. polovině 16. století byla nad sakristií postavena věž zakončená atikou s cimbuřím a zděnou jehlancovou helmicí. Ve 2. polovině téhož století byla renesančně upravena loď, která dostala novou valenou klenbu. Tehdy byly navíc postaveny předsíně před jižním a západním vstupem. Ve 2. polovině 18. století byla loď kostela barokně přestavěna. Loď kostela byla tehdy prodloužena o 12 m k západu, okna získala barokní proporce, loď i presbytář nové štíty a kostel nové barokní fasády.
Když po bitvě na Bílé Hoře museli kněží pod obojí opustit své fary, stal se opatovický kostel filiálním kostela sv. Ducha v Hradci Králové, i když do roku 1633 zde sloužili ještě pardubičtí duchovní. Roku 1769 byla v Opatovicích zřízena lokálie (prvním lokalistou se stal P. Jan Nepomuk Funkner z Funkenu, jenž zastával tento úřad do roku 1778), která byla v roce 1857 povýšena na faru, přičemž prvofarářem se stal P. Josef Podhajský, poslední zdejší lokalista (1854-1857). Od té doby až do současnosti slouží kostel jako farní. V polovině 19. století byly nově upraveny omítky. V noci z 19. na 20. září 1911 došlo k vloupání do kostela. Pachatelé šli pouze po hotových penězích a nakonec si odnesli kolem 60 haléřů z kasičky za oltářem. 20. července 1913 měl v kostele svou primici P. Václav Falta, rodák z přifařených Libišan. 4. července 1929 došlo při všeobecně známé vichřici k poškození chrámu Páně, jež byla opravena téměř úplně ještě téhož roku. 16. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-16203226). Roku 1973 došlo k předělání fasády, při kterém bylo na venkovní východní stěně objeveno gotické okno a na té západní stopy 2 oken obdobného typu. V roce 2007 došlo ke zhotovení nové střechy nad oltářem a následujícího roku byla provedena oprava západního štítu lodě kostela. V roce 2013 objevil Jaromír Chudý s Josefem Matěáskem na zdi cimbuří výstupek, který se podobá soše císaře Karla IV., o kterého však nejspíše nemůže jít, protože tu není žádná historická souvislost mezi Opatovicemi a oním panovníkem. Může např. jít o vyobrazení Vladislava Jagellonského, jehož iniciály WG se nacházejí na dveřích do sakristie.
Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem a s věží a sakristií na severní straně, přičemž věž o čtvercovém půdorysu je završena gotickým kamenným jehlancem s cimbuřím. Vnější zbytek objektu je pak členěn čistě barokně. 4,5 m dlouhý a 6,55 m široký presbytář je zaklenut polem křížové klenby se žebry, 4,65 m dlouhá a 4,8 m široká sakristie má křížovou hřebínkovou klenbu a vede do ní kamenný sedlový portál s bohatě profilovaným ostěním. Vítězný oblouk je hrotitý s náběžní římsou. V 21 m dlouhé a 6,5 m široké lodi nalezneme podle architekta B. Dvořáka nově malovanou valenou klenbu s lunetami a stěny jsou členěny pilastry. Barevná okna byla darovaná K. Hübnerovou z Pardubic.
Interiér a jeho vybavení pochází většinou z poloviny 18. století. Hlavní oltář je s hodnotnými zlacenými sochami sv. Jáchyma (podle některých zdrojů má jít o sv. Josefa) a sv. Anny a novodobým obrazem sv. Vavřince, který byl přemalován v roce 1853 Hynkem Ledererem z Prorub u Hořiček. Kromě hlavního oltáře jsou v lodi 3 postranní oltáře: sv. Václava z roku 1822 (podle některých autorů sv. Františka Serafinského, se sochami sv. Václava a Jana Nepomuckého), sv. Jana Nepomuckého z roku 1850 a Blahoslavené Panny Marie z roku 1809 se sochami sv. Fabiána a Šebestiána. Cínová křtitelnice s měděnou vložkou a trojnožkou na kamenném podstavci s nápisem: „Tato woda studnice ziwota gest, z nizto wierzici rodi se k ziwotu wiecznemu. Leta Panie MDLI.“ pochází z roku 1551. Barokní kazatelna je bohatě zdobená baldachýnem a je zakončena křížem a hostií s andělem a symboly evangelistů. Křížová cesta, sestávající ze 14 obrazů, je dílem malíře Kernera, který ji dokončil v roce 1822. Současné varhany zhotovil Josef Vanický starší z Třebechovic pod Orebem v roce 1896 a o 100 let později došlo k vestavbě nového nástroje do staré skříně, což měla na starosti společnost Organa (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2921).
Ve 23 m vysoké věži bývaly původně 4 zvony - arabeskami ozdobený velký zvon s křížem a pod ním stojícími postavami sv. Jana a Panny Marie, s dvojicí andělů s erbem Žaludovským a s textem:„Pokrzikujte Hospodinu wssickni obyvatele zemie sluzte Hospodinu, przistupugte przed obliczeg geho s prospiewowanim. Ž. I. Also hat Gott die Welt geliebet. Pan Walentin Zialud Geho Milosti Czisarzské Hegtman na Pardubicich leta 1601.“; prostřední s nápisem: „Tento zwon dielan gest ke czti Panu Bohu leta Panie MDLIX.“, Poledník s textem: „Ave Maria gratia plena, dominus tecum.“ a Umíráček bez nápisu. Dnes tu jsou díky válečným rekvizicím pouze 2 zvony, jeden z roku 1559 a druhý - Umíráček - z roku 1920.
Na závěr zmiňme, že kláštera i kostela se dotýká pověst o opatovickém pokladu, kterou ve svém díle zpracoval František Ladislav Sál. Dodejme ještě jako zajímavost, která se váže k tomuto kostelu, že za 40leté věrné služby obdržel záslužní medaili zdejší kostelník František Mrázek, který v roce 1903 dosáhl 79 let věku a 46 let kostelnické služby. Takto dlouho nikdo v této službě nepůsobil.
Současný jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem, jenž by měl být nejstarší částí objektu (patrně ze 30. let 14. století), a věží zakončenou gotickým kamenným jehlanem s cimbuřím má základy patrně z 2. poloviny 13. století a přestavěn byl po husitských nájezdech roku 1421. Patrně stojí na místě kaple Panny Marie, která stávala za klášterní ohradou a zmíněna byla roku 1397 v jedné z dochovaných papežských listin, v níž byly potvrzeny příjmy mnichům, kteří v ní každodenně zrána zpívali Mariánskou mši. Vedle Opatovic a Pohřebačky k němu patřily Plačice, Vlčkovice, Praskačka, Vysoká nad Labem a Roudnička. Na přelomu 15. a 16. století došlo k jeho přestavbě. V 1. polovině 16. století byla nad sakristií postavena věž zakončená atikou s cimbuřím a zděnou jehlancovou helmicí. Ve 2. polovině téhož století byla renesančně upravena loď, která dostala novou valenou klenbu. Tehdy byly navíc postaveny předsíně před jižním a západním vstupem. Ve 2. polovině 18. století byla loď kostela barokně přestavěna. Loď kostela byla tehdy prodloužena o 12 m k západu, okna získala barokní proporce, loď i presbytář nové štíty a kostel nové barokní fasády.
Když po bitvě na Bílé Hoře museli kněží pod obojí opustit své fary, stal se opatovický kostel filiálním kostela sv. Ducha v Hradci Králové, i když do roku 1633 zde sloužili ještě pardubičtí duchovní. Roku 1769 byla v Opatovicích zřízena lokálie (prvním lokalistou se stal P. Jan Nepomuk Funkner z Funkenu, jenž zastával tento úřad do roku 1778), která byla v roce 1857 povýšena na faru, přičemž prvofarářem se stal P. Josef Podhajský, poslední zdejší lokalista (1854-1857). Od té doby až do současnosti slouží kostel jako farní. V polovině 19. století byly nově upraveny omítky. V noci z 19. na 20. září 1911 došlo k vloupání do kostela. Pachatelé šli pouze po hotových penězích a nakonec si odnesli kolem 60 haléřů z kasičky za oltářem. 20. července 1913 měl v kostele svou primici P. Václav Falta, rodák z přifařených Libišan. 4. července 1929 došlo při všeobecně známé vichřici k poškození chrámu Páně, jež byla opravena téměř úplně ještě téhož roku. 16. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-16203226). Roku 1973 došlo k předělání fasády, při kterém bylo na venkovní východní stěně objeveno gotické okno a na té západní stopy 2 oken obdobného typu. V roce 2007 došlo ke zhotovení nové střechy nad oltářem a následujícího roku byla provedena oprava západního štítu lodě kostela. V roce 2013 objevil Jaromír Chudý s Josefem Matěáskem na zdi cimbuří výstupek, který se podobá soše císaře Karla IV., o kterého však nejspíše nemůže jít, protože tu není žádná historická souvislost mezi Opatovicemi a oním panovníkem. Může např. jít o vyobrazení Vladislava Jagellonského, jehož iniciály WG se nacházejí na dveřích do sakristie.
Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem a s věží a sakristií na severní straně, přičemž věž o čtvercovém půdorysu je završena gotickým kamenným jehlancem s cimbuřím. Vnější zbytek objektu je pak členěn čistě barokně. 4,5 m dlouhý a 6,55 m široký presbytář je zaklenut polem křížové klenby se žebry, 4,65 m dlouhá a 4,8 m široká sakristie má křížovou hřebínkovou klenbu a vede do ní kamenný sedlový portál s bohatě profilovaným ostěním. Vítězný oblouk je hrotitý s náběžní římsou. V 21 m dlouhé a 6,5 m široké lodi nalezneme podle architekta B. Dvořáka nově malovanou valenou klenbu s lunetami a stěny jsou členěny pilastry. Barevná okna byla darovaná K. Hübnerovou z Pardubic.
Interiér a jeho vybavení pochází většinou z poloviny 18. století. Hlavní oltář je s hodnotnými zlacenými sochami sv. Jáchyma (podle některých zdrojů má jít o sv. Josefa) a sv. Anny a novodobým obrazem sv. Vavřince, který byl přemalován v roce 1853 Hynkem Ledererem z Prorub u Hořiček. Kromě hlavního oltáře jsou v lodi 3 postranní oltáře: sv. Václava z roku 1822 (podle některých autorů sv. Františka Serafinského, se sochami sv. Václava a Jana Nepomuckého), sv. Jana Nepomuckého z roku 1850 a Blahoslavené Panny Marie z roku 1809 se sochami sv. Fabiána a Šebestiána. Cínová křtitelnice s měděnou vložkou a trojnožkou na kamenném podstavci s nápisem: „Tato woda studnice ziwota gest, z nizto wierzici rodi se k ziwotu wiecznemu. Leta Panie MDLI.“ pochází z roku 1551. Barokní kazatelna je bohatě zdobená baldachýnem a je zakončena křížem a hostií s andělem a symboly evangelistů. Křížová cesta, sestávající ze 14 obrazů, je dílem malíře Kernera, který ji dokončil v roce 1822. Současné varhany zhotovil Josef Vanický starší z Třebechovic pod Orebem v roce 1896 a o 100 let později došlo k vestavbě nového nástroje do staré skříně, což měla na starosti společnost Organa (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2921).
Ve 23 m vysoké věži bývaly původně 4 zvony - arabeskami ozdobený velký zvon s křížem a pod ním stojícími postavami sv. Jana a Panny Marie, s dvojicí andělů s erbem Žaludovským a s textem:„Pokrzikujte Hospodinu wssickni obyvatele zemie sluzte Hospodinu, przistupugte przed obliczeg geho s prospiewowanim. Ž. I. Also hat Gott die Welt geliebet. Pan Walentin Zialud Geho Milosti Czisarzské Hegtman na Pardubicich leta 1601.“; prostřední s nápisem: „Tento zwon dielan gest ke czti Panu Bohu leta Panie MDLIX.“, Poledník s textem: „Ave Maria gratia plena, dominus tecum.“ a Umíráček bez nápisu. Dnes tu jsou díky válečným rekvizicím pouze 2 zvony, jeden z roku 1559 a druhý - Umíráček - z roku 1920.
Na závěr zmiňme, že kláštera i kostela se dotýká pověst o opatovickém pokladu, kterou ve svém díle zpracoval František Ladislav Sál. Dodejme ještě jako zajímavost, která se váže k tomuto kostelu, že za 40leté věrné služby obdržel záslužní medaili zdejší kostelník František Mrázek, který v roce 1903 dosáhl 79 let věku a 46 let kostelnické služby. Takto dlouho nikdo v této službě nepůsobil.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.148, 15.792)
Poslední aktualizace: 26.12.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Opatovice nad Labem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Opatovicích nad Labem
Park v Karlíně v Opatovicích nad Labem
Fotogalerie
Původně se v těchto místech nacházela pole a pastviny, která nahradila v pozdním středověku vymýcené lesy. Těmi protékal v roce 1513 zřízený Opatovický kanál a několik pozůstatků labských ramen a potoků, pramenících u Pohřebačky a Libišan. Pozůstatky toho můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/…
0.2km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Opatovicích nad Labem
Pomník
O vzniku pomníku padlým v 1. světové válce bylo uvažováno již krátce po vzniku ČSR, protože takováto akce byla tehdy skoro samozřejmostí, ale k uskutečnění tohoto plánu došlo jen částečně. Nejprve byla v roce 1923…
0.2km
více »
Opatovice nad Labem - Pomník obetiam 1. a 2. svetovej vojny
Památník
Obec Opatovice nad Labem v Polabskej nížine je starobylou obcou, na jej území bolo osídlenie už v dobe bronzovej. Počas storočí sa v Opatovicích udiali významné…
0.2km
více »
Opatovice nad Labem - Rodní dům Emanuely Nohejlové - Prátové
Dům, budova
Opatovice nad Labem sú východočeskou obcou južne od mesta Hradec Králové. V obci žili v minulosti aj významné osobnosti, jednou z nich bola Nohejlová - Prátová.…
0.3km
více »
Stará škola v Opatovicích nad Labem
Dům, budova
První škola se v obci nacházela v souvislosti se zřízením zdejšího benediktinského kláštera, po jehož vyplenění a vypálení husity v dubnu 1421 zanikla. Jejím absolventem byl např. opat Martin Neplach z Ostrova, je…
0.3km
více »
Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
Zajímavost
2. polovina 19. století byla ve znamení industrializace, a to nejen měst, ale rovněž i venkova. Ve velkém se začal v kraji rozvíjet rovněž cukrovarnický průmysl. V roce 1869 byl ustaven prozatímní zřizující komité…
0.3km
více »
Opatovice nad Labem - Kostel sv. Vavřince
Kostel
Dominantou obce Opatovice nad Labem je chránená kultúrna pamiatka Českej republiky - rímskokatolícky románsko - gotický kostol zasvätený sv. Vavřincovi, diakono…
0.3km
více »
Opatovice nad Labem - Zvonice a památný strom
Zvonice
Opatovice nad Labem patria do Svazku obcí pod Kunětickou horou, obcí na území okresu Pardubice v severozápadnej časti Pardubického kraja. Hlavnou pamiatkou obc…
0.3km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Jána Nepomuckého
Socha
Opatovice nad Labem, druhá najväčšia obec v Pardubickom kraji, je obcou s bohatou históriou. V najstaršej písomnej zmienke sa Opatovice n.Labem spájajú s bývalým, dnes už neexistujúcim opatovickým kláštorom. Hlavnou dominantnou pamiatkou obce je kostol zasvätený sv.Vavřincovi. Jednou z ďalších zaujímavých pamiatok je baroková kamenosochárka plastika - socha sv. Jána Nepomuckého, jedného z najobľúbenejších svätcov v Českej republike. Socha svätca "stojí" na zdobenom hranolovitom podstavci. V jeho čelnej…
0.5km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Václava
Socha
Opatovice nad Labem sú spájané okrem elektrárne aj s dnes už neexistujúcim opatovckým kláštorom. Píše sa o ňom v Povesti o kláštornom poklade nazvanom Opatovický poklad v Starých povestiach českých od Aloise Jiráska. Pri prechádzke obcou Opatovice nad Labem som kláštorný poklad nenašiel, pozrel som si iné poklady obce, dve sochy dôležitých osobnosti minulosti Českej zeme. Okrem sochy sv. Jana Nepomuského ďalšou je socha sv. Václava, českého kniežaťa a svätca považovaného za hlavného patróna českého nár…
0.6km
více »
Pohřebačka (Opatovice nad Labem)
Místní část
Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal…
1.2km
více »
Železniční stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka
Žel. stanice
Díky svému položení byly obce Opatovice nad Labem a Pohřebačka zařazeny mezi ty, jimiž povede plánovaná Pardubicko-liberecká dráha, s níž přišli Jan Liebig, Vojtěch Lanna a bratři Kleinové. Tyto osobnosti založily…
1.7km
více »
Vysoká nad Labem - železný most
Most
Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
1.7km
více »
Železný most přes Labe z Opatovic nad Labem do Vysoké nad Labem
Most
Vzhledem k tomu, že ves Vysoká nad Labem byla nejspíše založena opatovickými benediktýny, tak musela být spojena s vlastním klášterem nějakou cestou přes Labe. V raném středověku šlo nejspíše o pouhý brod, ale vyl…
1.7km
více »
Přírodní památka „Hrozná“ u Opatovic nad Labem
Fotogalerie
Jedná se o staré říční rameno řeky Labe, které se mělo stát slepým po regulačních pracích v roce 1910 a v následujících obdobích se postupně zmenšovalo zanášením sedimenty. Ve skutečnosti proběhlo narovnání toku ř…
1.8km
více »
Opatovický splav
Jez
Původní splav byl vybudován na suchu Vilémem z Pernštejna, který chtěl labskou vodou zavlažit písčiny 3 hodiny dlouhé a 1 ½ hodiny široké mezi Opatovicemi nad Labem a Semínem a napájet řadu nově zřízených rybníků.…
1.9km
více »
Rajská strouha
Potok
Tento vodní tok, který byl na přelomu 18. a 19. století pojmenován zeměměřiči jako Rajský potok, pramení východním směrem od Libišan, a to v loukách směrem k osadě Liščí. Původně však Rajská strouha pramenila až v…
1.9km
více »
jez u Vysoké nad Labem
Jez
Romantické a odpočinkové místo se nalézá, u jezu na Labi, u Vysoké nad Labem. Jez je v těchto místech doložen již v roce 1513 v souvislosti se stavbou Opatovického kanálu, který dal vybudovat Vilém z Pernštejna.
…
1.9km
více »
Na Bahnech
Fotogalerie
Jedná se o pozůstatek rašelištní lokality, jež se nachází na katastrech Libišan a Pohřebačky a je známá zejména tím, že zde bylo při těžbě rašeliny pro lázně v Lázních Bohdanči (viz https://pardubice.rozhlas.cz/je…
2km
více »
Golf Resort Kunětická Hora
Golf
Golf Resort Kunětická Hora je multifunkčním Sportovním areálem, který nabízí různé možnosti sportovně – rekreačního vyžití. Nachází se u obce Dříteč, mezi krajskými městy Pardubice a Hradec Králové, v rekreační a …
2km
více »
Na Bahnech
Rašeliniště
Tato lokalita mezi Libišany, Praskačkou a Pohřebačkou bývala již od středověku známá svými hlubokými lesy, v nichž se ukrývala velká rašeliniště, dříve se táhnoucí mnohem dále než dnes. Odtud se jí říkávalo "na ba…
2km
více »
Vysoká nad Labem
Vesnice
Vysoká nad Labem - obec vzniklá hluboko v minulosti na levém břehu Labe jižně od soutoku Labe s Orlicí. První písemná zmínka je dochována z roku 1073 v souvislosti s Opatovickým Klášterem, jemuž po několik století výnosem krále Vratislava II. obec patřila. Obec hrála významnou úlohu i v husitských válkách a je místem zasnoubení císaře Františka Josefa I. a císařovny rakouské.…
2.1km
více »
Návesní parčík v Čeperce
Park
Dnes je tato lokalita nazývána jako návesní, ale dříve se nacházela přímo mimo obec, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/m…
2.2km
více »
Libišany - památky
Drobné památky
Libišany, obec ležiaca na rozmedzí kralovohradeckého a pardubického kraja leží 8 kilometrov juhozápadne od mesta Hradec Králové. Podľa archeologických nálezov bolo toto územie osídlené už v pravekých dobách. Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1436, kedy kráľ Zigmund zastavil Libišany istému Zdeňkovi Švábovi z Chvalovic. V obci je niekoľko drobných pamiatok, tri z nich sú neďaleko od seba v centrálnej návsi obce. "Dvojičkou" je zvonička a kamenný kríž. Zvonička je stále funkčná, je stavbou s kruhový…
2.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna Milíř na okraji Hradeckých lesů
Rozhledna
Nechci úvodním obrázkem mást, proto musím předeslat, že na Milíři, kopci u Vysoké nad Labem, zatím žádná rozhledna nestojí. Alespoň ne začátkem března 2012, kdy jsem na místě samém pořídil pár fotografií, a kdy píši tento článek.
Přibližně před 60 lety rozhledna na Milíři ještě stála a poskytovala rozhled na všechny strany. Již několik desetiletí však lze z kopce Milíře hledět pouze jižním směrem na Kunětickou horu a jihozápadním směrem na opatovickou elektrárnu. Výhledům do dalších stran…
3.1km
více »
Milířský kopec
Vyhlídka
V rovinatém kraji v těsné blízkosti Hradce Králové není mnoho míst, odkud by byl daleký rozhled. Známý je kopec Sv. Jana na Novém Hradci Králové a samozřejmě Bílá věž. V lese nad Vysokou nad Labem se ale skrývá Mi…
3.1km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
3.2km
více »
rozhledna Milíř nad Vysokou nad Labem
Tipy na výlet
Míříme za výhledy, míříme na vrch Milíř, který se nalézá nad obcí Vysoká nad Labem, cca 7 km jižně od centra Hradce Králové. Od října 2013 míříme nejen ne vrch Milíř, ale i k rozhledně stejného jména, tedy k rozhledně Milíř. Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné…
3.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
7.2km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
8km
více »




