Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Opatovicích nad Labem V Opatovicích nad Labem měla být původně zřízena nejprve poustevna (poustka, cela), jejíž základy položil břevnovský mnich Mikulec. Tak zde začala historie benediktinského řádu a jeho významného kláštera, který svého času politicky i majetkově ovládal většinu Pardubicka i Hradecka. Král Vratislav v roce 1086 tuto budovu rozšířil a povýšil na samostatné opatství ke cti sv. Vavřince. Prvním opatem byl Oneš neboli Ondřej († 1107), který předtím býval dvorním kaplanem. Za opata Myslocha roku 1152 byly položeny základy k přestavbě kláštera. Ten byl slavně vysvěcen na den sv. Vavřince roku 1163. Nejznámějším opatem však býval Jan Neplach (1322-1371), rodák z Hořiněvse. Po smrti opata Hroznaty byl roku 1348 zvolen opatem. Za něho a jeho nástupce Jana z Orle dostoupil klášter svého duchovního i materiálního vrcholu. První husitský útok na Opatovice se uskutečnil v noci na Vše Svaté roku 1415, kdy došlo k umučení opata Petra Lazura. Další 2 útoky v prosinci 1420 a na Bílou… V Opatovicích nad Labem měla být původně zřízena nejprve poustevna (poustka, cela), jejíž základy položil břevnovský mnich Mikulec. Tak zde začala historie benediktinského řádu a jeho významného kláštera, který svého času politicky i majetkově ovládal většinu Pardubicka i Hradecka. Král Vratislav v roce 1086 tuto budovu rozšířil a povýšil na samostatné opatství ke cti sv. Vavřince. Prvním opatem byl Oneš neboli Ondřej († 1107), který předtím býval dvorním kaplanem. Za opata Myslocha roku 1152 byly položeny základy k přestavbě kláštera. Ten byl slavně vysvěcen na den sv. Vavřince roku 1163. Nejznámějším opatem však býval Jan Neplach (1322-1371), rodák z Hořiněvse. Po smrti opata Hroznaty byl roku 1348 zvolen opatem. Za něho a jeho nástupce Jana z Orle dostoupil klášter svého duchovního i materiálního vrcholu. První husitský útok na Opatovice se uskutečnil v noci na Vše Svaté roku 1415, kdy došlo k umučení opata Petra Lazura. Další 2 útoky v prosinci 1420 a na Bílou…