Kostel sv. Pavla, apoštola na Pouchově
Kvůli stavbě pevnosti byl roku 1778 zbořen kostel sv. Pavla na Mýtském podměstí, dnešním Slezském Předměstí, a místo něj byl na Pouchově o 2 roky později založen kostel, který byl zasvěcen témuž patronovi. Návrh kostela vypracoval stavitel Václav Runkas. Dva menší oltáře a dva zvony ze zbouraného kostela byly odvezeny na Nový Hradec Králové, cihly pak byly odváženy na Pouchov a z nich byla stavěna zeď kolem hřbitova. Se samotnou stavbou nového svatostánku se začalo 2. května 1780. Stavěl jej mistr zednický Jan Kurz z Hradce Králové, ale následkem tureckých válek se přestalo stavět, takže toho roku se vystavělo jen presbyterium, loď nebyla dostavěna, „toliko zadní díl, dle uzavření, až by dále dostavěn býti mohl.“ 29. června 1781 tento díl stavby vysvětil děkan a kanovník Moric Klír.
Roku 1784 byl doposud filiální pouchovský kostel povýšen Josefem II. na kostel farní pod patronátem královéhradeckého magistrátu. Kolaturu tvořily: Pouchov, Piletice, Rusek, Slatina, Svinárky a dvory mezi Labem a Orlicí ležící při městě (tj. Slezské Předměstí a Správčice). Později počátkem 19. století byly přifařeny i Věkoše. Počátkem dubna 1786 byl v Hradci Králové zrušen seminář a oltář sv. Václava z jeho kaple koupilo záduší královéhradecké, jež ho přeneslo na Pouchov. Následujícího roku sem byl usazen první farář, kterým byl Jan Dvorský. Též sem byly přifařeny dvory v tu stranu mezi Labem a Orlicí při městě ležící, dále Piletice, Rusek, Slatina a Podhůra. Poněvadž fara nebyla vystavěna, bydlel kněz prozatím ve škole, odkud se později přestěhoval do pronajatého domu. Teprve roku 1794 byla dostavěna přízemní kamenná fara se šindelovou střechou, která dnešní podobu získala až roku 1841. Na vyobrazení kostela z roku 1822, které namaloval Hugo Václav Seykora, můžeme vidět jak vypadal původní kostel. Jižní průčelí bylo rozděleno 2 pilastry na 3 pole. V prostředním byl vchod ukončený poloobloukem a nad ním okno na vrchu onloukovité a dole a po stranách vykrojené. V každém z postranních polí bylo okno poloobloukem sklenuté a v západním průčelí 2 podobná okna, kterým odpovídala 2 okna i ve východním průčelí. V každém rohu jižního průčelí bylo po jednom pilastru. Pilastry nesly vysokou římsu a probíhaly jí. Nad ní se vypínal barokní štít rozdělený 2 pilastry na 3 pole, z nichž v posledním bylo obloukem sklenuté okno. Nad kněžištěm vyčnívala nízká vížka s cibulovitou bání. K západnímu průčelí kostela byla navíc přistavena hřbitovní zeď s výklenky.
Ve stavbě kostela se pokračovalo až v roce 1832, kdy byla přistavěna věž. Následujícího roku byla stavba chrámu dokončena v té rozloze, jakou známe nyní. Stavbu prováděl Jan Richter, hostinský u Modré hvězdy v Hradci Králové a o třetí neděli adventní téhož roku byl kostel vysvěcen. Roku 1838 byla obnovena fresková malba nad hlavním oltářem v presbytáři za 20 zlatých od malíře Františka Rachoty z Miletína. Zvony byly pořízeny až v roce 1839 z odkazu Antonína Blažeje. Větší z nich, sv. Petra a Pavla, vážil 6 q a menší, sv. Antonína, měl hmotnost poloviční. Cena většího činila 1 400 zlatých a menšího 1 200 zlatých. Ulity byly u K. Bellmana v Praze. 26. května 1840 byly oba zvony vytaženy na věž a usazeny tam místním tesařem Matějem Machkem. První varhany sem byly zapůjčeny z Kuklen 27. června 1838. V následujícím roce byly pořízeny za 1 200 zlatých nové varhany, proto byly 21. června 1839 původní varhany odvezeny zpět do Kuklen a na nové se poprvé hrálo 23. listopadu téhož roku. V letech 1850-1860 byla freska nad oltářem zabílena. Visel zde poté obraz od neznámého malíře z roku 1826 a obraz od malíře G. Watzka z roku 1869. V roce 1867 byla zřízena na západní a východní straně barokně skrojená 3 okna, jež nahradila ty původní. 7. prosince 1868 byla vichřicí poškozena střecha kostela, ale hned vzápětí byla opravena. V témže roce byla postavena současná věž. Roku 1877 byl rozšířen starý hřbitov. Roku 1901 byl kostel vymalován Ivanem Jonešem z Hradce Králové. V roce 1902 byla opravena a zrestaurována freska za hlavním oltářem od akademického malíře Martina Matouše z Prahy za 1 000 K. V roce 1922 bylo Antonínem Faitem z Hradce Králové zavedeno do kostela elektrické osvětlení, na něž bylo ve sbírce vybráno 7 000 Kč. V březnu 1923 byla kostelní malba opravena Karlem Jandíkem za 1 683 Kč. Na Květnou neděli 5. dubna 1925 posvětil kanovník Vojtěch Brix nový zvon Maria o hmotnosti 395 kg. 24. dubna téhož roku byly svěceny zvony další: sv. Václav (210 kg), sv. Jan Nepomucký (130 kg), sv. Jos. a sv. Jan Křtitel (40 kg) a sv. Antonín Padovský a sv. František Xaverský (21 kg). Světil je Jan Vrabec, děkan a kanovník z Hradce Králové. Cena těchto nových zvonů činila 24 000 Kč a dodala je firma Buřil a Švagerka z Kuklen. Harmonicky tak ladily ke 108 kg vážícímu zvonu z roku 1921, který měl hlavici od zvonu původního, jenž byl zrekvírován za 1. světové války, přičemž ono období přežil ze všech zvonů jen umíráček z roku 1686. Zvon stál 7 150 Kč a svěcen byl 24. října 1921 kanovníkem kancléřem Františkem Kutnarem z Hradce Králové. V srpnu 1925 byla opravena stavitelem V. Capouškem velká i malá věž kostela a při této příležitosti nalezli tesaři Jan Bouček a Alois Volák v malé báni na velké věži zápis o dostavbě věže z roku 1867. Škody na kostele přinesla vichřice, jež se přehnala nad Hradcem Králové 4. července 1929. 22. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-pavla-s-ohrazenim-hrbitova-12605204). V létě 1968 byla prováděna vnější oprava kostela. Jednalo se o novou omítku, přeložení střešní krytiny a nátěr obou věží. Roku 1980 opravil varhany Jaroslav Hubený z Protivína. Nejvíce investičních akcí však bylo do kostela směřováno až po pádu komunistického režimu. Generální oprava kostela trvala zhruba 5 let, byla financována z prostředků farnosti i ze zahraničních darů a zakončena byla mší, kterou 9. května 2004 celebroval královéhradecký biskup Dominik Duka. V dalších letech dochází k celkové opravě jednomanuálových varhan (2008), postavených Emanuelem Štěpánem Petrem v roce 1901, ale dotace přispívají i k mnoha dalším akcím, např. očištění a nátěru veškerých klempířských prvků věže kostela.
Tato jednolodní stavba má krátkou obdélnou loď s téměř čtvercovým presbytářem a s půlkruhovým závěrem se zákristií na jižní straně presbytáře. Stěny lodi jsou hladké nezdobené jen s profilovanou podokapní římsou a kasulovými okny. Střecha je sedlová s půlkuželem nad závěrem kostela. Nad presbytářem je osmiboký sanktusník s cibulovou kupolí, lucernou a makovicí. Původní hlavní oltář malovaný al fresco s obrazem sv. Pavla (G. Watzek, 1869), který nahradil obraz sv. Pavla z roku 1826, a se sochami sv. Václava a sv. Floriana po stranách byl nahrazen plastickým Ukřižováním. Po pravé straně je socha sv. Pavla třímajícího meč. Dva pozdně barokní boční oltáře již nejsou na svém místě. Oltář sv. Václava koupila roku 1786 královéhradecká obec ze zrušené kaple sv. Václava v bývalém jezuitském semináři v Hradci Králové a dala jej do zdejšího kostela. Obraz na něm maloval roku 1868 Adolf Russ z Hradce Králové. Obraz sv. Jana Nepomuckého na druhém oltáři byl namalován a darován J. L. Klemensem z Hradce Králové. Roku 1912 ho opravil Jan Štandera z Hradce Králové. Na zdi je freska pocházející z doby stavby kostela. Zobrazuje sv. Pavla loučícího se s Miletskými. Barokní jsou i postranní oltáře s obrazy sv. Václava a sv. Floriána. V lodi je na pravé straně umístěn triptych Jana Ludvíka Klemense Růžencová Madona mezi sv. Řehořem a sv. Dominikem (1856) a Křížová cesta (1855) od téhož autora, kterou vymaloval podle nákresu Josefa Führicha. Interiér kostela byl v letech 1970-1971 zrekonstruován podle projektu architekta Vladimíra Chvojana. Opraven byl kříž, oltář a tabernákl. Z vnitřní výzdoby je pozoruhodné ještě dřevěné sousoší od řezbáře Soudila a mramorová křtitelnice zhotovená kamenickým mistrem Zdeňkem Ježkem roku 1902. Západní průčelí, které bylo v letech 1832-1833 přestavěno, je členěné čtyřmi plochými pilastry nesoucími nízký trojúhelný štít. Na ose je velký obdélný vstup s mohutnou nadpražní římsou nesenou dvěma volutovými konzolami.
Nad průčelí se vypíná dvoupatrová hranolová věž se stěnami s pásovou rustikou, v patře předělená hlavní římsou. Ve druhém patře věže je ve všech stěnách po jednom půlkruhově zaklenutém okně, nad každým je ciferník věžních hodin. Věž je zakončena oplechovanou cibulovou kopulí s osmibokou lucernou a makovicí. Dříve na věži kostela visely 2 zvony, slité od K. Bellmana v Praze roku 1840 (podle Domečkova a Sálova „Královéhradecka“ v roce 1838, což je pravděpodobnější, protože jejich dárce kanovník Antonín Blažej zemřel téhož roku). Na větším byl reliéf sv. Petra a sv. Pavla a na druhém reliéf sv. Antonína Padovského. Za 1. světové války byly oba zrekvírovány. Stejný osud měla i dvojice zvonů ze sanktusníku, jeden (poledník) ulitý v roce 1799 Antonínem Františkem Schneidrem v Hradci Králové a druhý bez nápisu. Zůstal v něm jen 12 kg těžký umíráček s nápisem: „Obětoval Jan Vojtěch Borecký. Léta 1680.“ Roku 1920 byl pořízen do věže nový 100 kg těžký zvon zasvěcený sv. Pavlu od broumovského zvonaře Oktaviana Wintra a o 5 let později do ní byly opatřeny tři zvony, zasvěcené Panně Marii (395 kg), sv. Václavu (210 kg) a sv. Janu Nepomuckému (130 kg). V roce 1925 byly navíc dány 2 zvony do sanktusníku, a to zasvěcené sv. Josefu a sv. Janu Křtiteli (40 kg) a sv. Antonínu Padovskému a sv. Františku Xaverskému (21 kg). Všechny jmenované zvony byly ulity firmou Buřil a Švagerka v Kuklenách. Po tomto kroku tedy visely ve věži 4 a v sanktusníku 3 zvony. Zvony opět zmizely během německé okupace. V roce 1949 byl do věže pořízen zvon sv. Pavel a 10. listopadu 2011 byl zavěšen nový zvon sv. Anežka Česká. Posvěcen byl ale již před 6 dny. K očištění obou zvonů došlo v létě 2017, a to zásluhou RNDr. Ivany Rybecké z Prahy.
Roku 1784 byl doposud filiální pouchovský kostel povýšen Josefem II. na kostel farní pod patronátem královéhradeckého magistrátu. Kolaturu tvořily: Pouchov, Piletice, Rusek, Slatina, Svinárky a dvory mezi Labem a Orlicí ležící při městě (tj. Slezské Předměstí a Správčice). Později počátkem 19. století byly přifařeny i Věkoše. Počátkem dubna 1786 byl v Hradci Králové zrušen seminář a oltář sv. Václava z jeho kaple koupilo záduší královéhradecké, jež ho přeneslo na Pouchov. Následujícího roku sem byl usazen první farář, kterým byl Jan Dvorský. Též sem byly přifařeny dvory v tu stranu mezi Labem a Orlicí při městě ležící, dále Piletice, Rusek, Slatina a Podhůra. Poněvadž fara nebyla vystavěna, bydlel kněz prozatím ve škole, odkud se později přestěhoval do pronajatého domu. Teprve roku 1794 byla dostavěna přízemní kamenná fara se šindelovou střechou, která dnešní podobu získala až roku 1841. Na vyobrazení kostela z roku 1822, které namaloval Hugo Václav Seykora, můžeme vidět jak vypadal původní kostel. Jižní průčelí bylo rozděleno 2 pilastry na 3 pole. V prostředním byl vchod ukončený poloobloukem a nad ním okno na vrchu onloukovité a dole a po stranách vykrojené. V každém z postranních polí bylo okno poloobloukem sklenuté a v západním průčelí 2 podobná okna, kterým odpovídala 2 okna i ve východním průčelí. V každém rohu jižního průčelí bylo po jednom pilastru. Pilastry nesly vysokou římsu a probíhaly jí. Nad ní se vypínal barokní štít rozdělený 2 pilastry na 3 pole, z nichž v posledním bylo obloukem sklenuté okno. Nad kněžištěm vyčnívala nízká vížka s cibulovitou bání. K západnímu průčelí kostela byla navíc přistavena hřbitovní zeď s výklenky.
Ve stavbě kostela se pokračovalo až v roce 1832, kdy byla přistavěna věž. Následujícího roku byla stavba chrámu dokončena v té rozloze, jakou známe nyní. Stavbu prováděl Jan Richter, hostinský u Modré hvězdy v Hradci Králové a o třetí neděli adventní téhož roku byl kostel vysvěcen. Roku 1838 byla obnovena fresková malba nad hlavním oltářem v presbytáři za 20 zlatých od malíře Františka Rachoty z Miletína. Zvony byly pořízeny až v roce 1839 z odkazu Antonína Blažeje. Větší z nich, sv. Petra a Pavla, vážil 6 q a menší, sv. Antonína, měl hmotnost poloviční. Cena většího činila 1 400 zlatých a menšího 1 200 zlatých. Ulity byly u K. Bellmana v Praze. 26. května 1840 byly oba zvony vytaženy na věž a usazeny tam místním tesařem Matějem Machkem. První varhany sem byly zapůjčeny z Kuklen 27. června 1838. V následujícím roce byly pořízeny za 1 200 zlatých nové varhany, proto byly 21. června 1839 původní varhany odvezeny zpět do Kuklen a na nové se poprvé hrálo 23. listopadu téhož roku. V letech 1850-1860 byla freska nad oltářem zabílena. Visel zde poté obraz od neznámého malíře z roku 1826 a obraz od malíře G. Watzka z roku 1869. V roce 1867 byla zřízena na západní a východní straně barokně skrojená 3 okna, jež nahradila ty původní. 7. prosince 1868 byla vichřicí poškozena střecha kostela, ale hned vzápětí byla opravena. V témže roce byla postavena současná věž. Roku 1877 byl rozšířen starý hřbitov. Roku 1901 byl kostel vymalován Ivanem Jonešem z Hradce Králové. V roce 1902 byla opravena a zrestaurována freska za hlavním oltářem od akademického malíře Martina Matouše z Prahy za 1 000 K. V roce 1922 bylo Antonínem Faitem z Hradce Králové zavedeno do kostela elektrické osvětlení, na něž bylo ve sbírce vybráno 7 000 Kč. V březnu 1923 byla kostelní malba opravena Karlem Jandíkem za 1 683 Kč. Na Květnou neděli 5. dubna 1925 posvětil kanovník Vojtěch Brix nový zvon Maria o hmotnosti 395 kg. 24. dubna téhož roku byly svěceny zvony další: sv. Václav (210 kg), sv. Jan Nepomucký (130 kg), sv. Jos. a sv. Jan Křtitel (40 kg) a sv. Antonín Padovský a sv. František Xaverský (21 kg). Světil je Jan Vrabec, děkan a kanovník z Hradce Králové. Cena těchto nových zvonů činila 24 000 Kč a dodala je firma Buřil a Švagerka z Kuklen. Harmonicky tak ladily ke 108 kg vážícímu zvonu z roku 1921, který měl hlavici od zvonu původního, jenž byl zrekvírován za 1. světové války, přičemž ono období přežil ze všech zvonů jen umíráček z roku 1686. Zvon stál 7 150 Kč a svěcen byl 24. října 1921 kanovníkem kancléřem Františkem Kutnarem z Hradce Králové. V srpnu 1925 byla opravena stavitelem V. Capouškem velká i malá věž kostela a při této příležitosti nalezli tesaři Jan Bouček a Alois Volák v malé báni na velké věži zápis o dostavbě věže z roku 1867. Škody na kostele přinesla vichřice, jež se přehnala nad Hradcem Králové 4. července 1929. 22. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-pavla-s-ohrazenim-hrbitova-12605204). V létě 1968 byla prováděna vnější oprava kostela. Jednalo se o novou omítku, přeložení střešní krytiny a nátěr obou věží. Roku 1980 opravil varhany Jaroslav Hubený z Protivína. Nejvíce investičních akcí však bylo do kostela směřováno až po pádu komunistického režimu. Generální oprava kostela trvala zhruba 5 let, byla financována z prostředků farnosti i ze zahraničních darů a zakončena byla mší, kterou 9. května 2004 celebroval královéhradecký biskup Dominik Duka. V dalších letech dochází k celkové opravě jednomanuálových varhan (2008), postavených Emanuelem Štěpánem Petrem v roce 1901, ale dotace přispívají i k mnoha dalším akcím, např. očištění a nátěru veškerých klempířských prvků věže kostela.
Tato jednolodní stavba má krátkou obdélnou loď s téměř čtvercovým presbytářem a s půlkruhovým závěrem se zákristií na jižní straně presbytáře. Stěny lodi jsou hladké nezdobené jen s profilovanou podokapní římsou a kasulovými okny. Střecha je sedlová s půlkuželem nad závěrem kostela. Nad presbytářem je osmiboký sanktusník s cibulovou kupolí, lucernou a makovicí. Původní hlavní oltář malovaný al fresco s obrazem sv. Pavla (G. Watzek, 1869), který nahradil obraz sv. Pavla z roku 1826, a se sochami sv. Václava a sv. Floriana po stranách byl nahrazen plastickým Ukřižováním. Po pravé straně je socha sv. Pavla třímajícího meč. Dva pozdně barokní boční oltáře již nejsou na svém místě. Oltář sv. Václava koupila roku 1786 královéhradecká obec ze zrušené kaple sv. Václava v bývalém jezuitském semináři v Hradci Králové a dala jej do zdejšího kostela. Obraz na něm maloval roku 1868 Adolf Russ z Hradce Králové. Obraz sv. Jana Nepomuckého na druhém oltáři byl namalován a darován J. L. Klemensem z Hradce Králové. Roku 1912 ho opravil Jan Štandera z Hradce Králové. Na zdi je freska pocházející z doby stavby kostela. Zobrazuje sv. Pavla loučícího se s Miletskými. Barokní jsou i postranní oltáře s obrazy sv. Václava a sv. Floriána. V lodi je na pravé straně umístěn triptych Jana Ludvíka Klemense Růžencová Madona mezi sv. Řehořem a sv. Dominikem (1856) a Křížová cesta (1855) od téhož autora, kterou vymaloval podle nákresu Josefa Führicha. Interiér kostela byl v letech 1970-1971 zrekonstruován podle projektu architekta Vladimíra Chvojana. Opraven byl kříž, oltář a tabernákl. Z vnitřní výzdoby je pozoruhodné ještě dřevěné sousoší od řezbáře Soudila a mramorová křtitelnice zhotovená kamenickým mistrem Zdeňkem Ježkem roku 1902. Západní průčelí, které bylo v letech 1832-1833 přestavěno, je členěné čtyřmi plochými pilastry nesoucími nízký trojúhelný štít. Na ose je velký obdélný vstup s mohutnou nadpražní římsou nesenou dvěma volutovými konzolami.
Nad průčelí se vypíná dvoupatrová hranolová věž se stěnami s pásovou rustikou, v patře předělená hlavní římsou. Ve druhém patře věže je ve všech stěnách po jednom půlkruhově zaklenutém okně, nad každým je ciferník věžních hodin. Věž je zakončena oplechovanou cibulovou kopulí s osmibokou lucernou a makovicí. Dříve na věži kostela visely 2 zvony, slité od K. Bellmana v Praze roku 1840 (podle Domečkova a Sálova „Královéhradecka“ v roce 1838, což je pravděpodobnější, protože jejich dárce kanovník Antonín Blažej zemřel téhož roku). Na větším byl reliéf sv. Petra a sv. Pavla a na druhém reliéf sv. Antonína Padovského. Za 1. světové války byly oba zrekvírovány. Stejný osud měla i dvojice zvonů ze sanktusníku, jeden (poledník) ulitý v roce 1799 Antonínem Františkem Schneidrem v Hradci Králové a druhý bez nápisu. Zůstal v něm jen 12 kg těžký umíráček s nápisem: „Obětoval Jan Vojtěch Borecký. Léta 1680.“ Roku 1920 byl pořízen do věže nový 100 kg těžký zvon zasvěcený sv. Pavlu od broumovského zvonaře Oktaviana Wintra a o 5 let později do ní byly opatřeny tři zvony, zasvěcené Panně Marii (395 kg), sv. Václavu (210 kg) a sv. Janu Nepomuckému (130 kg). V roce 1925 byly navíc dány 2 zvony do sanktusníku, a to zasvěcené sv. Josefu a sv. Janu Křtiteli (40 kg) a sv. Antonínu Padovskému a sv. Františku Xaverskému (21 kg). Všechny jmenované zvony byly ulity firmou Buřil a Švagerka v Kuklenách. Po tomto kroku tedy visely ve věži 4 a v sanktusníku 3 zvony. Zvony opět zmizely během německé okupace. V roce 1949 byl do věže pořízen zvon sv. Pavel a 10. listopadu 2011 byl zavěšen nový zvon sv. Anežka Česká. Posvěcen byl ale již před 6 dny. K očištění obou zvonů došlo v létě 2017, a to zásluhou RNDr. Ivany Rybecké z Prahy.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.230, 15.847)
Poslední aktualizace: 14.4.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Pavla, apoštola na Pouchově
Hradec Králové - kostel sv. Pavla na Pouchově
Kostel
Historie kostela sv. Pavla v Hradci Králové je datována před rok 1510, kdy je poprvé zmiňován. Místo, na kterém byl postaven přesně známo není. Během výstavby hradecké pevnosti byl rozebrán a přenesen na Pouchov. …
0.2km
více »
Hřbitov u kostela sv. Pavla na Pouchově
Hřbitov
Hřbitov vznikl ještě před výstavbou zdejšího kostela sv. Pavla. V roce 1776 bylo zakázáno pohřbívání na hřbitově u kostela sv. Pavla na Mýtském podměstí, jenž byl posvěcen 23. června 1505 biskupem Filipem Novavill…
0.3km
více »
Hradec Králové - zvonička na Pouchově
Zvonice
Nenápadná, ale zajímavá funkcionalistická železobetová zvonička se nachází v křižovatce Malá a Velká v městské části Pouchov nedaleko vojenského hřbitova. Strohý betonový vzhled dokládá dobu vzniku zvoničky. Vybudována byla církví československou v roce 1930, jak potvrzuje štítek s datem. Současný zvon pochází z r. 1946.
0.3km
více »
Pomník obětem šoa v Hradci Králové
Pomník
Když skončila 2. světová válka a bylo tak ukončeno nesmírné utrpení nejen židovského národa, tak se začalo přemýšlet o tom, že se musí vybudovat v Hradci Králové památník obětem rasové persekuce, aby tu byl do bud…
0.4km
více »
Hradec Králové - vojenský hřbitov
Hřbitov
Hradecký vojenský hřbitov se nachází v městské části Pouchov. Na hřbitově jsou pohřbeni účastníci tří světových válek. A to války prusko-rakouské roku 1866, 1. a 2. sv. války, Češi, Rakušané, Němci, Rudoarmějci...…
0.4km
více »
Vojenský hřbitov na Pouchově
Hřbitov
Původní vojenský hřbitov se nacházel na části dnes neexistujícího kopce Rožberku, jenž dříve patřil k Pouchovu. K jeho zřízení došlo v roce 1787, kdy zanikl předem jmenovaný vrch, který byl použit na vybudování náspů při výstavbě královéhradecké pevnosti a tímto krokem rovněž zmizelo nebezpečí, že by případné nepřátelské dělostřelectvo mohlo odněkud vážně ohrozit vznikající cit…
0.4km
více »
Cyklopecky Východní Čechy – velká soutěž o báječné ceny
Tipy a novinky
Zveme vás na nový ročník soutěže Cyklopecky Východní Čechy, kterou organizuje Destinační společnost Východní Čechy ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Královéhradeckého kraje a oblastními destinačními společnostmi.
Pro milovníky cykloturistiky je…
0.7km
více »
Výzva pro studenty starší 18 let – Přijďte, pomozte v lese a vydělejte si.
Tipy a novinky
Hradec Králové, 19. března 2020 – Sázet stromky, stavět oplocenky, které ochrání sazenice před zvěří, nebo také označovat kůrovcem napadené stromy mohou nyní ve svém volnu všichni …
0.7km
více »
Planetární Naučná stezka Hradec Králové
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistiky i Turistiky, rád bych vás pozval na procházku, která vede po Planetární Naučné stezce. Začínáme u Planetária a Hvězdárny v Hradci Králové a jdeme po značce NS a cestou uvidíme rybníky Datlík a Cikán, na jejichž březích, můžeme i posedět a kochat se hladinou. U rybníka Cikán, se k nám připojí žlutá značka, se kterou společně dojdeme na rozcestí koupališ…
0.7km
více »
Hradec Králové - zvonička a pomník ukřižování ve Věkoších
Zvonice
„To“ čemu se říká krajinotvorný prvek se nachází v prostoru křižovatky při cestě z centra HK k letišti. Jedná se o dřevěnou sloupovou zvoničku z pomníkem ukřižování, který před nedávnem prošel rekonstrukcí. Na zvoničce je vytesán datum 1970, v tomto případě se jedná o datum obnovy zvoničky. I zvon není původní, současný zvon je z roku 1948, kdy nahradil zvon zrekvírovaný za 2.…
1km
více »
Hradec Králové - pomník Dukelských hrdinů
Pomník
Někdo si možná řekne, že se autor příspěvku spletl, ale pomník Dukelských hrdinů v HK opravdu je, nachází se v areálu bývalého vojenského letiště u „buzerplacu“. Jedná se o zmenšenou kopii známého pomníku, který se nachází u Dukelského průsmyku nedaleko Vyšného Komárníku severně od Svidníku. Ti, kdo zažili vojnu na letišti v HK určitě vědí o čem je řeč…
1.1km
více »
Šrámkův statek v Pileticích
Tipy na výlet
Jedeme do severní části Hradce Králové, do bývalé samostatné obce Piletice. Naším cílem je Šrámkův statek. Památkově chráněný areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolo…
1.4km
více »
Piletice - Šrámkův statek
Statek
Areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolou, kamennou trojosou bránou a hospodářskými budovami. Jedná se o jednu z mála zachovaných staveb lidové architektury z počátku…
1.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - letecké muzeum
Muzeum
Hradecké letecké muzeum se nachází v areálu bývalého vojenského letiště. V expozici jsou k vidění legendární stíhací MiGy 15 a 21, bitevník SU 25 a vrtulníky Mi 2 a Mi 24. Provozovatel muzea je i provozovatelem Lé…
1.7km
více »
Hradec Králové - letiště
Letiště
Historie bývalého vojenské letiště v Hradci Králové spadá do období vzniku Československé republiky. Ve třicátých letech zde sídlila letecká škola, kterou prošla i budoucí ČS letecká esa 2. sv. války. Působení luf…
1.8km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks, MAPA
Trasy
Cyklostezka spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, Pevnost Josefov a kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. Tato vybudovaná stez…
1.8km
více »
Kamenný most na Pláckách
Most
Výrazným kajinným prvkem je kamenný most přes Labe, který spojuje dnešní části Hradce Králové, Plácka s Věkošemi. Most byl postaven dle projektu architekta Františka Sandera v roce 1912 a nahradil zde původní most…
1.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - Šimkovy sady
Park
Dnešní Šimkovy sady byly zakládané v letech 1932-35, tehdy jako Herrmannovy sady. Mnohem známější byly pod názvem sady Pionýrské, doba soudruhů je zaplať pánbu pryč a tak se po r. 1990 název sadů měnil potřetí, na…
1.9km
více »
Hradec Králové - pozůstatky vojenské pevnosti - hradební val
Pevnost, opevnění
Dochovaný hliněný hradební val, který se nachází za lékařskou fakultou u Šimkových sadů, je dlouhý cca 400 metrů. Val zde kopíruje zbytek Ravelinu, který je, při Pohledu ze Šimkových sadů, "očím uschován". Stavba …
2km
více »
Hradec Králové - Rudolfinum
Dům, budova
Rudolfinum, bývalý ústav hluchoněmých, budova mezi hradečáky obecně zvaná Hluchák se nachází na Pospíšilové třídě naproti Kubištovým sadům. Tato mohutná pseudobarokní budova s mansardovou střechou byla postavena v…
2km
více »
Hradec Králové - po stopách vojenské pevnosti
Tipy na výlet
Jedeme do města, které bývalo (a snad stále je) po právu nazýváno Salón republiky. Ještě než se Hradec Králové, díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších, salonem stal býval vojenskou pevností. Putujeme do doby, kdy byl Hradec Králové v letech 1766-89 přeměněn na tehdy moderní mohutnou bastionovou pevnost s 8 bastiony a 8 raveliny. Popud ke…
2km
více »
Výlet do Hradce Králové – Kolekce Hradecké pralinky
Tipy na výlet
Výlet nás zavede do Hradce Králové na východě Čech. Město je dodnes nazýváno salónem republiky a nejen díky mnoha parkům , ale především díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších.
Hradec Královébyl v letech …
2.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - dětská železnice
Zábava, atrakce
První dětská železnice v Čechách byla slavnostně otevřena 21.srpna 2010 na náměstí 5. května v Hradci Králové. Vybudována byla Královéhradeckým klubem přátel parních strojů na zmíněném náměstí 5. května u Novákový…
2.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum
Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
2.5km
více »
Hradec Králové – pamětní deska Josefu Arazimovi
Ostatní
Dne 12. listopadu 2016 se sešla před domem číslo 283/ 4 na náměstí 5. května v Hradci Králové přibližně stovka účastníků u příležitosti odhalení pamětní desky legionáři a četníkovi Josefu Arazimovi. Nenápadný dvou…
2.6km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
2.6km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám
Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
2.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - jižní terasy mezi Bono publicem a Gočárovým schodištěm
Odpočinkové místo
Jižní terasy v Hradci Králové najdete nad Komenského ulicí, mezi Bono publicem a Gočárovým schodištěm. Z obou schodišť jsou terasy přístupné po většinu roku od 7 do 21 hodiny. Od prosince do února jsou z bezpečnos…
2.7km
více »
Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí
Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
2.8km
více »
Hradec Králové - aquapark, koupaliště Flošna
Aquapark
Hradecké koupaliště FLOŠNA, které bylo veřejnosti otevřeno 22. května 2010, se nachází nedaleko II. silničního okruhu a malšovického stadionu u bývalé Pivovarské flošny. Flošna je jedním z pozůstatků na dobu, kdy …
2.9km
více »




