Kostel sv. Markéty v Podlažicích

Na počátku 13.století bylo v Čechách vytvořeno pozoruhodné literární dílo známé jako „Ďáblova bible“. Neznámý tvůrce napsal a barevnými iluminacemi vybavil obří knihu, o jejímž původu se do dneška můžeme jen dohadovat. Grafologové s historiky se shodují v tom, že se jedná o dílo vytvořené jednou rukou, jedním autorem. Pro svou anonymitu bývá proto nazýván „Velkým písařem“. Těžko však uvěřit, že práci takového rozsahu mohl zvládnout jeden člověk v krátkém časovém úseku … ledaže by mu v tom pomáhal ďábel!

Navštívil jsem místo jeho vzniku, tedy Podlažice nedaleko Chrasti. Kodex Gigas je lidově nazýván Ďáblovou biblí a je největší rukopisnou knihou světa. Byl pravděpodobně napsán počátkem 13. století v Podlažickém klášteře. Na konci třicetileté války se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy, při němž ukořistili poklady veliké hodnoty. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.

„Podlažice jsou od 1. května 1975 součástí města Chrasti a mají dnes 330 obyvatel. Konec Chrasti a začátek Podlažic jsou od sebe vzdáleny pouze 400 metrů. Dominantou Podlažic je barokní kostel sv. Markéty, který jsme rekonstruovali před dvěma lety. Vyměnili jsme střešní krytinu, má novu fasádu a doslova svítí na dálku“, prozradil mi starosta Chrasti Tomáš Vagenknecht, který má smělé plány do budoucna. „Chtěli bychom ve spolupráci s církví toto místo zpřístupnit veřejnosti a využít ho na společenské a kulturní akce,“ dodává starosta.

„Legenda o sepsání Ďáblovy bible praví, že v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu, oznámil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí“ říká bývalý ředitel Chrasteckého muzea Jan Schütz. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek.

V roce 2003 proběhl na místě bývalého kláštera rozsáhlý výzkum pod vedením PhDr. Jana Frolíka z Archeologického ústavu Praha. „Kostel byl hojně využíván k pohřbívání. V hlavní lodi byly objeveny hrobové jámy s druhotně přemístěnými kostmi. Další skupina hrobů byla prozkoumána severně kostela. S jedinou výjimkou byly zkoumány pouze dětské hroby, které je možno datovat do 14. a počátku 15. století. Starší úroveň hrobů se nacházela hlouběji, již pod niveletou potřebnou pro kanál odvětrání. Celkově bylo zjištěno asi 60 hrobů. Zajímavou skupinu představují hroby v rajské zahradě. Jeden z nich obsahoval dvě bronzové záušnice. U něho nelze vyloučit, že pochází z doby před založením kláštera.“, popisuje průzkum archeolog Frolík.