Kopec sv. Jana (Hradec Králové)

Na Kopci sv. Jana žili již pravěcí lidé, což dokazuje část kamenné sekyrky, kterou získal roku 1931 královéhradecký muzejník, historik a publicista Ludvík Domečka od paní Skutilové, jíž používala její babička pro zaříkávání nemocí. Podle legendy tu vybudovali opatovičtí benediktýni zámeček, z něhož vedly podzemní chodby pod Labem na Podzámčí, nad Roudničku a pod Zámeček. Ten byl zbořen během husitských válek, a tak se zde začalo říkat „Na Poušti“. Tento název však nejspíše nevznikl od toho, že by zde vznikla nějaká poušť, ale spíše od poustevny, která tu drahně let stávala. Na Podzámčí leželi v roce 1436 vojáci Viléma Kostky z Postupic i z Hrádku a Jana Parduse. Tam, kde byl Kostka zabit, se začalo říkat „Na hřbitůvku“. Dříve, než byl vystavěn kostel na Zámečku, stávala tu kaple ke cti M. Jana Husa a kopci se začalo říkat „Na Konstanci“ (později rovněž - Na Vinicích, Na Vinici, Kopec, Na Kopci, roku 1530 U mistra Jana Husi, v roce 1542 U mistra Jana Husi Na Vinicích, Sv. Jan Na Kopci, Sv. Jan Na Vinicích, po roce 1583 Poušť u mistra Jana Husi, Kopeček, Svatojanský kopeček, Stráň, protože pod kopcem byla známá obec Lhota pod Strání). Roku 1505 byl k ní opatřen první zvon, jenž pořídil královéhradecký měšťan Jiří Rychtařík. Tento zvon tu byl ještě v roce 1818, ale později byl ukraden a roku 1847 nahrazen novým. V roce 1521 ve středu po sv. Sixtu odkázal královéhradecký měšťan a soukeník Pavel Vojtěch 2 kopy grošů na výstavbu nového kostela na památku M. Jana Husa. Téhož roku Václav, syn Jakuba Kydlína za masnými krámy, objednal u Jiřího Kameníka, který lámal kameny ve skále Bavorově 2 kameny; jeden na hrob svého otce a druhý na oltář nového chrámu. Za oba zaplatil 3 kopy grošů. V témže roce soukeník Pavel Vejskal odkázal svůj majetek manželce Alžbětě s přáním, aby vyplatila 2 kopy míšeňských grošů na nový kostel M. Jana Husa. Ten měl být dokončen královéhradeckým měšťanem Lukášem Formanem Hostovským roku 1530 ve čtvrtek po sv. Jakubu, apoštolu, který k němu dal navíc 200 kop míšeňských, aby za ně městská rada nakoupila pole, z nichž by úroky vynášely 6 kop grošů. Do roku 1535 odváděli lidé z Vysoké nad Labem a Roudničky platy k opatovickému záduší, kam byli přifařeni. Kvůli častým povodním se však nemohli často do Opatovic dostat, a tak jejich platy a desátky vykoupil Lukáš Forman Hostovský za 150 kop grošů s povolením Jana z Pernštejna, a tak připadli tito obyvatelé ke kostelu Jana Husa na Konstanci. Zakladatel kostela Lukáš Forman Hostovský založil vedle kostela tzv. Zádušní vinici. V roce 1530 obec dostala darem větší vinici Na Konstanci. Snad z ní byl celkem nevelký roční výnos 42 kop 10 grošů (1541). Roku 1538 si navíc založil poustevník Jiří Šváb u svého domu při hřbitově malou vinici. V následujícím roce zde byly dány městem místa pro vinice Janu Slatinskému, Janu Strakovi a roku 1540 též Havlu Barborovi a Václavu Prokopovi, takže Zámeček se stal centrem královéhradeckého vinohradnictví. V roce 1596 koupili kostelníci, 2 z Vysoké, 1 z Třebše a 1 z Kluku (Jan Drobta), ke kostelu při něm ležící Královskou vinici od královéhradeckého měšťana Jana Helta. Majitelé vinic se neustále měnili, ale nové vinice se od 17. století již nezakládaly, spíše postupem času během třicetileté války a krátce po ní postupně zanikaly. V tereziánském katastru v roce 1748 je ještě zmínka o vinici Kotečníkově, jež však byla blíže Klukům. Jedna vinice se připomíná ještě roku 1833. 6. května 1577 získal zlatník Jan Sedler ze slezského Javora souhlas k dolování u Kopce sv. Jana. Z roku 1579 pochází první zmínka o zdejším hřbitově. V roce 1659 nechal opravit kostel sezemický měšťan Matěj Hrdlička a následně byl posvěcen ke cti sv. Jana Křtitele, protože zde začali sloužit mše katoličtí kněží. 8. července 1675 byl zdejší kostel nově založen od základů a poté v letech 1680-1692 tesařským mistrem Václavem Matoušem znovu postaven. Roku 1715 byla vystavěna kostnice, z níž se následně stala zvonice. Někdy v téže době byla rovněž zahájena královéhradeckým primasem Františkem Ernestem Pichlerem stavba barokní vily Zámečku, která byla v roce 1719 odkázána vdově Terezii, aby ji dostavěla. 27. září 1722 byl ve vile Zámečku přivítán nový královéhradecký biskup Msgr. Václav z Košína, když jel z Chrasti do Hradce Králové ke slavnostnímu uvedení do katedrály sv. Ducha. Roku 1745 byli pod Kopcem sv. Jana utábořeni císařští vojáci, a to dokonce až k Nedělištím. V roce 1776 bylo na Kopci sv. Jana 10 stavení. O 2 roky později zde vznikl vojenský lazaret. 13. března 1779 zemřel poslední zdejší poustevník Konrád Mikšíček, protože Josefem II. byly všechny poustevny zrušeny. V letech 1790-1794 Mikuláš von Kleindorfer, vojenský inženýr v Hradci Králové, navrhl, aby se do města vedla voda z Kopce sv. Jana. Roku 1807 vypracoval podplukovník Josef Lauer plán na vedení vody do Hradce Králové ze studně Rozárky. V roce 1843 žilo na Kopci sv. Jana 86 lidí v 19 domech.

O 9 let později se stal Kopec sv. Jana osadou Třebše. Roku 1856 byl Kopec sv. Jana přifařen k Novému Hradci Králové. Ke zdejší lokálii náležel již v roce 1768. V letech 1858-1859 byl opraven kostel sv. Jana Křtitele. Roku 1878 byl uzavřen zdejší hostinec, který byl poprvé připomínán v roce 1824. Roku 1884 byl na jižní straně kopce otevřen v domě čp. 14 Halounkův hostinec. V roce 1885 došlo k požáru roubené chalupy čp. 12 Augustina Böhma, která byla krytá šindelem a v 1. poschodí měla pavlač. 25. června 1896 začala na Kopci sv. Jana sloužit třebešská rurální pošta, kdy jednou denně prováděl roznášku přespolní listonoš. Roku 1896 byl kostel opatřen dřevěným loubím. V dubnu 1900 se pod Kavalírovou vilou objevily povážlivé trhliny a následně se zde sesula zem v délce 200 m a šířce 1-10 m, přičemž byly strženy stromy a zahradní plot. V roce 1909 byl zbourán domek u hřbitova, který byl roku 1891 odkoupen od K. Cellera kvůli rozšíření hřbitova. 25. srpna 1909 došlo k požáru Kavalírovy vily. V roce 1910 došlo k elektrifikaci osady. V té době se zdejší obecní cesty pronajímaly dražbou. Třeba roku 1914 přinesly do rozpočtu Třebše 4,70 K. Z front 1. světové války se nevrátili 3 zdejší muži (František Píša, František Macháček a Emil Halounek).

Podle usnesení obecního zastupitelstva z Třebše z roku 1922 se měl kopec nazývat Husovým kopcem, avšak ke schválení pojmenování nedošlo. Úředně je po roce 1928 místo nazýváno jako Kopec sv. Jana, ale nejčastěji se do současné doby používá název Zámeček. 12. května 1929 zemřela Marie Picková po úrazu elektrickým proudem ze spadlého elektrického vedení. 4. července 1929 zasáhla osadu velká vichřice. Velká škoda vznikla na rozkvetlé lipové aleji, jež vedla od Nového Hradce Králové. Vichr zde vyvrátil 76 lip, padly i stoleté lípy u Zámečku, v kostele bylo rozbito několik oken, na hřbitově povalena část cihlového plotu a vyvráceno či poškozeno množství pomníků a náhrobků. Ze stromů vydržel jen stoletý topol u kostela a stoletý dub u zvonice. 30. září 1934 se na Zámečku uskutečnily první plachtařské lety Masarykovy letecké ligy. V letech 1932-1933 proběhla rekonstrukce místního chrámu. 1. září 1936 byly kopáním základů k vodojemu přerušeny prameny Rozárky. 2. června 1940 byla otevřena vozovka odbočující ze silnice do Roudničky ke hřbitovu na Kopci sv. Jana. 1. dubna 1942 se Kopec sv. Jana stal spolu s Třebší součástí Hradce Králové. 19. dubna 1947 byl položen základní kámen hvězdárny. Roku 1950 zanikl Kopec sv. Jana jako osada. 27. listopadu 1955 proběhlo slavnostní otevření Oblastní lidové hvězdárny, planetárium bylo otevřeno 20. ledna 1957 v jižní věži a v rotundě planetária pak 25. června 1961. V roce 1956 byla zahájena výstavba podzemních vodojemů. 1. ledna 1956 byl v rámci změny katastrálního území Třebše připojen Kopec sv. Jana k Novému Hradci Králové. V letech 1973-1974 dokončila TJ Slavia Hradec Králové výstavbu umělé lyžařské sjezdovky na severním svahu Zámečku. Roku 1978 byla zbourána barokní vila Zámeček. V letech 1979-1980 byl kostel sv. Jana Křtitele opět opraven. V roce 1995 byl zrekonstruován věžový vodojem. V letech 2013-2014 proběhla výstavba digitálního planetária. V letech 2020-2024 byla provedena generální rekonstrukce místní zvonice.

Ze zdejších pamětihodností zmiňme: od 20. ledna 1964 památkově chráněný kostel sv. Jana Křtitele z let 1680-1692 s dřevěnou zvonicí ze 2. poloviny 17. století (některé prameny tvrdí, že kostnice z roku 1715 je dnešní zvonicí, jiné to naopak vylučují); hřbitovní kříž z roku 1854; kamenný kříž z roku 1897, který byl vybudován Terezií Kemlinkovou, Marií Bajerovou, Emilií Waldekovou a Mathildou Kemlinkovou a naposledy byl opraven v roce 2009; Kavalírovu vilu z let 1909-1910 od stavitele Václava Rejchla; Mayerovu vilu z let 1909-1911 od architekta Václava Rejchla ml.; vilu MUDr. Leopolda Rejmánka z let 1929-1930; od 14. listopadu 2017 památkově chráněný věžový vodojem z let 1936-1937 podle projektu Ing. Bohuslava Drahoše (stavbu provedla firma Drahoš, Krix a Capoušek). Nejvýznamnějším zdejším rodákem je středo- a vysokoškolský profesor a mykolog František Smotlacha (30. ledna 1884 Kopec sv. Jana - 18. června 1956 Praha).