Kopec sv. Jana (Hradec Králové) Na Kopci sv. Jana žili již pravěcí lidé, což dokazuje část kamenné sekyrky, kterou získal roku 1931 královéhradecký muzejník, historik a publicista Ludvík Domečka od paní Skutilové, jíž používala její babička pro zaříkávání nemocí. Podle legendy tu vybudovali opatovičtí benediktýni zámeček, z něhož vedly podzemní chodby pod Labem na Podzámčí, nad Roudničku a pod Zámeček. Ten byl zbořen během husitských válek, a tak se zde začalo říkat „Na Poušti“. Tento název však nejspíše nevznikl od toho, že by zde vznikla nějaká poušť, ale spíše od poustevny, která tu drahně let stávala. Na Podzámčí leželi v roce 1436 vojáci Viléma Kostky z Postupic i z Hrádku a Jana Parduse. Tam, kde byl Kostka zabit, se začalo říkat „Na hřbitůvku“. Dříve, než byl vystavěn kostel na Zámečku, stávala tu kaple ke cti M. Jana Husa a kopci se začalo říkat „Na Konstanci“ (později rovněž - Na Vinicích, Na Vinici, Kopec, Na Kopci, roku 1530 U mistra Jana Husi, v roce 1542 U mistra Jana Husi Na… Na Kopci sv. Jana žili již pravěcí lidé, což dokazuje část kamenné sekyrky, kterou získal roku 1931 královéhradecký muzejník, historik a publicista Ludvík Domečka od paní Skutilové, jíž používala její babička pro zaříkávání nemocí. Podle legendy tu vybudovali opatovičtí benediktýni zámeček, z něhož vedly podzemní chodby pod Labem na Podzámčí, nad Roudničku a pod Zámeček. Ten byl zbořen během husitských válek, a tak se zde začalo říkat „Na Poušti“. Tento název však nejspíše nevznikl od toho, že by zde vznikla nějaká poušť, ale spíše od poustevny, která tu drahně let stávala. Na Podzámčí leželi v roce 1436 vojáci Viléma Kostky z Postupic i z Hrádku a Jana Parduse. Tam, kde byl Kostka zabit, se začalo říkat „Na hřbitůvku“. Dříve, než byl vystavěn kostel na Zámečku, stávala tu kaple ke cti M. Jana Husa a kopci se začalo říkat „Na Konstanci“ (později rovněž - Na Vinicích, Na Vinici, Kopec, Na Kopci, roku 1530 U mistra Jana Husi, v roce 1542 U mistra Jana Husi Na…