Kluky (Hradec Králové)

Původně se tato ves nazývala jednotným číslem Kluk, což je potvrzeno tím, že král Václav IV. daroval roku 1398 městu Hradci Králové Kluk, Třebeš a Hrdlořezy (dnešní Lhotu pod Strání) i s velikým vyklučeným újezdem. Tento dokument je též první dochovanou listinnou zmínkou o obci, jejíž pojmenování pochází ze staročeského názvu vyklučeného (vykáceného) lesa, tj. Paseky. Tehdy se říkalo výhradně „jdu na Kluk, byl jsem na Kluku“. Pokud dáme slovo prof. Antonínu Profousovi a jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", tak v ní nalezneme následující: "4. Kluky (v Klukách, ale lid. častěji na Kluku, vzpomíná na Kluk, přišel z Kluku), ves blízko rozsáhlých lesů (m. o. Roudničkaú 3 1/2 km jjv. od Hradce Králové: 1469 (v majestátu krále Jiřího Hradeckým:) rybník udělali na zboží kláštera opatovského - - u vsi Rudniczky - - měšťané mají úmysl udělati druhý rybník u vsi řečené Kluk, RT. II, 354; 1547 obec města Hradce postupuje králi Ferd. vsi... Kluky a Piletice, PA. IX, 450; 1790 Königgrätz: Kluk von 21 N., Schaller XV, 35; 1836 Hft Königingrätz: Kluk (oder Kluky) 1 St. s. von der Stadt auf d. Johannisberge, Sommer IV, 30."

V roce 1451 získal Kluk do užívání mistr mostní (důchodní) Vít Sexberk z Třebše. Roku 1469 je zmínka o Klukách v majestátu krále Jiřího z Poděbrad Hradeckým ohledně úmyslu založit druhý rybník na bývalém zboží opatovického kláštera u vsi řečené Kluk (šlo o dnešní rybníky Cikán a Datlík). V roce 1541 musel Kluk odvádět 24 groše 3 denáry svatohavelského úroku. Roku 1547 byla ves zkonfiskována císařem a navrácena městu Hradci Králové až o 2 roky později. V roce 1567 prodal Cyprián Lvovický ze Lvovic královéhradecké škole svůj les za Klukem u lesa Křivce za 40 kop grošů. O 2 roky později koupil Havel Kodytek za 70 kop grošů les u lesa Křivce od královéhradecké obce. Roku 1578 bylo královéhradeckou městskou radou domluveno klukeckým sedlákům za to, že zanedbali poskytnout retuňku (pomoci) těm, kdo od lotrů a zhoubců byli na svobodné silnici zavražděni, a byli za to zavřeni do bečky. Tehdy byla tato část velmi neklidná a každý, kdo tudy musel jet, si oddychl až poté, co se odtud ve zdraví dostal. V roce 1596 3 sousedé z Vysoké a Třebše a Jan Drobta z Kluku koupili ke kostelu mistra Jana z Husi na Kopci sv. Jana Královskou vinici, nacházející se v sousedství hřbitova. Konfiskační osud potkal Kluk i roku 1620. Navrácen městu byl v roce 1628. Za třicetileté války byla ves vypálena. Roku 1636 platil Kluk na vydržování rychtáře a městské rady v Hradci Králové 1 kopu grošů. V roce 1642 byl Kluk zmíněn jako pustý a měli zde žít pouze podruzi. Roku 1651 zde žili 2 sedláci, z nichž 1 byl rychtářem, a 3 zahradníci. V roce 1654 tu bylo 5 chalup, z nichž 3 bývaly původně selskými statky a 5 rozbořených a pustých chalupnických stavení. Roku 1772 byl Kluk přifařen na Nový Hradec Králové. Původně patřil ke kostelu sv. Antonína na Mýtském podměstí a od vystavění kostela na Zámečku byl přidělen tam. Téhož roku byl na Nový Hradec Králové rovněž přiškolen. 17. října 1805 schválil královský podkomorní úřad to, že zdejšímu rychtáři byla ustanovena odměna ve výši 6 zlatých za vymáhání vrchnostenských dávek a za obstarávání poddaných robotníků k dominikálním pracem. V letech 1825-1834 byl vykácen les Velká bahna a přeměněn v louku. V roce 1835 byly rybníky Cikán a Datlík osety lesem. Roku 1840 byl rychtářem Václav Kňourek a v roce 1841 Jan Srdínko, který měl ke své ruce konšele Františka Cabicara a Matěje Vacka.

V letech 1849-1924 se jednalo o část obce Roudnička, která však měla vlastní obecní jmění (domek čp. 4 a pozemky o výměře 12 ha 88 arů 99 m2). Roku 1857 měly Kluky 164 obyvatel a 26 domů. Roku 1865 byl Cikán přeměněn v louku. Královéhradecká posádka zde konala cvičení ve střelbě ještě v roce 1882. Roku 1880 byl na katastru obce vybudován novohradecký obecní hřbitov. O 5 let později měl Kluk velké spory s Novým Hradcem Králové ohledně pasení dobytka. V roce 1886 se objevila v osadě epidemie neštovic. 4. září 1892 na sebe ves upozornila tím, že v Cabicarově hostinci došlo při posvícenské taneční zábavě k hádce a následné bitce, kterou zavinil 35letý dělník Josef Šrámek z Kluků. Smrtelně byl zraněn hostinský František Zubr a těžce poraněn dělník František Zavoral z Nového Hradce Králové. V roce 1898 byly obnoveny rybníky Cikán a Datlík a o rok později byla u Dalíka vybudována hájovna. Roku 1901 byla hráz Datlíku osázena duby. V roce 1904 byla stržena stará dřevěná Cabicarova hospoda čp. 8 a na jejím místě byla vybudována zděná restaurace, jež byla známá tím, že se v ní nacházela spolková místnost novohradeckého pojišťovacího družstva. 24. června 1909 vyhořelo Mazurovo stavení. 17. dubna 1912 se po více než 20 letech volilo nové osadní zastupitelstvo. Roku 1912 byl rozšířen hřbitov. V roce 1914 byly u Datlíka zřízeny sádky. V 1. světové válce padli 3 zdejší muži a 4 zůstali nezvěstní.

Se vznikem Československa se obnovila touha místních obyvatel, aby obdrželi vlastní samosprávu. Již 21. dubna 1919 bylo jednohlasně schváleno usnesení roudničského obecního zastupitelstva, aby osada Kluky byla oddělena od Roudničky a stala se samostatnou obcí. Na praktické naplnění tohoto usnesení si musel Kluk ještě nějakou dobu počkat. Zatím byl roku 1921, kdy měl 316 obyvatel a 42 stavení, elektrifikován a v následujícím roce vzniklo Dramatické sdružení Vojan. K osamostatnění Kluku došlo roku 1924, přičemž první volby do 12členného obecního zastupitelstva nově vzniklé obce Kluků se uskutečnily 14. prosince 1924. Prvním starostou Kluků se stal komunista František Jahoda. V roce 1925 vzniklo Pěvecko-ochotnické sdružení, roku 1928 byla založena místní organizace sociální demokracie, v roce 1929 byl ustaven okrašlovací spolek, následujícího roku došlo ke vzniku SDH a v roce 1933 se ustavili místní národní socialisté. 27. září 1937 vyhořela stodola a byt Františka Zubra, přičemž oheň vznikl při výbuchu v motoru, který byl ve stodole použit k mletí obilí. Svoji samostatnost ztratily Kluky k 1. dubnu 1942, kdy byly připojeny k Hradci Králové. Přestože z počátku nebyli místní obyvatelé spokojeni, později zjistili, že na tomto kroku vydělali. V letech 1962-1964 byl totiž postaven domov důchodců, 5. prosince 1967 došlo k otevřeni nové prodejny (od výkopu do jejího předání uplynulo přesně 68 dní), 20. srpna 1971 se poprvé rozsvítilo nové veřejné osvětlení, v lednu 1972 začal do Kluků zajíždět autobus MHD č. 20, v červnu 1974 byla ukončena adaptace bývalé hasičské zbrojnice na schůzovní místnost občanského výboru č. 77, roku 1993 zahájil provoz rockový klub U Cikána (o 6 let později přestavěn), 4. července 1994 byly vybrané spoje trolejbusové linky č. 1 prodlouženy z Nového Hradce do Kluků (mimo trolejové vedení); provoz zajišťoval upravený trolejbus s připojeným naftovým agregátem. Dnes jsou sice Kluky počítány jako součást Nového Hradce Králové, ale existenci samostatného katastrálního území si podržely. Díky množství volného místa jsou jednou z lokalit, kde probíhá nová výstavba rodinných i bytových domů, čehož příkladem může být v letech 2004-2005 vybudovaný viladům v Hlavní ulici.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je kamenný kříž z roku 1896 od hořického sochaře Františka Kofránka, který doprovází betonová zvonička ze 20. století, jež nahradila původní sloupovou zvoničku, ale na klukeckém katastru se rovněž nachází novohradecký hřbitov, na němž nalezneme řadu umělecky hodnotných náhrobků. Na jih od osady pak nalezneme rybníky Datlík a Cikán, jejichž okolí náleží do 18. února 1988 vzniklé Přírodní památky Roudnička a Datlík.