Klášterní Hradisko (Olomouc) – Čtvero ročních období ve vstupním traktu
Vzhledem k tomu, že je olomoucké Hradisko považováno za největší barokní komplex střední Evropy, jistě nepřekvapí množství pozoruhodných uměleckých děl, se kterými se setkáme v jeho prostorách. Pochopitelně drtivá většina z nich vznikla v období baroka, což platí také pro čtveřici alegorických postav představujících čtvero ročních dob.
Autorem těchto pozoruhodných skulptur z roku 1731 je významný barokní sochař Jiří Antonín – nebo chcete-li Georg Anton – Heinz a jedná se o poměrně častý námět výzdoby vrcholně barokních rezidencí, zejména jejich zahrad. Sochy se nacházejí v trojlodním vstupním vestibulu, kde jsou umístěny – po dvou na každé straně - v nikách bočních zdí. Jsou pojaty v antikizujícím slohu a typologicky nejvíce připomínají podobná díla ve Vídni.
První polovinu roku zde představují alegorické postavy žen, zatímco ta druhá patří mužům. Jaro je mladou dívkou v lehké říze, která v rukou drží kytici a u jejichž nohou leží košík květů. Léto je ženou s esovitě prohnutou postavou, která v ruce drží srp a věnec z obilí. Podzim je zpodobněn jako obtloustlý muž s mísou plnou ovoce a kloboukem zdobeným vinnou révou. Zima je pak vousatým starcem ohřívajícím si ruce nad plameny šlehajícími z vojenské přilby.
I znalce a ctitele ženské krásy zde asi ze všech Heinzových čtyř ročních období zaujme podzim. Jedná se totiž o jistou parafrází Michelangelova boha Baccha, známého z grafických reprodukcí. A přehlédnout bychom neměli ani fakt, že tyto sochy ročních období jsou jednou ze vzácných výjimek, které jsou na Hradisku věnovány světskému tématu.
Olomouc
Příspěvky z okolí Klášterní Hradisko (Olomouc) – Čtvero ročních období ve vstupním traktu





