Klášterní Hradisko (Olomouc) – kostely (sv. Štěpána a Panny Marie)

Turistické cíle • Kostel

fragment kostela Nanebevzetí Panny Marie

oltář kostela sv. Štěpána

interiér kostela sv. Štěpána

sv. Augustin z kostela Nanebevzetí Panny Marie

fragment kostela Nanebevzetí Panny Marie

exteriér kostela sv. Štěpána

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Kdybychom chtěli začít jednou upřesňující informací, museli bychom – češtinářsky nesprávně a trochu nespravedlivě – napsat, že hradiskové klášterní kostely jsou jen jeden … a i ten je spíše jen menší kaplí. Z původního klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie se totiž v podstatě dochovala pouze část jednoho ze čtyř bočních oltářů. Ovšem část nadmíru zajímavá, zejména do prostoru trčícími nožkami andílků. Dominuje jí ovšem postava sv. Augustina a pochází z období okolo roku 1685. Jedná se o vrcholně barokní dílo, jehož autorem je pravděpodobně známý italský sochař a štukatér Baltazar Fontana. Fragment tohoto kostela najdeme ve vchodě B.

Hlavní klášterní kostel sv. Štěpána Prvomučedníka se nachází ve vchodě C a vzhledem k velikosti bývalého klášterního komplexu se opravdu spíše jedná o nevelkou kapli. A ona to také původně opatská kaple byla. Vznikla v letech 1726 až 1731 a její podobu zřejmě navrhl italský barokní stavitel Carl Antoni Reina (Karel Reyna). Poté, co byl zrušen klášterní kostel NPM (v roce 1784), se tato kaple stala farním kostelem, kterým je i dnes.

Předchozí řádky ovšem neznamenají, že by v kostele sv. Štěpána nebylo k vidění nic zajímavého. Oltáře jsou totiž dílem sochaře Josefa Antonína Winterhaldera a mramorovou výzdobu vytvořil Jan Hagenmüller. Vidět zde můžeme také oltářní obrazy Jana Kryštofa Handkeho (Kamenování sv. Štěpána) a Karla Františka Harringera (Svatý Jan Nepomucký nebo vstupní tepanou secesní mříž symbolizující strom života.

Olejomalba v chrámové kopuli původní není a vznikla teprve roku 1891, kdy zakryla původní fresku zničenou nedlouho předtím při nezdařené opravě. Jejím autorem je drážďanský malíř Karl Schmied a zobrazuje Korunovaci Panny Marie se sv. Josefem, Cyrilem a Metodějem i dalšími světci. Naopak varhany původní jsou a pocházejí z roku 1729.

Kostel sv. Štěpána Prvomučedníka je pozoruhodný už tím, že jako jediná část kláštera opuští uzavřený čtvercový areál a jako „prst boží výhrůžně trčí" směrem západním.

Za zmínku jistě také stojí fakt, že v kostele sv. Štěpána byly uloženy ostatky přemyslovských knížat Oty I. Sličného (a jeho manželky Eufémie, která s ním původně benediktinský klášter založila) i Oty III. Dětleba (a jeho manželky Durancie, dcery Marie i jednoho z jejich synů).

Nadmořská výška:

216 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.606, 17.266)

Poslední aktualizace: 14.8.2025

Vyhledání vlakového spojení na výlet