Kelečské rybníky

Soustava rybníků napájených vodou Juhyně je v řadě za sebou položena v údolí říčky jižně od města. Území s vodními plochami se – ohraničeno na severu tokem Juhyně a jižně pak Mlýnským náhonem, táhne v délce 600 m až téměř k mostu na silnici spojující Kelč s Kunovicemi a Lhotou u Kelče. Sled rybníků je situován směrem od západu k východu. Tvoří jej nejprve tři menší „lesní“ rybníky a následuje Chmelník (podle něhož je většinou soustava nazývána), který má vodní plochu větší jak všechny ostatní rybníky dohromady. Přibližně od středu jeho jižního břehu se na dohled od něj nachází poslední a nejmenší pátý rybník. Všechny vodní plochy slouží k rekreaci a rybolovu, přičemž na největším Chmelníku (350 x 120 m) se pořádají závody „dračích lodí“ a jeho břeh je i místem startu Kelečského terénního triatlonu. Velký okruh závodu sestává z 800 metrů plavání v Chmelníku, 25.5 km dlouhé jízdy na kole a 5 700 metrů běhu.

Český rybářský svaz – místní organizace Kelč byla založena 1.ledna 1989. Dnes jejích asi 185 členů hospodaří na rybníku Valše, chovných rybnících na Chmelníku a stará se rovněž o pstruhový revír na Juhyni. V rybnících se chová amur, kapr, candát, lín, štika, sumec, cejn, okoun, jeseter a další druhy.

 

Na rybnících i v jejich bezprostředním okolí se vyskytuje řada chráněných ptáků - např.čáp bílý, ledňáček říční, čejka chocholatá či volavka popelavá. Přímo ve vodě žije škeble rybničná a jsou zde vidět i ropuchy, skokani skřehotaví a užovky obojkové. Na mnoha místech zůstaly zachovány porosty prastarých hlavatých vrb. Od rybníků směrem k Babicím mají břehy Juhyně hodnotný přírodní charakter a v porostech lze narazit na cennou květenu, reprezentovánu např.sasankou pryskyřníkovou a orsejí jarní.

 

Návrh na zbudování rybníku Chmelníka byl mezi Českým rybářským svazem a vedením města Kelč byl projednán roku 1984. Na místě budoucí vodní nádrže se nacházelo bývalé štěrkoviště a za ním pak lokalita zarostlá dřevinami a „přizdobená“ divokými skládkami.

Realizace projektu byla zajištěna formou „Akce Z“ a financemi ze státního fondu životního prostředí. Mezi léty 1984 až 1985 proběhly přípravné práce spočívající v těžbě zeminy a vyčištění plochy, vykonávané členy spolku ručně. Dále pak od 100 m vzdálené silnice zbudována příjezdová cesta a parkoviště. (V současnosti u něj stojí i krytý odpočinkový altán s Info tabulí.) Roku 1986 proběhly dokončovací práce v podobě úpravy terénu a vysázení nové zeleně.

Dnes je tento největší rybník Chmelník spolu s ostatními umělými vodními plochami výrazným krajinotvorným prvkem. Problémem ale začíná být v poslední době přemnožení bobři, kteří nejenže kácejí kmeny stromů, vysazených zde před třiceti lety, ale navíc poškozují i rybniční hráze.