Kalvárie u Třebechovic pod Orebem

Třebechovice pod Orebem jsou spojeny od nepaměti s památným vrchem Oreb, ale málokdo již ví, že na severu katastru tohoto města se nachází další významný kopec. Jedná se o Kalvárii, jež má nadmořskou výšku 279,4 m n. m. a je tvořena vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými prachovci ze svrchní křídy, přesněji z koniacko-santonského stupně. Zároveň je nejvyšším bodem tzv. Kopaninského vrchu, jehož jméno je odvozeno od slova kopanina, jež znamená klučovinu - pole vzdělané z vyklučeného lesa.

Člověk by z názvu vrchu předpokládal, že se v těchto místech nacházela nějaká kaplička nebo křížová cesta, ale tady tomu tak nebylo. Samo pojmenování se mělo objevit až za husitských bouří, o čemž Vilém Koleš píše v publikaci "Bratří Orebští. Jejich účast v hnutí husitském a katolicismus. Spolu stoletá upomínka na sjezd rodáků konaný 10.-12. července r. 1821" následující:

"Tehdy novým hnutím uchvácený lid vůbec dával jména biblická návrším, na nichž se shromažďoval.

Mezi Třebechovicemi a Jeníkovicemi nám všem známý pahrbek dosud zove se Kalvárie. Jistě, že tento název pochází ze současné doby. A nedosti na tom. Až do našich dnů nalézal se na »Tvrzi« pod Orebem rybník, který slul Jordán. Jako malý chlapec často jsem se v něm s dětmi brouzdával a po jeho bahnitých březích chytal motýly. Dnes po něm není ovšem ani potuchy, jest zasypán a mladší generace o tom neví. Tedy Oreb, Kalvárie, Jordán. Při zvucích těchto jmen zdaliž zvláště v těchto jubilejních dnech tím spíše necítíme, že nalézáme se v kraji, kde před 500 lety mysl našich předků mocně byla vzrušena? Zdaliž zde necítíme mystické šumění perutí dějin?"

Toto místo náleželo od dávných dob opočenské vrchnosti a teprve v 18. století, kdy docházelo k postupné raabizaci, byla Kalvárie s okolím rozdělena mezi místní hospodáře. Jak tehdy vypadala, tak to nám ukazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768, resp. jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12899/?view=-79.92342328156981,91.0467826070757,6). De facto se mnoho nezměnilo do dnešní doby, protože většina z něj byla obhospodařována jako pole a pastviny, jen malý kousek byl zalesněn. Dokladem tohoto tvrzení je i indikační skica stabilního katastru z roku 1840, kdy se celé okolí jmenovalo jako "Staroměstská" pozemková trať (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA152018400).

Mnohem významnější však byla vždy nedaleká cesta z Třebechovic pod Orebem na Jeníkovice a dále na Opočno, protože tudy proudily vojenské jednotky snad za každého vojenského konfliktu, přičemž mnohé se zastavily kolikrát právě nedaleko Kalvárie. Možná i některé zde nalezené kosterní pozůstatky pocházely právě od těchto "poutníků", i když některé nálezy dokazují, že se kolem Kalvárie usadili lidé již v době kamenné a později se toto osídlení prohlubovalo, což prokazují i nálezy keramiky z období středověku a novověku, např. z roku 2004.

Do historie se však tento vrch zapsal až mnohem později, a to v souvislosti s výstavbou třebechovického vodovodu, protože umístění kopce a geologické složení hovořilo od začátku pro to, aby právě zde byl vybudován potřebný vodojem. Místní vodovod byl vybudován mezi 15. dubnem a 15. listopadem 1930 vysokomýtskou firmou Podnikatelství staveb Josef Drahoš, stavební inženýrství a stavitelství. V rámci těchto prací vznikl na Kalvárii dvoukomorový vodojem o objemu 700 m3 a čerpací stanice se 2 elektrickými čerpadly o výkonu 35 l/s (viz https://www.industrialnitopografie.cz/cs/structures/vodojem-mestskeho-vodovodu-10477). Voda však nepocházela odsud, gravitací totiž přitékala od "Studánek" do vodárenské akumulační studny u parku a odtud byla teprve vytláčena na Kalvárii. Sám vodojem prošel několika změnami a naposledy byl zrekonstruován v roce 2007, ale svému účelu slouží dodnes (viz https://prvk.khk.cz/prvk/karty/nahled?id=268 a https://www.khp.cz/aktuality/den-otevrenych-dveri-kalvarie/), takže se dá označit za místní technickou památku.