Hřbitov na Orebě v Třebechovicích pod Orebem

Původní pohřebiště se nacházelo u kostela sv. Ondřeje, jež existovalo ještě roku 1778, i když se zde tehdy již z hygienických a kapacitních důvodů nepohřbívalo. Zaniknout muselo někdy po roce 1784, kdy Josef II. přikázal, aby hřbitovy kolem kostelů byly zrušeny a nahrazeny jinými mimo město. Stejně tak se přestalo pohřbívat přímo v kostele sv. Ondřeje, neboť jedněmi z posledních hrobů zde mají tito kněží - P. Pavel František Hrdlička ( † 26. června 1716, pochován pod zpovědnicí), P. Adam Kašpar († 27. září 1728, pochován u křtitelnice) a P. František Cejp z Peclinovce († 20. března 1748, pochován pod velkou lampou).

Kdy se začalo pohřbívat přímo na Orebě, tak o tom se nám zprávy nedochovaly. Podle toho, co známe, tak se zde pochovávalo minimálně od 1. poloviny 17. století, ale Antonín Flesar ve své knize "Poznámky o faře třebechovické" z roku 1865 hovoří o tom, že nejstarší čitelný nápis na starých náhrobních kamenech nesl letopočet 1502, což dělá existenci tohoto pohřebiště ještě starší, než by se jinak zdálo. V roce 1876 došlo k rozšíření hřbitova, jenž byl následně nově oplocen. Takto upravený byl vysvěcen kapitulním děkanem ThDr. Janem Nepomukem Raisem z Hradce Králové. O 3 roky později byl pořízen nový kamenný kříž, pod nímž mají být zakopané kosti z kostnice, jež se tu nacházela v letech 1666 1819 a následně byla podle zákona zrušena. K jeho poslední opravě došlo v roce 2018.

O tomto pohřebišti píší rovněž Ludvík Domečka a František Ladislav Sál ve své knize "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého":

"Kolem kostela je katolický hřbitov. R. 1876 byl rozšířen a r. 1879 postaven na něm nový kříž. Na hřbitově u kostelní zdi po pravé straně pochován je vlastenecký kněz legionář z r. 1848 P. Kašpar a Dr. Jan Th. Held, jehož částečným nákladem postaven byl nový kostel na Orebě. Na témž hřbitově je kamenný pomník z r. 1884 2 důstojníků a 7 vojínů, kteří byli r. 1866 ranění do T. přivezeni a tu zemřeli. Kamenné schody na hřbitov, jichž je 50, pořízeny byly r. 1848 nákladem dobrodinců.

Vedle katolického hřbitova je na Orebě hřbitov evangelický. Na něm pohřben je Dr. Jaroslav Hruška († 1929), profesor, docent pražské české university a vědecký spisovatel."

Jak plynul čas, ukázalo se, že bude nutné opravit a rozšířit cesty ke hřbitovu, k čemuž nakonec došlo. Kromě toho byly podél cesty vysázeny topoly a neschůdná cesta od mostu byla opatřena dřevěným schodištěm, jež bylo nákladem několika dobrodinců nahrazeno v roce 1848 kvádrovým. Ale ani to dlouho nevydrželo, neboť muselo být vyměněno za nové.

16. června 1935 byl na severní straně hřbitova slavnostně odhalen pomník padlým v 1. světové válce s nápisem: "PAMÁTCE PADLÝM A DOMA ZEMŘELÝM LEGIONÁŘŮM!", který byl naposledy zrenovován v roce 2015, a to spolu s hrobem rudoarmějce Fjodora Andrejeviče Popova a pomníkem z roku 1884, jenž je věnován obětem bitvy u Hradce Králové v roce 1866 se jmény 9 rakouských vojáků. Ke hřbitovu byl později přidělán urnový háj. Ten byl vybudován MNV v Třebechovicích pod Orebem v letech 1958-1961, a to na podnět, který vyšel od místního Spolku přátel žehu. K jeho opravám došlo v letech 1994, 1997, 2004 a 2014, kdy byla hřbitovní zeď i kolumbárium v nadzemní části rozebrána a na stávajících základech znovu obnovena. Zároveň byla zřízena nová vsypová loučka.

Toto pohřebiště je přehlídkou sochařského a kamenického umění místních i přespolních tvůrců. Vedle toho zde najdeme řadu hrobů výrazných zdejších osobností, např. zakladatele zdejšího skautingu Františka Barvíře; spisovatele PhDr. Jana Blahoslava Čapka; knihaře a nakladatele Antonína Dědourka; knihkupce, nakladatele a amatérského fotografa Ladislava Dědourka; MUDr. Jana Theobalda Helda; spisovatele Josefa Jahody; učitele, kronikáře a archiváře Jana Kabašty; sbormistra Rudolfa Kilingra; zakladatele muzea Viléma Koleše; učitele Antonína Lukeše; purkmistra Jana Křtitele Pittera; tvůrce betlému Josefa Probošta; zakladatele třebechovického ochotnického divadelního spolku Symposion MUDr. Stanislava Simona; ředitele školy Františka Skřivana; malíře Václava Šrámka; kováře a prvního praporečníka pěveckého spolku "Oreb" Františka Štorka, kulturní a osvětové pracovnice Marie Uhlířové, ředitelky muzea betlémů Marie Vaclíkové a továrníka Rudolfa Vitouška. Kromě toho nalezneme na Orebě hrob sovětského vojáka Fjodora Andrejeviče Popova, jenž byl 9. května 1945 zabit projíždějícím automobilem. Na zdi kostela Božího Těla je navíc připevněna řada tabulek se jmény zde pohřbených lidí, např. kněze P. Františka Molice, kněze P. Františka Lorence, kněze P. Jana Kašpara a děkana Msgre. Ferdinanda Hanouska.

Vedle tohoto římskokatolického hřbitova se na Orebě nachází rovněž evangelické pohřebiště, které bylo zřízeno v roce 1820. Do té doby se místní evangelíci pochovávali na hřbitově v Klášteře nad Dědinou, a to od vydání tolerančního patentu roku 1781. Tehdy však musel být evangelický hřbitov oddělen od římskokatolického plotem, místo něj však byl ohražený pouze příkopy. V roce 1854 bylo toto pohřebiště rozšířeno a obezděno. K jeho dalšímu rozšíření došlo v letech 1886 a 1892. Teprve roku 1932 došlo ke sloučení evangelického hřbitova s obecním, v rámci čehož byla zbořena dělící zeď. Na závěr ještě zmiňme to, že k oběma hřbitovům se vztahuje řada vyprávění a legend. Některé z nich jsou uvedeny v knize "Třebechovické kroniky starobylé i novější, smutné i veselé" od Viléma Koleše.

Hřbitov na Orebě v Třebechovicích pod Orebem na mapě