Jak babický hospodář Dvořák málem zastřelil u křížku "zajíce"
Již od středověku neměli poddaní právo lovit zvěř, i když se jednalo o svobodníky a na jejich vlastních pozemcích. Když byl někdo takový chycen, spadal pod útrpné právo a většinou bylo jasné, jak dopadl, neboť zvěř náležela pouze panstvu.
Když však přišly události revolučního roku 1848 a všude se začalo šířit, že je svoboda, mnoho lidí si myslelo, že i právo myslivosti bylo změněno, a tak mnozí hospodáři vytáhli své ukryté pušky (tvrdé tresty za pytláctví neznamenaly, že by se nepytlačilo) a vyrazili na lov, protože podle jejich názoru si na svých majetcích mohli dělat vše, co si zamanuli. Předpokládali totiž, že se svobodou získali taková práva, jaká dříve náležela pouze šlechtě.
Pole a lesy tak mnohdy připomínaly střelnici, a tak se zde děly různé příhody, někdy tragické, jindy veselé. Z těch druhých je znám příběh jednoho hospodáře, který při lovu zajíce málem zastřelil jiného rolníka ze sousední vsi.
Při cestě ze Zvíkova do Malých Babic, zvaných dříve rovněž jako Chaloupky, býval již od dávných dob dřevěný kříž (dnes zde stojí kamenný krucifix) a odtud se říkalo tomuto místu "U kříže". Tehdy však nebyla tato cesta v takovém stavu jako dnes, jednalo se o hluboký úvoz, na jehož svazích však rostla výborná tráva, za níž se sem stahovali rovněž zajíci, zejména v době, kdy byla o potravu nouze.
Jednoho zimního večera na přelomu let 1848 a 1849, kdy byly cesty zaváté sněhem a mrzlo tak, že by ani otužilý panský hajný ven nevyšel, se rozhodl na zdejší zajíce vyrazit Matouš Dvořák z Babic čp. 22, který měl polnosti u Malých Babic a ve stejné chvíli též Václav Peřina ze Zvíkova čp. 18 (jeho pole leželo na východ odsud v lokalitě "U Hájku", což můžeme zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Julia Kapauna a geometra 4. třídy Johanna Kapauna; prakticky dnešní pozemek s parcelním číslem 191; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD487018410), aniž by o sobě navzájem věděli. Nikdo si také nedělal nic z toho, že vlastně ani není na svém, nýbrž na panském. Oba se ukryli na čekané poblíž kříže a nadšeně se těšili na to, že budou mít pečínku. Peřina byl oblečen do kožichu a na hlavě měl kožešinovou čepici. Byl notně netrpělivý, neboť dosud mu žádný zajíc do rány nepřišel, a tak neposedně vždy trochu vyhlédl ze svého úkrytu, zda se již nějaká ta kořist neblíží. Ale stále nic!
Obdobně na tom byl naproti ukrytý Dvořák. Když se najednou objevila nad úvozem hlava hospodáře Peřiny, považoval jeho čepici za zajíce, na nic nečekal a vystřelil. Celý rozradostněný se rozběhl za domnělým zajícem. Již se mu sbíhaly přímo sliny. Ale ouha! Místo zajíce ležel ve sněhu muž s roztaženýma rukama a obličejem k zemi. Dvořák se zhrozil nad tím, co provedl. Odhodil pušku do závěje a pelášil odtud pryč do nedalekého Hájku. Celou noc i celý den pak bloudil po lesích a přemýšlel, co jen má dělat, vždyť se z něj stal vrah a porušil tak i jedno z Božích přikázání.
Když již však byl svým bezcílným putováním notně znavený, dostal žízeň a měl i notný hlad, vydal se domů, kde se mínil vydat do rukou zákona, protože ho tam jistojistě budou již očekávat četníci, aby ho odvedli k soudu. Doma však bylo všechno při starém a nikdo neříkal nic o žádné vraždě, jež by byla v okolí spáchána. A tak opatrně sondoval u sousedů a známých, co se událo s oním zastřeleným.
Notně velký kámen mu ze srdce spadl, když se dozvěděl, že onen muž je živ a zdráv, protože se netrefil a Peřina se hned po výstřelu ukryl zpět za výčnělek v zemi. Když se vzpamatoval, uviděl, že se k němu někdo blíží. Když byl již onen příchozí blízko, zjistil, že je to jeho známý Dvořák a napadlo ho, že si z něj vystřelí a bude si hrát na mrtvého.
Dvořák tak následně vyrazil za Peřinou na Zvíkov, kde se mu omluvil za svoji neopatrnost a totéž udělal i Peřina, že si ze svého známého takto nejapně vystřelil. A protože oba o této příhodě nemlčeli, tak se o této příhodě ještě dlouho potom vyprávělo. To bylo smíchu, když jeden z nich vkročil do krčmy a ostatní si ho dobírali! Ale jedno ponaučení si z toho dotyčná dvojice vzala, že již nikdy ani jeden z nich nevyrazil na zajíce, natož vůbec na nějaký lov, protože tolik štěstí by již nemuseli v budoucnu mít.
Když však přišly události revolučního roku 1848 a všude se začalo šířit, že je svoboda, mnoho lidí si myslelo, že i právo myslivosti bylo změněno, a tak mnozí hospodáři vytáhli své ukryté pušky (tvrdé tresty za pytláctví neznamenaly, že by se nepytlačilo) a vyrazili na lov, protože podle jejich názoru si na svých majetcích mohli dělat vše, co si zamanuli. Předpokládali totiž, že se svobodou získali taková práva, jaká dříve náležela pouze šlechtě.
Pole a lesy tak mnohdy připomínaly střelnici, a tak se zde děly různé příhody, někdy tragické, jindy veselé. Z těch druhých je znám příběh jednoho hospodáře, který při lovu zajíce málem zastřelil jiného rolníka ze sousední vsi.
Při cestě ze Zvíkova do Malých Babic, zvaných dříve rovněž jako Chaloupky, býval již od dávných dob dřevěný kříž (dnes zde stojí kamenný krucifix) a odtud se říkalo tomuto místu "U kříže". Tehdy však nebyla tato cesta v takovém stavu jako dnes, jednalo se o hluboký úvoz, na jehož svazích však rostla výborná tráva, za níž se sem stahovali rovněž zajíci, zejména v době, kdy byla o potravu nouze.
Jednoho zimního večera na přelomu let 1848 a 1849, kdy byly cesty zaváté sněhem a mrzlo tak, že by ani otužilý panský hajný ven nevyšel, se rozhodl na zdejší zajíce vyrazit Matouš Dvořák z Babic čp. 22, který měl polnosti u Malých Babic a ve stejné chvíli též Václav Peřina ze Zvíkova čp. 18 (jeho pole leželo na východ odsud v lokalitě "U Hájku", což můžeme zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Julia Kapauna a geometra 4. třídy Johanna Kapauna; prakticky dnešní pozemek s parcelním číslem 191; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD487018410), aniž by o sobě navzájem věděli. Nikdo si také nedělal nic z toho, že vlastně ani není na svém, nýbrž na panském. Oba se ukryli na čekané poblíž kříže a nadšeně se těšili na to, že budou mít pečínku. Peřina byl oblečen do kožichu a na hlavě měl kožešinovou čepici. Byl notně netrpělivý, neboť dosud mu žádný zajíc do rány nepřišel, a tak neposedně vždy trochu vyhlédl ze svého úkrytu, zda se již nějaká ta kořist neblíží. Ale stále nic!
Obdobně na tom byl naproti ukrytý Dvořák. Když se najednou objevila nad úvozem hlava hospodáře Peřiny, považoval jeho čepici za zajíce, na nic nečekal a vystřelil. Celý rozradostněný se rozběhl za domnělým zajícem. Již se mu sbíhaly přímo sliny. Ale ouha! Místo zajíce ležel ve sněhu muž s roztaženýma rukama a obličejem k zemi. Dvořák se zhrozil nad tím, co provedl. Odhodil pušku do závěje a pelášil odtud pryč do nedalekého Hájku. Celou noc i celý den pak bloudil po lesích a přemýšlel, co jen má dělat, vždyť se z něj stal vrah a porušil tak i jedno z Božích přikázání.
Když již však byl svým bezcílným putováním notně znavený, dostal žízeň a měl i notný hlad, vydal se domů, kde se mínil vydat do rukou zákona, protože ho tam jistojistě budou již očekávat četníci, aby ho odvedli k soudu. Doma však bylo všechno při starém a nikdo neříkal nic o žádné vraždě, jež by byla v okolí spáchána. A tak opatrně sondoval u sousedů a známých, co se událo s oním zastřeleným.
Notně velký kámen mu ze srdce spadl, když se dozvěděl, že onen muž je živ a zdráv, protože se netrefil a Peřina se hned po výstřelu ukryl zpět za výčnělek v zemi. Když se vzpamatoval, uviděl, že se k němu někdo blíží. Když byl již onen příchozí blízko, zjistil, že je to jeho známý Dvořák a napadlo ho, že si z něj vystřelí a bude si hrát na mrtvého.
Dvořák tak následně vyrazil za Peřinou na Zvíkov, kde se mu omluvil za svoji neopatrnost a totéž udělal i Peřina, že si ze svého známého takto nejapně vystřelil. A protože oba o této příhodě nemlčeli, tak se o této příhodě ještě dlouho potom vyprávělo. To bylo smíchu, když jeden z nich vkročil do krčmy a ostatní si ho dobírali! Ale jedno ponaučení si z toho dotyčná dvojice vzala, že již nikdy ani jeden z nich nevyrazil na zajíce, natož vůbec na nějaký lov, protože tolik štěstí by již nemuseli v budoucnu mít.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.208, 15.603)
Poslední aktualizace: 3.5.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Boharyně
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jak babický hospodář Dvořák málem zastřelil u křížku "zajíce"
Budín (Boharyně)
Místní část
Tato osada je relativně mladého původu, neboť první zmínka o ní má pocházet až z roku 1790. Již od počátku má stejný název jako dnes, i když zprvu bylo používáno pojmenování v německém tvaru „Budin“ (v letech 1790…
0.4km
více »
Rybník Žabinec (Žabínek)
Rybník
Rybníky se kolem Zvíkova a Budína nacházely od nepaměti. Důkazem toho budiž záznamy z roku 1580, kdy bylo prodáváno zvíkovské zboží. V kupní smlouvě se přímo hovoří o rybnících: „Zvíkovském“, „Jelítku“ a „Hlaholov…
0.5km
více »
Zvíkov (Boharyně)
Místní část
Tato lokalita na jih od Nechanic byla osídlena již v pravěku. Bohužel většina nálezů z 19. století byla z neznalosti zničena. Ze záznamů víme, že při kopání základů pro stavbu špýcharu a chléva Antonína Pražáka v …
0.6km
více »
Kaplička Panny Marie u Barchova
Kaple
Na okraji Harrachovského „Velkého lesa“ (viz tereziánský, josefinský i stabilní katastr z roku 1841, který byl vypracován adjunktem 1. třídy Carlem Bolusekem a geometrem Wenzlem Hniliczkou - „Grosser Wald“) při si…
0.7km
více »
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
2.1km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
2.2km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
2.2km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích
Kostel
Zdejší chrám byl farním již ve 14. století, ale první spolehlivá zmínka o něm je až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1369 se stal zdejším farářem Tas, a to po zemřelém knězi Adamovi. V roce 1391 byl babický farář Tas (Tasso) přesazen na faru do Rožďalovic na Libáňsku a 4. března téhož roku sem dosadili bratři Michlík a Matěj z Babic Jakuba, kněze ze Lhoty. Před ro…
2.2km
více »
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Boharyni
Kostel
Původní chrám byl založen ke cti sv. Jana Křtitele a již v polovině 14. století náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1355 byl podán nástupce zemřelého plebána Vincence. Jeho jméno se však ne…
2.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
2.3km
více »
Mlýn v Boharyni
Mlýn
Zdejší mlýn je úzce spojen s řekou Bystřicí, i když se původně nacházel u jejího starého řečiště u tzv. staré nádržky a byl součástí panského dvora. Důkazem o tomto tvrzení mohou být zbytky zde zaražených pilotů, …
2.3km
více »
Babice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, což dokazuje to, že v období let 1892-1894 vykopal rolník Jan Jubec z čp. 3 na své zahradě, nacházející se u starého hřbitova, několik nádob s popelem a kousky spálených …
2.4km
více »
Boharyně
Vesnice
První písemná zpráva o obci, jež byla dříve nazývána jako Bohárna, pochází z 29. dubna 1355, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což dokazují nálezy mnoha popelnicových hrobů, z nichž mnohé objevil v ro…
2.4km
více »
Kaplička v Kunčicích
Kaple
Kaplička na návsi v Kunčicích proti bývalému zámečku pochází z konce 18. století. Naproti přes silnici stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice)…
2.6km
více »
Socha Sv. Jana Nepomuckého - Kunčice
Socha
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866 stojí u silnice pod bývalým zámkem v Kunčicích. Naproti najdeme malou kapličku z konce 18. století. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice) a cyklotr…
2.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
2.7km
více »
Kunčice
Vesnice
Stopy pravěkého osídlení byly sice v Kunčicích zachyceny, ale v mnoha případech šlo o sekundární umístění při rozvážení písku nebo zeminy. Pojmenování této obce je vysvětlováno jako ves lidí Kunkových nebo Kuncový…
2.7km
více »
Kunčické rybníky
Rybník
Jedná se o soustavu 3 vodních ploch, jež se nachází na bezejmenném toku, který pramení v lese "Oboře", do něhož vtékají poblíž bývalé hájovny také vody dalšího bezejmenného potoku, na němž leží mj. rybníky "Žid" a…
2.9km
více »
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
3.1km
více »
Homyle (Boharyně)
Místní část
Zdejší lokalita na levém břehu Bystřice byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy kněze P. Václava Krolmuse, jenž zde objevil v letech 1847-1848 několik popelnicových pohřebišť a potvrzením tohoto stavu byly objevy slezskoplatěnického sídliště z 9. století před n. l. v letech 1993-1994 a nález keramiky z období lužické kultury v roce 2005. První zmínka o této obci však p…
3.1km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
4km
více »
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
4.1km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
4.5km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
4.6km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Měník, nalézá se zde dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí. Obec Měník s kostelem sv. Václava a Stanislava se nalézá, cca 5km jihovýchod…
5.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.1km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
5.2km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí
Kostel
Obec Měník se nachází jihovýchodně od Nového Bydžova. Největší zajímavostí obce je roubený trojlodní Kostel sv. Václava a Stanislava s roubenou polygonální zvonicí. Kostel byl postaven v roce 1686 z trhanic což js…
5.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
16.8km
více »





