Hustířany (Velichovky)

Jak vlastně obdržela tato ves své pojmenování, tak to se dnes již pořádně sotva dozvíme, z většiny jde o různé teorie a vyvozeniny rozličných toponomastiků, z nichž nejvýraznější naší postavou byl nejspíše prof. Antonín Profous, který napsal ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" o původu názvu Hustířan následující:

"Hustířany (lid. v Hustiřanech, do Hustiřan, Hustiřaňák, hustiřanskej), ves u lesů nad horním tokem potoka Hustířanky 7 km záp. od Jaroměře: 1355 ad present. - - Gyrzikonis de Hustierzan ad E. in Zyzeloues, exec. pleb. de Horzienieues, LC. I, 23; 1328 Przibca de Hustierzan, vidua, hereditatem dotalem in Hustierzan intabulat, RT. I, 473; 1384 Bawari de Husstyerzan nomine, AČ. 31/5 14 č. 22; 1395 hered. in Hustierzanech, AČ. 35/21 č. 28; 1396 Prziba relicta Gyrzikonis de Hustyerzan, LEr. IV, 439; 1490 Georgius de Hustirzan, RT. I, 163; 1636 mčko Smiržicze - - vesnice Hustiržany, DZ. 145 D 24; 1654 Hustiržany (pan. Smiřice), BR. 12/937.

Jm. Huštieřany = ves lidí bydlících v *huštieře nebo u *huštiera. Toto slovo žije dosud v slc. huštier ʻhoušt(ina)ʼ (Kálal 193) a slovin. góščera ʻDickichtʼ (Bern. Sl. EW. 341). Působením adj. hustý při snaze disimilační mezi š a ř změnil se tvar Huštieřany v Hustieřany."

Na rozdíl od původu pojmenování nezvratně víme, že tato lokalita byla osídlena již v pravěku. Již v roce 1890 bylo na kopečku, zvaném jako Pupek či Merglův pupek, nalezeno při výsadbě lesa množství keramických střepů, 2 měděné esovité záušnice a ostruhu s bodcem. Z toho se uvažuje, že se tam nacházela místní tvrz. O 5 let později stavěl Vojtěch Juklíček při okresní silnici svůj domek čp. 37 a vykopal 2 kosterní hroby, v nichž byly kostry uloženy hlavou k západu a nohama k východu. Roku 1896 byl u téhož domu rozšiřován dvorek a opět byly nalezeny 2 kostrové hroby. Část jedné lebky a zlomek kamenného nástroje se dostaly do královéhradeckého historického muzea. Mezi Hustířany a Chotěborkami bylo několikrát nalezeno množství jam, které byly naplněny popelem a keramickými střepy. V roce 1955 bylo v lokalitě „Na Merklovým“ objeveno sídliště lidu s vypíchanou keramikou.

První písemná zmínka o obci však pochází teprve z roku 1355, kdy byly Hustířany připomínány jako tvrz, jež byla samostatným zbožím v rukou Jiříka z Hustířan († 1389), po němž následovali: Bavor z Neznášova (1394-1413), který žil ještě v roce 1416; Petr z Neznášova (kolem roku 1440); Anna, vdova po Čeňkovi z Neznášova (1457) a Bavor z Hustířan seděním na Neznášově, který byl v letech 1494-1505 připomínán často jako svědek. Po jeho smrti došlo v roce 1523 k rozdělení jeho majetku, přičemž Hustířany obdržel syn Mikuláš, jenž je prodal mezi lety 1535-1540 Mikuláši Trčkovi z Lípy, zemřelému 4. května 1540, čímž se ves stala součástí smiřického panství a v jeho rámci vydržela až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Z roku 1571 pochází první zmínka o zdejším mlýnu. V roce 1661 připadla hoříněvská část panství Františku Ferdinandu Ignáci hraběti Gallasovi, čímž se Hustířany ocitly na nějakou dobu v samostatném panství Hoříněves, jež náleželo v letech 1674-1790 hraběcímu rodu Šporků, od nichž se dostalo roku 1790 zpět ke Smiřicím, neboť bylo zakoupeno císařskou dvorní komorou. Podle náboženského seznamu z roku 1651 byli v Hustířanech nekatolíci „tvrdí, byli spurní, postaviti se nechtěli, musí míti teky tvrdy konšely“. Václav Dušek, mlynář z Podhradí, byl označen jako „jeden z buřičů“. V roce 1846 vznikla jednotřídní obecná škola, jež se nacházela v chatrném stavení na místě čp. 31. Jednalo se o expozituru školy na Chotěborkách. Po jejím sesutí byla postavena na témže místě zděná škola, která byla roku 1881 prodána kupci Janu Bílému.

V roce 1849 se Hustířany staly samostatnou politickou obcí. V září 1861 byl nalezen ve stodole oběšený Jan Hušek ze Žíželevsi, který tu předtím v sousedním hostinci popíjel. Byl pohřben jako sebevrah, ale po 14 letech se objevili 2 svědci, jež tvrdili, že byl zavražděn po hádce s neznámým mužem a teprve poté pověšen. O 5 let později podala obec žádost o odškolení od Chotěborek. 26. listopadu 1870 se obecní zastupitelstvo usneslo, že nebude platit školní okresní přirážky a plat svému učiteli bude obstarávat starým způsobem. Počátkem následujícího roku bylo obecní zastupitelstvo amnestií osvobozeno od vyšetřování, že se dopustilo přestupku tím, že dalo školu zapsat do knih gruntovních. V roce 1872 zdejší ochotníci požádali c. a k. hejtmanství ve Dvoře Králové nad Labem o povolení uvést hru Ladislava Klímy „Klobouk“. 29. května 1878 vyhořel zdejší hostinec se sousedními budovami a stájemi, takže vznikla škoda přes 25 000 zlatých. Roku 1880 byl založen SDH (udává se rovněž rok 1877 a 16. května 1896, takže si můžeme přímo vybrat, je možné také, že došlo k zániku původního SDH a jeho pozdější obnově). O rok později byla vystavěna na levém břehu Hustířanky nová školní budova. 28. srpna 1888 vyhořela stodola 67letého statkáře Jana Hrocha a sousední 4 usedlosti i s hospodářskými budovami. Pohořelý Jan Hroch byl raněn mrtvicí a zakrátko zemřel. Raněna mrtvicí byla rovněž služka Marie Pavlátová ze sousedního statku. Ta však přežila. Škoda se vyšplhala na 15 000 zlatých a pohořelí byli pojištěni pouze na 5 800 zlatých. V letech 1894 a 1895 byla do českého zemského sněmu podána petice obce Hustířan o státní podporu kvůli živelním pohromám, jež zničily veškerou úrodu. V roce 1897 zrušilo obecní zastupitelstvo školní plat v obci a usneslo se, že školní paušál bude hrazen přirážkami k veškerým daním. 17. a 23. května 1897 byla obec zaplavena díky přívalovým srážkám až 25 cm bahna. 10. dubna 1899 byl otevřen ve Velichovkách poštovní úřad, k němuž byla obec přiřazena. V témže čase vznikla zdejší záložna. 31. července 1902 byla obec postižena velkým krupobitím. 7. srpna 1902 zasáhla obec větrná smršť. Roku 1905 osadil Jan Tomekpustou stráň před svou usedlostí 123 keříky vinné révy. V letech 1905-1906 proběhly první meliorační práce. V říjnu 1906 11letý syn obecního starosty a rolníka Sedláčka zastřelil z ručnice svoji 6letou sestru. 29. dubna 1907 navštívil obec královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. 12. září 1909 zasáhla obec velká bouře s přívalovými srážkami a krupobitím. Stavení byla zaplavena bahnem, úroda na polích kompletně zničena. V roce 1910 zde žilo 336 obyvatel v 61 domech. Ještě před 1. světovou válkou odcházeli někteří obyvatelé z obce do zahraničí, kde hledali snadnější život. Jednomu z nich se tak dobře nevedlo, což dokazuje zmínka v „Národních listech“ z 25. října 1913: „Osudy vypovězené rodiny. Krejčí Frant. Hubka z Hustířan u Král. Dvora byl z Curych vypovězen s manželkou a třemi dítkami. V největší bídě a nouzi dostala se pětičlenná rodina do Prahy, kde po dvě noci žila pod širým nebem. Včera odpoledne přišli se ubožáci ohřát do vestibulu na Františkově nádraží, kde byla Hubkova manželka stižena choromyslností. Po lékařském ohledání byla ubohá žena odvezena do blázince.“ Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů.

8. listopadu 1918 se opět rozezněl zvon, který byl zakopán v sadu pana Andrejse, aby nebyl zrekvírován. Roku 1929 zažádala a. s. Východočeská elektrárna v Hradci Králové o povolení k vybudování elektrického vedení a transformátoru v obci, k čemuž následně došlo. De facto šlo o pokračování elektrického vedení Cerekvice nad Bystřicí-Vrchovnice. V roce 1933 začala rekonstrukce mlýna. 13. dubna 1935 došlo k ustavující schůzi místní organizace sociální demokracie. V roce 1936 vypsal okresní úřad ve Dvoře Králové nad Labem soutěž na nový most v Hustířanech. Roku 1940 byl zaveden do obce telefon. Za německé okupace nesla obec pojmenování Hustirschan. 9. května 1945 zahynuli 2 hustířanští mladíci, kteří manipulovali s municí poházenou kolem cesty mezi Rtyní a Jaroměří. V roce 1951 přestal fungovat Martínkův Podhradní mlýn. Roku 1957 bylo založeno JZD. 30. června 1966 byla uzavřena zdejší škola. O rok později byla ustavena TJ Sokol. V letech 1979-1980 došlo k rekonstrukci bývalé školy na hostinec. Od 1. července 1985 jsou Hustířany součástí Velichovek. V roce 1995 vznikl Jezdecký klub Hustířany. O 3 roky později vznikl projekt plynofikace obce. Roku 2001 proběhla rekonstrukce hasičské zbrojnice. V letech 2005-2006 byla vybudována kanalizace a ČOV. V roce 2011 byly zrenovovány oba místní kříže. 5. července 2012 zasáhla obec velká bouře, jež odnesla střechu a povalila komín. Roku 2014 byl založen spolek Hustířánek z. s. V letech 2014-2016 došlo k opravě chodníků.

Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: dřevěnou sloupovou zvoničku, která byla zrekonstruována v listopadu 2014 MgA. Ondřejem Sklenářem z Lužan a vysvěcena 29. srpna 2015 královédvorským P. Janem Czekałou (původně se nacházela jen o několik metrů dál, za německé okupace byl zrekvírován zvon a dřevěná konstrukce byla stržena v 60. letech 20. století pro její chatrný stav); kamenný kříž před čp. 41; litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1855 pod čp. 25 a kamenný kříž z roku 1933 od hořického sochaře Zdeňka Vondráčka před Podhradním mlýnem, který byl naposledy opraven v roce 2013. Více o Podhradním mlýně zde: http://www.podhrad.unas.cz. Před čp. 4 se nachází od 28. února 1964 mezní či smírčí kříž ze 16. století o rozměrech 81 x 60 x 22 cm, který má má v horní části zepředu a zezadu vhloubenou podlouhlou jamku ve tvaru šipky a nad ní byla podle publikace „Kamenné kříže Čech a Moravy“ patrná část letopočtu (třetí číslice 7 a čtvrtá zřejmě 6). Kříž měl být postaven před nebo na místě tvrze Bavora z Hustířan, a to na paměť dívky usmýkané býkem. Josef Matějka o něm však v „Hradeckém kraji“ z 15. prosince 1909 napsal toto: „V Hustiřanech na obcí návrší před statkem kříž, jehož původ staří pamětníci mluví, že pochází z dob válek francouzských, za Napoleona, když tam tudy táhli Rusové.“ Nejvýznamnějšími místními rodáky jsou: šlechtic, alchymista, spisovatel a filozof Bavor Rodovský mladší z Hustířan (1526 Hustířany - 1591/1600 Budyně nad Ohří), řídící učitel v Suché u Nechanic Jan Bílý (* 15. srpna 1823 Hustířany), hudební skladatel, houslista a smiřický učitel Jan Janků (3. května 1867 Hustířany - 27. února 1898 Bílá Třemešná) a královédvorský lékař MUDr. Josef Hubka, pokud nepočítáme místní větev rozsáhlého rodu Pilnáčků, z něhož byli významní: řídící učitel v Hnidousech u Kladna František Pilnáček (* 1857 Hustířany), statkář a obecní starosta Václav Pilnáček (* 1863 Hustířany) a Ing. Josef Pilnáček (* 17. února 1894 Hustířany), který byl za 1. světové války důstojníkem horského dělostřelectva.