Kostel Proměnění Páně ve Velichovkách
Tento chrám byl založen v roce 1616 Hanibalem z Valdštejna, strýcem Albrechta z Valdštejna, který získal dvůr a ves Velichovky roku 1603 od císařského rady a nejvyššího mincmistra Kryštofa Želinského ze Sebuzína, a vznikl podle projektu Carlo Valmadiho, architekta, stavitele a zedníka ve službách Valdštejnů. Český překlad obnoveného latinského názvu nad presbytářem vypovídá o jeho založení i majiteli: „Za nepřemožitelného Matyáše II vladaře německého, krále českého a uherského, vysoce urozený a slavný pán, pan Hanibal baron z Valdštejna, pán v Hostinném, Heřmanových Seifech, Heřmanicích, Velichovkách atd. v roce 1616 tuto svatou budovu k slávě Boží a k blahu duší vystavěti nechal.“ Z jeho historie není mnoho známo. Jisté je, že kostel byl původně utrakvistický. Roku 1643 byl kostel vypleněn Švédy. O 9 let později se zde podařilo obrátit na římskokatolickou víru 28 obyvatel. V roce 1760 přešly Velichovky do majetku Josefa Kryštofa Mladoty, který následně spolu se svojí manželkou Helenou, roz. Tagler ze Sicherskirchenu, obnovil interiér kostela v rokokovém slohu. Blízko něj původně stávala pozdně gotická dřevěná zvonice, podobná dosud stojící zvonici v Chotěborkách. Když byla roku 1848 ke kostelu přistavěna zděná věž, byla dřevěná zvonice zbourána a se střechy odstraněna malá věžička. Na místo dřevěné zvonice byla vysazena dvojice lip. K jeho opravě došlo ve 2. polovině 18. století, v 19. století, v roce 1905 a naposledy roku 1930. V roce 1903 byly pořízeny věžní hodiny. Roku 1934 došlo na jeho interiér, kdy došlo rovněž k zavedení elektřiny. Po odtržení Sudet začal být spravován děkanským úřadem v Jaroměři a tak je tomu dosud. Do té doby byl filiálním do Dubence. Další opravy svatostánku proběhly v letech 1959, 1989 a 1997 (generální oprava kostela). Od 10. března 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-promeneni-pane-s-ohrazenim-a-schodistem-883103). V roce 2009 byl opraven oltář. V letech 2015-2016 došlo naopak k zrestaurování věžních hodin.
Jedná se o renesanční orientovanou jednolodní stavbu s valbovou střechou a s průčelní hranolovou jednopatrovou věží a sakristií na jihu k presbytáři. Kolem stavby se nachází kamenný sokl. Celá stavba je omítaná s hrotitými okny, hladce špaletovanými. Přízemí věže je bosované. Na západě se nachází pozdně gotický hrotitý pískovcový portál. V ostění jsou 2 polosloupy s lupenovitými hladkými hlavicemi a nad nimi oblý prut. Nad portálem je okrouhlé okno s profilovanou šambránou. Nad přízemkem byla do roku 1930 mocně vyvinutá římsa s lunetami. V patře je na každé straně hrotité okno s profilovanou šambránou. Okapní římsa je lunetovitá. Na severu je do lodi půlkruhem zakončený portálek s kamenným, profilovaným rámem. Kněžiště je uzavřené 5 stranami osmiúhelníku a osvětlované 2 hrotitými okny s hladkými špaletami a bez kružeb. Zaklenuto je jedním polem křížové klenby a závěrem. Na hranách klenby jsou štukové pásky. Na klenbě je namalována říšská orlice s českým lvem na prsou, po stranách šlechtické erby: Mladotů ze Solopisk, Berků z Dubé, Vančurů ze Řehnic, Valdštejnů a Kolovratů. Ve střední kápi je malovaný nápis: „SVB INVICTIS. MATHIA II. IMPERAT. GERM. ET REGI. BOHEM. VNGARIAE ILLVSTRIS GENEROSVS D. D. ANNIBAL BARO A WALDSTEIN D. ARNOVIAE HERMANSEIFIE HERZMANITZ WELCHOWIAE. ETC. S : C : M : CONSVL. ANNO 1616 HAS AEDES SACRAS AD DEI GLORIAM ANIMARVM QVE SALVTEM AEDIFICARI CVRAVIT.“ Triumfální oblouk je hrotitý. Loď obdélná se 4 hrotitými okny s hladkými ostěními bez kružeb. Sklenuta je 2 poli křížové klenby, na jejíž hranách jsou pásky z malty. Kamenná kruchta spočívá na dvojici toskánských sloupů a 3 obloucích. V podvěží je křížem klenutá předsíň. Vnitřní vchod do lodi z předsíně je kamenný, půlkruhový, na pilastrech, zasazený do pravoúhlého rámu, zakončeného profilovanou římsou. Nad obloukem vchodu je klenák, ve cviklech andílčí hlavy. V kostele jsou náhrobky Rodovských z Hustířan.
Rámový hlavní oltář je rokokový a tvoří ho tumba s otáčecím tabernáklem, po stranách s 2 brankami a se sochami sv. Josefa a Heleny ve vrcholu. Pod sochami jsou kartuše s označením světců. Nad tumbou je obraz Proměnění Páně na hoře Tábor z roku 1765 ve vykrajovaném rámu, který je zakončen baldachýnem a sochou Boha otce. Pochází někdy z 2. poloviny 18. století. Postranní oltáře jsou baldachýnové, zdobené andílky, s obrazy Panny Marie a Ecce homo v rokokových rámech ze 2. poloviny 18. století. Po stranách obrazů jsou rokokové relikviáře a sošky sv. Jana, Pavla, Vavřince a Floriána. Obraz Ecce homo je starou kopií podle Rubense. Kazatelna z poloviny 18. století je visutá, se zlacenou čelní kartuší s reliéfem Jonáše. Stříška s čabrakami má na obvodu hlavy 4 církevních otců, ve vrcholu sošku Dobrého pastýře. Varhany postavil v roce 1791 Vojtěch Schreyer z Kuksu. Ty prošly opravou roku 1833 (Václav Kunz), v roce 1848 (Amand Kunz z Josefova), roku 1905 (Josef Kobrle), v roce 1936 (Josef Václavek z Malšovic společně s varhanářem Studeným z Nového Hradce Králové), roku 1959 (otec a syn Vondráčkovi z Čáslavi), v roce 1972 (Jan Šrám a Jan Karel z Organy Kutná Hora instalovali elektromotor s ventilátorem k čerpání vzduchu do varhan), roku 1982 a v letech 1995-1996, 2000, 2004 a 2005 (František Nožina, viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2596).
Ve věži visela původně čtveřice zvonů. První o výšce 30 cm, průměru 40 cm a s nápisem: „VERBVM DOMINI MANET IN AETERNVM. ANNO DOMINI 1614.“; druhý o výšce 35 cm, průměru 50 cm, s reliéfy palmety, Ukřižování, Madony a sv. Jana a s textem: „Vidit Deus cuncta quae fecerat et erant valde bona. Anno 1614“ (zabaven byl v roce 1917); třetí o výšce 22 cm, průměru 30 cm s nápisem: „Me curavit fundi generosus Dominus D. Hanibal Waldsteinius.“; čtvrtý o výšce 22 cm, průměru 32 cm a bez jakéhokoliv textu, jen na plášti ve věnci byl umístěn erb. Ve věži pruský voják namaloval hlinkou rakouského myslivce, když stál ve stráži za prusko-rakouské války roku 1866. Na jižní straně věže se ve výklenku nachází kamenný epitaf s nápisy: „Johann Paul Pazalt edlen von Adelschwung Besitzer des Gut Welchow geliebt von den Seinigen geehrt von den Zeitgenossen reif an Tugenden ruf der Schöpfer zu dem verdienten Lohne den 28 Jänner 1793. Jan Pacalt z Adelschwuntu milován od swych wazen od wssech ziw bohabogne w ctnostech powolan do radosti wěčnych wěku sweho 68 let, 28 ledna 1793.“. Po rekvizici za 1. světové války zůstal v kostele pouze zvon "Pozdvihováček". Teprve 8. listopadu 1925 byly na věž zavěšeny nové zvony – 104 kg vážící „Poledník“ s nápisem: „VĚNOVALA MARIE VOLTROVÁ L. P. 1925“, 32,5 kg vážící „Umíráček“ s textem: „NA PAMÁTKU JOSEFU VOLTROVI L. P. 1925“ a 56 kg vážící „Klekáník“ s nápisem: „VĚNOVALA RODINA SEISSEROVA L. P. 1925“. Tato trojice zvonů byla zabavena německými okupanty 9. dubna 1942. Krátce po osvobození získal P. Antonín Sýkora z Josefova 1 menší zvon. Díky tomu tedy ve věži dnes visí dvojice zvonů. Dodejme ještě, že v kostelní předsíni je ve stěně pískovcový znak Pacaltů z Adelschwuntu.
Jedná se o renesanční orientovanou jednolodní stavbu s valbovou střechou a s průčelní hranolovou jednopatrovou věží a sakristií na jihu k presbytáři. Kolem stavby se nachází kamenný sokl. Celá stavba je omítaná s hrotitými okny, hladce špaletovanými. Přízemí věže je bosované. Na západě se nachází pozdně gotický hrotitý pískovcový portál. V ostění jsou 2 polosloupy s lupenovitými hladkými hlavicemi a nad nimi oblý prut. Nad portálem je okrouhlé okno s profilovanou šambránou. Nad přízemkem byla do roku 1930 mocně vyvinutá římsa s lunetami. V patře je na každé straně hrotité okno s profilovanou šambránou. Okapní římsa je lunetovitá. Na severu je do lodi půlkruhem zakončený portálek s kamenným, profilovaným rámem. Kněžiště je uzavřené 5 stranami osmiúhelníku a osvětlované 2 hrotitými okny s hladkými špaletami a bez kružeb. Zaklenuto je jedním polem křížové klenby a závěrem. Na hranách klenby jsou štukové pásky. Na klenbě je namalována říšská orlice s českým lvem na prsou, po stranách šlechtické erby: Mladotů ze Solopisk, Berků z Dubé, Vančurů ze Řehnic, Valdštejnů a Kolovratů. Ve střední kápi je malovaný nápis: „SVB INVICTIS. MATHIA II. IMPERAT. GERM. ET REGI. BOHEM. VNGARIAE ILLVSTRIS GENEROSVS D. D. ANNIBAL BARO A WALDSTEIN D. ARNOVIAE HERMANSEIFIE HERZMANITZ WELCHOWIAE. ETC. S : C : M : CONSVL. ANNO 1616 HAS AEDES SACRAS AD DEI GLORIAM ANIMARVM QVE SALVTEM AEDIFICARI CVRAVIT.“ Triumfální oblouk je hrotitý. Loď obdélná se 4 hrotitými okny s hladkými ostěními bez kružeb. Sklenuta je 2 poli křížové klenby, na jejíž hranách jsou pásky z malty. Kamenná kruchta spočívá na dvojici toskánských sloupů a 3 obloucích. V podvěží je křížem klenutá předsíň. Vnitřní vchod do lodi z předsíně je kamenný, půlkruhový, na pilastrech, zasazený do pravoúhlého rámu, zakončeného profilovanou římsou. Nad obloukem vchodu je klenák, ve cviklech andílčí hlavy. V kostele jsou náhrobky Rodovských z Hustířan.
Rámový hlavní oltář je rokokový a tvoří ho tumba s otáčecím tabernáklem, po stranách s 2 brankami a se sochami sv. Josefa a Heleny ve vrcholu. Pod sochami jsou kartuše s označením světců. Nad tumbou je obraz Proměnění Páně na hoře Tábor z roku 1765 ve vykrajovaném rámu, který je zakončen baldachýnem a sochou Boha otce. Pochází někdy z 2. poloviny 18. století. Postranní oltáře jsou baldachýnové, zdobené andílky, s obrazy Panny Marie a Ecce homo v rokokových rámech ze 2. poloviny 18. století. Po stranách obrazů jsou rokokové relikviáře a sošky sv. Jana, Pavla, Vavřince a Floriána. Obraz Ecce homo je starou kopií podle Rubense. Kazatelna z poloviny 18. století je visutá, se zlacenou čelní kartuší s reliéfem Jonáše. Stříška s čabrakami má na obvodu hlavy 4 církevních otců, ve vrcholu sošku Dobrého pastýře. Varhany postavil v roce 1791 Vojtěch Schreyer z Kuksu. Ty prošly opravou roku 1833 (Václav Kunz), v roce 1848 (Amand Kunz z Josefova), roku 1905 (Josef Kobrle), v roce 1936 (Josef Václavek z Malšovic společně s varhanářem Studeným z Nového Hradce Králové), roku 1959 (otec a syn Vondráčkovi z Čáslavi), v roce 1972 (Jan Šrám a Jan Karel z Organy Kutná Hora instalovali elektromotor s ventilátorem k čerpání vzduchu do varhan), roku 1982 a v letech 1995-1996, 2000, 2004 a 2005 (František Nožina, viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2596).
Ve věži visela původně čtveřice zvonů. První o výšce 30 cm, průměru 40 cm a s nápisem: „VERBVM DOMINI MANET IN AETERNVM. ANNO DOMINI 1614.“; druhý o výšce 35 cm, průměru 50 cm, s reliéfy palmety, Ukřižování, Madony a sv. Jana a s textem: „Vidit Deus cuncta quae fecerat et erant valde bona. Anno 1614“ (zabaven byl v roce 1917); třetí o výšce 22 cm, průměru 30 cm s nápisem: „Me curavit fundi generosus Dominus D. Hanibal Waldsteinius.“; čtvrtý o výšce 22 cm, průměru 32 cm a bez jakéhokoliv textu, jen na plášti ve věnci byl umístěn erb. Ve věži pruský voják namaloval hlinkou rakouského myslivce, když stál ve stráži za prusko-rakouské války roku 1866. Na jižní straně věže se ve výklenku nachází kamenný epitaf s nápisy: „Johann Paul Pazalt edlen von Adelschwung Besitzer des Gut Welchow geliebt von den Seinigen geehrt von den Zeitgenossen reif an Tugenden ruf der Schöpfer zu dem verdienten Lohne den 28 Jänner 1793. Jan Pacalt z Adelschwuntu milován od swych wazen od wssech ziw bohabogne w ctnostech powolan do radosti wěčnych wěku sweho 68 let, 28 ledna 1793.“. Po rekvizici za 1. světové války zůstal v kostele pouze zvon "Pozdvihováček". Teprve 8. listopadu 1925 byly na věž zavěšeny nové zvony – 104 kg vážící „Poledník“ s nápisem: „VĚNOVALA MARIE VOLTROVÁ L. P. 1925“, 32,5 kg vážící „Umíráček“ s textem: „NA PAMÁTKU JOSEFU VOLTROVI L. P. 1925“ a 56 kg vážící „Klekáník“ s nápisem: „VĚNOVALA RODINA SEISSEROVA L. P. 1925“. Tato trojice zvonů byla zabavena německými okupanty 9. dubna 1942. Krátce po osvobození získal P. Antonín Sýkora z Josefova 1 menší zvon. Díky tomu tedy ve věži dnes visí dvojice zvonů. Dodejme ještě, že v kostelní předsíni je ve stěně pískovcový znak Pacaltů z Adelschwuntu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.354, 15.839)
Poslední aktualizace: 6.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Velichovky
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel Proměnění Páně ve Velichovkách
Velichovky - kostel Proměnění Páně
Kostel
Velichovky - renesanční kostel z r. 1616 byl založen Hanibalem z Valdštejna a postaven dle projektu V. Valmadiho. Jedná se jednolodní hladce omítnutou stavba v průčelí s věží. V blízkosti kostela najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého s letopočtem 1760 a reliéfní kamenný kříž, který byl na toto místo přemístěn v červnu 1908. Původně kříž stál při silnici vedoucí z Velichovek k…
0.4km
více »
Velichovky – smírčí kříž
Kříž
Možná se na mě budou mnozí Východočeši – hlavně ti z Královéhradeckého kraje – za následující slova zlobit, ale jen těžko se tím něco změní. Fakta jsou fakta. Zkrátka, vždy p…
0.5km
více »
Lázně Velichovky
Lázně
Lázně Velichovky leží 5 km západně od Jaroměře v půvabném přírodním prostředí, lákajícím k příjemným a osvěžujícím procházkám. Proslavily se především léčbou pohybového ústrojí, k níž se používá slatiny, ojedině…
0.7km
více »
Lázně Velichovky - lázně s nejlepší rašelinou v ČR
Lázně
Lázně Velichovky se mohou pochlubit jednou z nejlepších rašelin u nás. Díky svému složení působí blahodárně na pohybový aparát, proto jsou lázně vyhlášené svou léčbou právě pohybového aparátu. Do Lázní Velichovky …
0.8km
více »
turistické rozcestí Velichovky - západ obce
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v západní části Velichovek, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Černožice - Kuks a po značce žluté ve směru Hořice, Velký Vřešťov - Jaroměř, Josefov.
0.8km
více »
Velichovky - pomník americké armády
Pomník
Pomník americké armády, 23 squadrony, která dne 8.5.1945 dosáhla Velichovek je umístěn v areálu lázní před Masarykovým domem.
Konvoj americké armády tehdy vedl podplukovník Robert H. Pratt, který zde německému maršálovu Ferdinandu Schornerovy předal německou kapitulaci. Na pamět této události se každoročně koná vzpomínková jízda vojenských vozidel – MISE VELICHOVKY.
0.8km
více »
Lázně Velichovky
Ostatní
Obec Velichovky leží asi 6 km západně od Jaroměře,
mají tu v provozu lázně zaměřené na pohybové ústrojí.
Lázně již fungují od roku 1898, kdy byla zahájeny první lázeňská sezóna.
V roce…
0.9km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Hrad Rotemberk, už jen minulost
Zřícenina
Na konci 300 metrů dlouhé a 40 metrů široké ostrožny vybíhající z Neznášovského kopce, jsou vidět terénní nerovnosti po středověkém hradu Rotemberk. Ostrožna, jejíž svahy klesají do údolí Hustířanky a jejího bezej…
1.4km
více »
Rožnov (NA)
Vesnice
Rožnov - první písemná zmínka o obci pochází z roku 1387, kdy obec patřila k tvrzi ve Rtyni, majitelem byl Ješek řečený Šváb. Později obec patřila držiteli hradu Vřešťova, později pak spadla pod panství Smiřické. Po zrušení roboty roku 1848 se ves osamostatnila. Obec je protnutá potokem Jordán a najdeme zde pomník obětem 1. sv. války, pomníky ukřižování a dřevěnou zvoničku.…
1.8km
více »
Turistické rozcestí u Velichovského rybníka
Rozcestí
Turistické rozcestí u Velichovského rybníka (v mapě označeného též jako Petirův rybník) je křižovatkou zelené a žluté turistické značky. Žluté značení vedoucí od Velichovek k Dubenci najdete v turistických mapách. Zelená značka sem byla prodloužená z Nouzova a v mapách není zatím zakreslená.
Rozcestí se nachází v nadmořské výšce 316 metrů a leží na hranici trutnovského a…
1.8km
více »
Neznášov (Rožnov)
Místní část
Toto území nedaleko Jaroměře bylo osídleno již v době kamenné (nedovrtaný mlat a 2 přelomené mlaty se odtud dostaly až do dvorního muzea ve Vídni), ale zdejší nálezy pocházejí zejména z mladších dob. Nedaleko obce…
1.9km
více »
Rožnov
Vesnice
Území této obce bylo osídleno již v pravěkých dobách. Na poli Jana Neumana z čp. 38 byla na levé straně silnice nalezena v roce 1895 (v „Hradeckém kraji“ z 15. března 1908 je udáván rok 1894) kostra se železnou se…
1.9km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Rožnově
Pomník
V naší zemi snad není obce, až na pár skutečných výjimek, jejíž vývoj by nebyl poznamenán 1. světovou válkou, kdy řada místních mužů položila své životy na frontách nebo následně v lazaretech. I Rožnov, malá vesnička nedaleko Jaroměře, která je občas některými zaměňována s dalekým a mnohem větším Rožnovem pod Radhoštěm, dala na oltář vlasti 9 svých mužů. Ale těch špatných věcí …
1.9km
více »
Hospital Kuks aneb barokní perla na východě Čech
Hrad
Vlastně jsem si dost dlouho myslela, že Kuks je zámek. On ale nikdy zámkem nebyl a komplex vždy sloužil jako hospital, což je starší název užívaný pro "špitál". Jedná se o označení útulku pro chudé, staré a nemocn…
2km
více »
Kamenný most přes Hustířanku
Most
Cesta těmito místy přes potok Hustířanku měla podle lidových podání vést již ve středověku (dříve se jednalo o velmi frekventovanou cestu mezi Habřinou a Hustířany, jež nesloužila pouze místnímu vodnímu mlýnu nebo…
2km
více »
Nouzov - kaplička
Kaple
Opravenou kapličku najdeme při cestě z Lázní Velichovek při pravé straně silnice ve vsi Nouzov. Komu je zasvěcena a kdy byla postavena bohužel nevím, ale rekonstrukcí prošla v roce 2004. Pokud někdo bude mít info o historii, nebo odkaz odkud čerpat, tak to uvítám.. V těsné blízkosti Kapličky stojí pomním obětem 1. sv. války. Kolem prochází modrá turistická značka a cyklotrasa…
2.1km
více »
Vražba
Kopec
Zalesněný kopec Vražba (stejně byl pojmenován též zdejší les; nazýván i jako „Na zámku“ či „Na zámečku“), který se nachází na sever od Habřiny, je geologicky dost pestrý, protože jeho centrální a východní část je …
2.2km
více »
Litič - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Litič - první písemná zpráva o vsi pochází z roku 1557. Nepřehlédnutelnou dominantou vévodící okolí je Kostel Nejsvětější Trojice. Kostel v současné podobě byl postavenl na místě původního kostela zbudovaného Jane…
2.5km
více »
Chloumek - kostel sv. Václava
Kostel
Kostel sv. Václava na Chloumku stojí v místech původní kaple, která byla připomínána roku 1295. Současný kostel byl postaven nákladem Jana Bedřicha z Hustířan kolem roku 1580. Roku 1702 byl barokně upraven. Ve zde…
3.1km
více »
Dubenec - kostel sv. Josefa
Kostel
Dubenec - kostel v obci je doložen r. 1343, tehdy ještě jako Kostel sv. Václava, který byl založen Hynkem z Náchoda. Kolem r. 1600 byl vystavěn nynější pozdně gotický kostel, avšak r. 1645 byl pobořen Švédy. Roku 1660 byl opraven, přestavěn a nově zaklenut. V letech 1736-40 byl kostel rozšířen a zasvěcen sv. Josefu. V současné době se o kostel nikdol nestará a Biskupství v…
3.2km
více »
Chotěborky
Tipy na výlet
Kam a jak jedeme
Míříme do turisticky nenavštěvované, ale neskutečně zajímavé osady, která se nalézá cca 23 km severně od Hradce Králové a cca 15 km jižně od Dvora Králové
Za čím jedeme
Osada Chotěborky, která byla zařazena do Vesnické chráněné památkové zóny, je připomínána v roce 1355. Nachází se na vyvýšeném návrší mezi Velkým Vřešťovem a Velichovkami. Návsi, která je…
3.8km
více »
Chotěborky
Kostel
Osada Chotěborky, která spadá do Vesnické chráněné památkové zóny, je připomínána v roce 1355. Nachází se na vyvýšeném návrší mezi Velkým Vřešťovem a Velichovkami. Návsi, která je centrem osady dominuje roubená polygonální gotická zvonice 16. století, nedaleko ní se nachází barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z dílny bratrů Pacáků. Z dílny Pacáků pochází i barokní vstupní…
3.8km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
4.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Braunův betlém
Socha
Braunův betlém, unikátní přírodní galerie, kterou vytvořil mistr Matyáš Bernard Braun, z podnětu hraběte Františka Antonína Šporka, v letech 1718 - 1732.
O výz…
5.4km
více »
Braunův betlém
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje do nejvýchodnější části Zvičinského hřbetu, do lesního porostu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Jdeme za poznáním úžasné práce mistra Matyáše Bernarda Brauna, který zde v letech 1718 - 1732, na pop…
5.4km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
5.5km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
5.6km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
6.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kuks - Hospital
Muzeum
Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětě…
6.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
9.9km
více »