Hřibojedy

Skutečný původ pojmenování obce je zastřený pláštíkem neznáma a uvádí se o něm rozličné věci, např. kniha "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" od prof. Antonína Profouse hovoří takto:

"1. Hřibojedy, něm. Sibojed (lid. Sibojed), ves 4 km jjv. ode Dvora Králové n. L.: 1398 censum in Hrziboged, SA. III, 383; 1440 na sjezdu v Čáslavi Procek z Hřiebojed, AČ. 1/255; 1542 (1539) Zyrecž tvrz - ves Zaloniow, ves horzieyssy hrzibogedy, ves dolieyssy hrzibojedy, ves dubenecz, DZ. 41 G 5; 1654 Sobogedy (!) wrchni, S. dolni, BR. 11/352 n.; 1790 Siboged, Soboged, Schaller XV, 68; úř. 1854 Hřibojedy, Sibojed.

2. Hřibojedy, v. jm. Homole (okr. Litoměřice)!

Jm. Hř. = ves hřibojedů, t. j. lidí, kteří rádi jedí hřiby. Opět přezdívka!"

Jak bylo výše jmenováno, tak první zmínka o existenci vsi pochází z roku 1398 a již od dávných dob náležela k panství Žíreč, které v letech 1652-1773 náleželo jezuitskému řádu, avšak podle nálezů z celého širého okolí byla lokalita osídlena již v pravěku, jako příklad budiž objevené a roku 1978 Archeologickým ústavem ČSAV v Praze prozkoumané mezolitické tábořiště, avšak musíme zmínit také nález vrtaného kamenného mlatu, klínu a přeslenu roku 1897, jež se dostaly do sbírky JUDr. Matthäuse Mucha ve Vídni. V roce 1813 tudy táhli ruští vojáci, kteří se ve vsi na krátkou dobu zastavili. Roku 1843 měla ves 56 domů a 392 obyvatel.

Po přijetí prozatímního zřízení obecního a zrušení poddanství získala obec vlastní volenou samosprávu. Za prusko-rakouské války se obci nevyhnuly bojové události, neboť v noci z 29. na 30. června 1866 sem dorazila pruská předsunutá hlídka, která narazila na hlídkující rakouské vojáky a při následné srážce padli 2 rakouští vojáci. V roce 1874 byla v obci založena jednotřídní německá škola, předtím musely zdejší děti chodit do Dubence a částečně do Libotova. O rok později bylo v obci 12 živnostníků - 1 kolář, 1 kovář, 1 zámečník, 2 hostinští, 1 obchodník se lnem, 2 krejčí, 3 obuvníci a 1 kramář. Roku 1887 byla škola zdvoutřídněna. V roce 1888 vzniklo žírečské živnostenské společenstvo, kam připadli také místní podnikatelé a řemeslníci. Roku 1890 zde bylo 60 domů, 304 německých a 17 českých obyvatel. O 3 roky později vznikl SDH. V roce 1894 se objevila epidemie slintavky a kulhavky. 19. května 1895 se uskutečnil v obci hasičský den s veřejným cvičením. Kromě SDH zde působila místní skupina Spolku Němců v Čechách. 20.-21. července 1907 se uskutečnil v obci župní hasičský den. Za 1. světové války padlo několik místních mužů, z nichž se mi podařilo dohledat šestici (Anton Butzke, Gustav Butzke, Josef Butzke, Josef Fiedler, Julius Rindl a Vilém Wagner).

V roce 1923 začaly místní české děti docházet do nově zřízené jednotřídky v Libotově. 30. června 1925 byla uzavřena místní německá škola, aniž by byla obec vyrozuměna, kterou školu budou děti místo ní navštěvovat. K jejímu obnovení došlo až roku 1928, a to díky spolku Deutscher Kulturverband, avšak toto zařízení bylo veskrze soukromé. 1. dubna 1929 došlo k schválení společenstevní smlouvy spolku Elektrizitätsbezugsgenossenschaft für die Gemeinde Siebojed, registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung, jehož prvním starostou byl Josef Pich z čp. 13. Roku 1930 došlo k ustavení místního odboru Národní jednoty severočeské, jehož předsedou byl H. Pavlát. O rok později získali Češi v obecních volbách 2 mandáty, předtím neměli žádný. V srpnu 1932 zde byly přepadeny české děti na cestě z národní slavnosti v Hořenicích, když na ně někteří místní házeli kamení a slovně i ručně je napadali. V roce 1936 zanikl místní odbor Národní jednoty severočeské. V letech 1938-1945 byla obec pod názvem Sibojed součástí Třetí říše a fungovala v ní místní buňka NSDAP, patřící pod místní organizaci v Litíči. Roku 1945 byl zahájen odsun místního německého obyvatelstva a na jejich místo přišli zejména volyňští Češi. V roce 1946 byla zřízena družstevní prádelna, na níž obdržela obec podporu 20 000 Kčs. 12. února 1947 byla podepsána společenstevní smlouva Družstva pro rozvod elektřiny a mechanisaci zemědělství v Hřibojedech, jehož prvním předsedou byl Bedřich Dlouhý z čp. 36. Následujícího roku bylo založeno myslivecké sdružení. V roce 1953 vznikl při místní lidové knihovně dramatický kroužek Pampelišky. V červenci 1957 vzniklo JZD, které se v roce 1975 sloučilo s JZD Hvězda Dubenec. Roku 1987 byla dokončena výstavba protipožární nádrže. V únoru 1997 došlo k vloupání do místní restaurace. V roce 2004 byl zřízen bezdrátový místní rozhlas. V letech 2010-2017 a 2017 byla zřízena vodovodní síť. 3. května 2018 získala obec své obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1438). 24. srpna 2024 byla slavnostně otevřena lesní naučná stezka (viz https://www.kralovedvorsko.cz/turistika/tipy-na-vylet/lesni-naucna-stezka-v-hribojedech.html). V letech 2024-2026 došlo k dostavbě vodovodní sítě.

Ze zdejších pamětihodností je třeba jmenovat: část od roku 1718 vznikajícího Braunova Betléma;; zděnou kapli Panny Marie Pomocné či Matky Boží Pomocné, jejíž předchůdkyně tu stávala již v 18. století; kamenný kříž u odbočky na Dubenec z roku 1877; podstavec kříže u odbočky na Libotov z roku 1894; v roce 1901 Johannem a Franziskou Glaserovými zřízený kamenný kříž u odbočky na Litíč a roku 2003 zrestaurovaný pomník padlým v prusko-rakouské válce v roce 1866 (viz https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/2732-hribojedy/), ale k návštěvě zve rovněž roku 2026 dokončená rozhledna s vodojemem na Hřibojedském kopci. Nejvýraznějšími místními rodáky byli: lékař a v letech 1824-1825 přednosta I. interní kliniky v Praze MUDr. Josef Paul Jokliczke (25. března 1792 Hřibojedy - 31. prosince 1825 Praha) a lodní strojní kapitán čs. ozbrojeného loďstva Jan (Johann) Butzke, který byl roku 1920 přeložen do výslužby. Za zmínku stojí rovněž hostinský Eduard Patzak, jenž byl před 1. světovou válkou v řadě místních spolků a náležel také mezi členy odhadní komise pro osobní daň z příjmů pro Dvůr Králové nad Labem venkov (okres), naopak Franz Pich byl členem ředitelství žírečské okresní hospodářské záložny.