Hřebčín Ostrov u Nového Města nad Cidlinou

Tento panský dvůr vznikl na do Velkochlumeckého rybníka vklíněném poloostrově až počátkem 19. století (údajně na místě zaniklé vsi Praskoles, která byla zmiňována v letech 1397-1489), ale podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v neolitu. V roce 1832 ho totiž vybudoval Oktavián Kinský pro chov klisen a ještě téhož roku se tu začala vést plemenná kniha. Nebyl však prvním z rodu Kinských, kdo se do chovu koní pustil, protože ty se na chlumeckém panství chovali již za Ferdinanda Kinského, kdy byli využíváni pro vojenské i hospodářské účely. Po vypuštění Velkochlumeckého rybníka roku 1843 vzniklo u Ostrova rovněž závodiště. Rozsah klasicistního dvora se čtvercovým nádvořím a věžičkou, původně nesoucího pojmenování Wostrow, je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Ernesta Dawidka a geometra 4. třídy Franze Dawidka (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD277018410).

V Ostrově, jehož luka byla často zaplavována vzedmutou Cidlinou a ramenem Bystřice, tak vznikl chov chlumeckých plaváků a žluťáků, za jejichž "praotce" bývá pokládán hřebec Caesar, potomek klisny Themby II. a plnokrevného hřebce Prince Djahura (viz https://equichannel.cz/clanky/zajimavosti/nezapomenutelny-caesar-a-jeho-kopie). V hřebčíně si od té doby vážily všech významných rodin a vždy ctili klisny-matky, takže jména zdejších hříbat vždy začínaly prvním písmenem své matky a v posledním období byly doplňovány přídomkem Kinský.

Netrvalo dlouho a tomuto chovu se začalo dařit a poptávka po zdejších koních rostla, a to nejen ze strany rakouské jízdy. Vedle toho byly konány různé akce, které umožňovaly uplatnění všech vynikajících vlastností jeho plnokrevníků, ať již se jednalo o parforsní hony (od roku 1836), či dostihy steeplechase, přičemž první dostihy podle anglických pravidel se uskutečnily na lukách u Lučic a u Chlumce nad Cidlinou 30. června 1846. V roce 1902 měl dvůr 184,15 ha půdy a na rozdíl od jiných zůstával stále v režii Kinských, protože ti si ho nesmírně vážili a pokládali ho za svůj klenot. Později však byl pronajímán, před a během 1. světové války ho měl pronajatý Josef Černík. To měl dvůr dokonce 198,54 ha půdy.

V roce 1921 byl dvůr zabrán pro účely pozemkové reformy. V té době k němu bylo řazeno 322 ha půdy, z toho zemědělská činila 309,5 ha. V rámci drobného přídělu bylo 246 nabyvatelům z 12 obcí předáno celkem 167 ha půdy. Zbytkový statek o 157 ha pak připadl roku 1914 zřízenému Zemskému svazu družstev a spolků pro chov těžkých koní teplokrevných koní v Praze (2 ha rozdíl mezi původní a následnou výměrou byl způsoben směnou půdy), který zde již v roce 1923, kdy si najal Ostrov na 24 let (nájemné činilo 40 Kč z 1 míry), zřídil hříbárnu, ale vedle toho rozhodlo tom, že zde musí být vedle pastvinářského hospodářství provozováno též intenzivní hospodářství, jež by zahrnovalo všechna zemědělská odvětví. První hříbata - odstávčata sem přišli ještě v témže roce. Většina pramenů však uvádí, že zemská hříbárna pro odchov klisniček zde byla založena až o 4 roky později, což je však chybný údaj. Tehdejší stav dvora nám nejlépe předkládá kniha "Pastevnictví v Československé republice" od Václava Máchy, jež vyšla roku 1926:

"Ostrov.

Svaz spolků pro chov teplokrevného koně v Čechách najmul r. 1923 dvůr Ostrov u Chlumce, aby na něm prováděl odchov mladých koní z rolnických chovů a to zvláště na pastvě.

Dvůr Ostrov u Chlumce měří 153.97 ha; z toho připadá 63 ha na louky, 5 ha na plochu neplodnou (zastavěnou), cesty a pod. Zbytek jsou pole. Pozemky, ležící vesměs v rovině, jsou lehčí, písčitohlinité, místy s přimísením hojných křemitých oblásků. Na některých parcelách nacházíme ornici nestejnoměrnou.

Louky v některých částech jsou zamočeny.

Na dvoře chová se dobytek hovězí a vepři, a to 1 býk, 15 krav, 18 kusů jaloviny. Skot jest vesměs červenostrakatý.

Vepřů chováno celkem 108 kusů a to 1 kanec, 13 prasnic, zbytek mladší kusy.

Z rolnických chovů přijímána jsou hříbata a to jednoletá a dvouletá. Z jednoho hříběte platí se pastevného 800 Kč.

O umístění hříbárny v Ostrově rozhodnuto z toho důvodu, že nebylo jiného objektu."

15. března 1927 bylo ve valné hromadě Zemského svazu družstev a spolků pro chov těžkých koní teplokrevných koní v Praze usneseno, aby byl dvůr převzat od Pozemkového úřadu do vlastnictví a zároveň došlo k utvoření pastevního družstva. V letech 1929-1930 prošel areál různými adaptacemi, do nichž Zemský svaz investoval přes 50 000 Kč. V roce 1940 bylo chováno v Ostrově 27 rolnických klisniček, z toho bylo 14 odstávčat (ročník 1940) a zbytek tvořily ročky. Do roku 1947, kdy dvůr připadl k chlumeckému státnímu statku, zde hospodařil nájemce František Pavlíček. Po znárodnění Ostrova v roce 1948 začal zdejší chov spadat pod správu hřebčína v Kladrubech. Mnoho koní bylo rozprodáno a u některých došlo k nepříliš zdařilému křížení s teplokrevníky. Koncem 60. let 20. století navrátil Státní statek Chlumec nad Cidlinou (později Velkovýkrmny Chlumec nad Cidlinou) chov chlumeckých plaváků na původní místo, vždyť by to byla přímo ostuda o něj přijít, neboť z chlumeckého chovu pocházela řada vítězů Velké pardubické (v letech 1897 a 1900 Magyarád, roku 1899 Sláva, v roce 1931 Pohanka, roku 1937 Norma a v roce 1966 Nestor), přičemž na zmíněné klisně Normě zvítězila 17. října 1937 první a zatím poslední žena Lata Brandysová (vl. jm. Marie Letitie Brandisová). Úplně byl chov přemístěn ze stájí v areálu státního zámku Karlova Koruna roku 1976. V roce 1986 byla zahájena rekonstrukce areálu a během těchto prací byly postaveny i nové objekty, např. odchovna mladého dobytka. K obnově stájových kapacit však došlo již počátkem 80. let 20. století, např. roku 1983 byla dokončena boxová stáj pro klisny s hříbaty.

Roku 1992 se Ostrov navrátil do rukou Kinských a ti ho vlastní a spravují skrze firmu Kinský dal Borgo, a. s. Chov koní tu obnovili Líba a Petr Půlpánovi, kteří po sametové revoluci (při privatizaci chlumeckého Státního statku v roce 1991) koně odkoupili a fungují tu jako nájemci. Od té doby získali řadu výstavních i chovatelských úspěchů, např. roku 1992 sklízel obdiv na světové výstavě koní Equitana v Essenu 14letý plemeník Almirt-Červánek a v roce 1996 se jim podařilo prodat pětiletého valacha Ornáta plemene Equus Kinský až do Kentucky. K tomu ještě na závěr dodejme, že v roce 1993 si vybrala hřebčín k natáčení společnost Febio, a to pořadu Oko s ministrem vnitra Janem Rumlem a jeho náměstkem Jiřím Křižanem. Více o tomto hřebčínu lze najít na jeho webu: https://www.hrebcin-ostrov.cz.