Nové Město nad Cidlinou

O pojmenování této obce píše prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř" následující: "1. Nové Město, ves 2 km vjv. od Chlumce n. Cidl.: 1397 in Chlumczi Minori villa int., RT. I, 572; 1400 curia in Nowem Chlumczy, t. 585; 1545 (1521) Vilém Kostka z Postupic .. postúpil jemu děd. svého w Chlumczy hradu, dru p. s p., města tudíž - w Nowem Miestie domuov, krčem a druov km. s pl., DZ. 84 D 15; 1548 v městě Chlumczy, v městě Nowem Bydziowie, ve vsi Nowem Miestie, ve vsi Lowcziczych, DZ. 8 M 20; 1559 zámkem a městem Chlumczem -- ves Nowe Miesto, Kladeruby, Pisek, DZ. 13 G 18҆".

Z výše zmíněné citace vidíme, že první zmínka o vsi pochází z roku 1397, kdy se v ní nacházela tvrz, jež byla v roce 1425 dobyta táboritskými vojsky, později byla nejspíše obnovena a zanikla v souvislosti se stavbou gotického vodního hradu v Chlumci nad Cidlinou, tehdy zvaném jako Starý Chlumec. Někteří autoři však její lokalizaci do Nového Města vylučují. Roku 1445 Ota ml. a Jan z Bergova, seděním na Chlumci zbavili chlumecké obyvatele od všech robot. Někdy po roce 1465 došlo k úpadku Nového Chlumce a centrem panství se stal opětovně Starý Chlumec. V letech 1492-1497 byl vyhlouben náhon z Bystřice k napájení rybníku Rutvase. Roku 1521 se zdejší tvrz již nikde nepřipomíná. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla ves součástí chlumeckého panství. V roce 1775 zasáhlo obec známé selské povstání. Roku 1791 byl vysušen rybník Rutvas. V roce 1813 byla vybudována formanská hospoda "Na nové" a státní silnice. Po ničivém požáru v lednu 1841 byl chlumecký cukrovar přemístěn do Anežčina dvora na Skalce. O 2 roky později zde žilo 329 obyvatel v 48 domech. V roce 1846 vyhořela Šandova svobodnická usedlost.

Roku 1849 se Nové Město stalo samostatnou politickou obcí. V roce 1870 byla postavena stará škola. Roku 1873 byla vybudována jeho katastrem železniční trať od Chlumce nad Cidlinou do Hradce Králové. V roce 1881 se obecní zastupitelstvo připojilo k rezoluci Českého klubu ohledně rovnoprávnosti na pražské univerzitě. Roku 1888 se ustavila Hospodářsko-čtenářská beseda. 14. června 1889 postihlo obec velké krupobití, které přineslo velké škody zejména na polích s řepou. Roku 1890 byla prodána v dražbě zdejší kovárna čp. 59. V roce 1893 vznikl SDH. 20. června 1895 utonul v rybníku mezi Novým Městem a Kladruby 13letý Josef Vosyka, syn novoměstského rolníka Václava Vosyky z čp. 45. V roce 1900 měla obec 65 domů a 309 obyvatel. Roku 1905 došlo k ustavení Vzdělávacího a zábavného spolku "Hálek". O rok později byla schválena změna stanov Hospodářsko-čtenářské besedy. V roce 1908 vzniklo Vodní družstvo. Roku 1912 byla založena místní kampelička. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů.

14. září 1919 byla v obci uspořádána velkolepá oslava zrušení roboty, jež byla spojená zároveň s obžínkami. Hlavním organizátorem bylo Sdružení republikánského dorostu okresu chlumeckého. V roce 1923 došlo k elektrifikaci obce, a to díky Družstvu pro rozvod elektrické energie v Novém Městě u Chlumce nad Cidlinou, jehož stanovy byly přijaty 2. října 1922 a do rejstříku společenstev bylo zapsáno 24. ledna 1923. Jeho prvním předsedou byl Josef Steklý z čp. 3 a náměstkem kovář Augustin Tuzar z čp. 59. Tehdy byly také zahájeny meliorační práce na katastru obce, prováděné Vodním družstvem v Novém Městě, politický okres Nový Bydžov. 1. dubna 1924 bylo na valné hromadě schváleno rozejití Hospodářského spolku "Hálek". 6. listopadu 1926 byla vyhlášena veřejná soutěž na stavbu budovy obecné školy. Roku 1927 vznikla adaptací bývalého Daňkova statku nová škola. Za německé okupace byli 2 místní obyvatelé uvězněni a Josef Midloch z čp. 57 zahynul při pochodu smrti. Na nucených pracích bylo nasazeno 10 lidí z Nového Města. Obec byla tehdy nazývána jako Neustadtl. 9. května 1945 přijela do obce Rudá armáda. O rok později byla zřízena železniční zastávka Nové MěstoPísek nad Cidlinou. V roce 1957 bylo založeno JZD, které se roku 1965 sloučilo s JZD Písek pod novým názvem JZD Rovina. V roce 1958 bylo stavebně upraveno bývalé panské bělidlo. V letech 1964-1965 byla postavena nová výhybna a železniční výpravní budova s patrovým služebním a obytným traktem a přízemní čekárnou. Roku 1965 začaly jezdit obcí elektrické nákladní vlaky a o rok později též elektrické osobní vlaky. 4. března 1990 byla slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka, jež byla navrácena na pomník padlých v 1. světové válce. V letech 1992-1993 byl zaveden vodovod a v roce 1998 plyn. V noci na 22. srpna 2000 strhla vichřice plechovou střechu z objektu Správy a údržby silnic a ta poškodila trolejové železniční vedení. O 2 roky později byl v centru obce vybudován kruhový objezd.

Mezi místní pamětihodnosti můžeme zařadit: pseudogotickou kapličku sv. Jana Nepomuckého z roku 1863 v Luhách; areál hřebčína Ostrov, pomník padlým v 1. světové válce s bustou prezidenta T. G. Masaryka; kamenný kříž z 19. století a dřevěnou zvoničku z roku 1899 u školy; sochu Panny Marie s Jezulátkem, která byla postavena roku 1900 nákladem Anny Vošoustové; hřbitovní kříž a kapli; dům čp. 69 "Bělidlo" u řeky Cidliny. Mnoho památkově zajímavých objektů zaniklo, např. v roce 1964 byla stržena roubená chalupa Jana Vosyky čp. 45 s podsíní a s "polenicí", vyklápěcím oknem k osvětlování velké síně, jež pocházela z počátku 18. století. Ze zdejších rodáků jmenujme: matematika a teoretika stavitelství Františka Šandu (27. prosince 1831 Nové Město - 15. listopadu 1893 Praze) a klasického filologa a spisovatele Jana Malého (13. listopadu 1855 Nové Město - 27. dubna 1904 Plzeň). Od roku 1868 žil v Novém Městě Josef Daněk ml., syn chlumeckého sládka a mecenáše Boženy Němcové a děd Dušana Jurkoviče, neboť zde zdědil velký statek po otci, jenž měl zásluhy o povznesení kulturního a společenského života na celém Pocidliní, zejména se zasloužil o vznik knihovny ve Staré Vodě, k čemuž došlo v roce 1845.