Holešov - Americký park

Po zámecké zahradě a oboře je třetí největší holešovskou parkovou plochou, jenže do těch prvních dvou je vstup časově omezen a Americký park je tudíž ve městě největší plochou zeleně volně přístupnou veřejnosti. Původní název, k němuž se vrátil po sametu, kupodivu není prvorepublikový, ale pochází z mnohem vzdálenějšího časového období.

Terén parku se ve dvou vlnách od svahů táhne do propadliny v jeho do střední části, vzniklé těžbou jílu pro cihelnu, která zde vznikla již na začátku 17.století. O sto let později se dobývání zeminy posunulo o 1 km směrem k severu a vytěžený prostor si vzala nazpět příroda. Zvlněný a místy propadlý terén zarostlý bujnou zelení prý místním připomínal „divokou krajinu Ameriky.“

 

(Není sice známo, kolik holešovských rodáků stát v severní část světadílu za „velkou louží“ na vlastní oči opravdu spatřilo, nicméně název Amerika pro lokalitu se ujal.)

 

Po bitvě u Slavkova v roce 1805, kdy nad vojsky Rakousko-Uherska a Ruska zvítězila Napoleonova armáda, byli zranění vojáci postupně přesunuti směrem na východ do polních lazaretů. V Holešově sídlil lazaret v kasárnách Marie Terezie na náměstí sv.Anny a zemřela v něm tisícovka mužů. Pohřbeni byli do hromadných hrobů v kráterech po těžbě cihlářské hlíny v lokalitě Amerika a nad tím největším na jejich počest vztyčen vysoký dřevěný kříž.

Při stavbě železnice z Kroměříže přes Hulín do Bystřice pod Hostýnem dělníci při výkopech narazili na množství koster z období napoleonských válek. Aby se mohlo v pracech pokračovat, pozůstatky přeneseny o několik desítek metrů dál a pohřbeny do vyvýšeniny na samém konci území dnešního parku. Majitel holešovského panství pak zde nechal roku 1880 zbudovat jehlancovitou kamennou mohylu, která je dodnes dobře viditelná i z oken vlaku.

 

 

Okolí mohyly se časem zazezelenalo díky výsadbě nových dřevin, co ž byl počátek vzniku dnešního parku. Za první republiky byl přejmenován na Wilsonovy sady. Z mohyly byla odstraněna rakousko-uherská orlice a na její místo umístěna pamětní deska 104 padlým z Holešova a okolí v první světové válce. Roku 1919 ve městě vznikl Okrašlovací spolek, který zasadil i dodnes rostoucí Masarykův jasan, vyhlášený roku 2018 za památný národní strom. Ve třicátých letech bylo v nejvyšší části „Wilsonových sadů“ zbudováno sportovní hřiště s antukovým povrchem, doplněné tribunami. V blízkosti hřiště tehdy stával dřevěný altán.

Po únoru 1948 park přejmenován na Stalinovy sady a jeho plocha se kvůli výstavbě rodinných domů a novému areálu pro cyklistiku notně zmenšila. V osmdesátých letech na jeho okraji u ulice Osvoboditelů se stejnojmenným pomníkem vyrostla vysoká panelová budova pro ubytování důstojníků z místní Vysoké školy pohraniční stráže. Dnes objekt slouží jako internát pro studenty místní „policejní akademie“ - tedy Vysoké policejní a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově.

Po sametu sadům navrácen název Americký park a zrušeny zbytky trati pro cyklisty. Území pak dlouho chátralo, vznikly zde černé skládky a rovněž se stalo veleoblíbeným místem pobytu hlučných bezdomovců, kteří zde dělali takový „brajgl“, že normální lidé do parku přestali úplně chodit.

Roku 2011 vznikl spolek „Proud Holešov“ a jeho členové začali odstraňovat divoké skládky, náletovou zeleň, opravili poškozené plochy a místo znovu zpřístupnili veřejnosti. Pomáhala jim přitom celá řada dalších organizací (Skauti, žáci základních škol) a rovněž dobrovolníci. Byly zbudovány atrakce pro veřejnost (např. dřevěná zvonička, roubené přístřešky s plastikami zvířat), které oživily plochu lesoparku, dále pak pěkné dětské hřiště a nově (2023) i dětské dopravní hřiště. Následovala revitalizace dřevin, nová výsadba a dnes je park opět místem vhodným k relaxaci i příjemným procházkám.

Americký park se rozkládá na ploše 2.7 ha, dosahuje nevětší délky 250 m a šíře necelých 200 metrů. Na jihu je ohraničen ulicí Osvoboditelů, od severozápadu ulicí Bezručovou a na východě železniční tratí.