Holešov - Americký park Po zámecké zahradě a oboře je třetí největší holešovskou parkovou plochou, jenže do těch prvních dvou je vstup časově omezen a Americký park je tudíž ve městě největší plochou zeleně volně přístupnou veřejnosti. Původní název, k němuž se vrátil po sametu, kupodivu není prvorepublikový, ale pochází z mnohem vzdálenějšího časového období. Terén parku se ve dvou vlnách od svahů táhne do propadliny v jeho do střední části, vzniklé těžbou jílu pro cihelnu, která zde vznikla již na začátku 17.století. O sto let později se dobývání zeminy posunulo o 1 km směrem k severu a vytěžený prostor si vzala nazpět příroda. Zvlněný a místy propadlý terén zarostlý bujnou zelení prý místním připomínal „divokou krajinu Ameriky.“   (Není sice známo, kolik holešovských rodáků stát v severní část světadílu za „velkou louží“ na vlastní oči opravdu spatřilo, nicméně název Amerika pro lokalitu se ujal.)   Po bitvě u Slavkova v roce 1805, kdy nad vojsky Rakousko-Uherska… Po zámecké zahradě a oboře je třetí největší holešovskou parkovou plochou, jenže do těch prvních dvou je vstup časově omezen a Americký park je tudíž ve městě největší plochou zeleně volně přístupnou veřejnosti. Původní název, k němuž se vrátil po sametu, kupodivu není prvorepublikový, ale pochází z mnohem vzdálenějšího časového období. Terén parku se ve dvou vlnách od svahů táhne do propadliny v jeho do střední části, vzniklé těžbou jílu pro cihelnu, která zde vznikla již na začátku 17.století. O sto let později se dobývání zeminy posunulo o 1 km směrem k severu a vytěžený prostor si vzala nazpět příroda. Zvlněný a místy propadlý terén zarostlý bujnou zelení prý místním připomínal „divokou krajinu Ameriky.“   (Není sice známo, kolik holešovských rodáků stát v severní část světadílu za „velkou louží“ na vlastní oči opravdu spatřilo, nicméně název Amerika pro lokalitu se ujal.)   Po bitvě u Slavkova v roce 1805, kdy nad vojsky Rakousko-Uherska…