Hanušovice – pivovarské rybníky

V druhé polovině 19. století začaly poměrně houfně vznikat nové, dá se říci průmyslové pivovary. Důvod byl prostý, zvyšoval se počet obyvatel, tím i počet zákazníků a dřívější takřka manufakturní výroba už stěží stačila poptávce.

Nakonec již v pozdním středověku právováreční měšťané své výrobny spojovaly, bylo to ekonomičtější než vařit pivo jen tak doma (což se ovšem netýká současnosti, kdy se opět rozmáhá domácí vaření piva).

V roce 1874 vznikl v podhůří Jeseníků pivovar v Hanušovicích. Již od počátku vařili místní sládci kvalitní mok. To bylo tak dobré pivo, že postupně vytlačil blízké konkurenty (Šumperk, Frývaldov – čili Jeseník aj.).

Aby bylo pivo řádně ošetřené a kvalitně podávané, muselo se řádně chladit. Dnes je to s chladící technikou poměrně jednodušší, v 19. století byla ale ještě elektrotechnika v plenkách, takže ji musela nahradit příroda. Vlastně to nebylo jen z důvodu chlazení piva, ale v zimních mrazech se na zamrzlých hladinách rybníků i pomalu tekoucích řek objevovali muži, kteří lámali ledové kry a odvážely k uskladnění v hlubokých sklepeních. Jak přišlo teplé období vyváželi kusy ledu do již prvních primitivních lednic a jiných chladících zařízení. Samozřejmě led rychle tál, takže ho musely být velké zásoby.

Aby si i pivovary zaručily kvalitu piva, lámali led i jejich pracovníci. V zimě se obvykle vařilo (i dnes) méně piva, takže dělníky zaměstnali lámáním ledu. Nejjednodušší bylo zřídit si nějaké vodní nádrže co nejblíž svého závodu. Rybníky tudíž mají i v Hanušovicích.

Dnes už se dávno nevyužívají k ledování, ale spíše k ozdobě a potěše. Rybníky vlastně nejsou nijak obrovské, dvojice vodních ploch nemá ani 1 ha.

Pivovar je rozložen malebně pod vrcholy Spáleniska a Vršavy. Protože jsou Hanušovice blízko dalších hor v poměrně zaříznutém údolí, zimy tu bývaly (a někdy ještě bývají) poměrně slušné, takže ledu se během mrazů mohlo nalámat celkem dost. O vodu naštěstí v Hanušovicích není nouze díky blízké Moravě. Dnes rybníky slouží k dvojímu účelu. Ten menší (s ostrůvkem) je využíván jako chovný, ačkoliv počet nasazených ryb (kaprů) se pohybuje kolem stovky, takže pravidelný podzimní výlov je spíš společenskou událostí. O něco níže položený větší rybník je spíše přírodní nádrží, kde se usadili různí vodní živočichové, leckdy i chránění. Nakonec i tím se hanušovičtí snaží prosazovat spojení s okolní přírodou, které tvoří součást jejich reklamy a marketingu.