Freiberg

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město

Freiberg (doslova: "svobodné horní město") je historické město v Sasku v Německu, v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Chemnitz. Bylo založeno kolem roku 1170 a po staletí bylo centrem těžby stříbra a rud. Z této těžby plynulo jeho bohatství a s dovozem stříbra z Ameriky v 16. století jeho sláva skončila. Nicméně v roce 1765 zde byla založena důlní akademie, nynější Technische Universität Bergakademie Freiberg. Správní oblastí města protéká řeka Freiberger Mulde a dva potoky.

Historie

Roku 1168 bylo v lesnaté krajině, která patřila klášteru Altzella, nalezeno stříbro a v následujících letech se sem přistěhovalo množství horníků. Kolem roku 1175 si zde postavil míšeňský markrabí dvorec, dnešní zámek Freudenstein. Po roce 1180 bylo město založeno podle pravidelného plánu, byl založen dóm Panny Marie a kolem roku 1220 postaven Kostel Sv. Petra. Ve středověku byl Freiberg jedním z největších měst Míšeňska a byla zde také mincovna. Název Freiberg je poprvé doložen roku 1201, městská práva 1233. Kolem roku 1230 vznikla "Zlatá brána" (dnes na jižní straně dómu), brzy nato dominikánský a Františkánský klášter a roku 1260 městská škola.

Po velkém požáru byl v letech 1485-1512 znovu postaven pozdně gotický dóm a během velké konjunktury v 16. století přestavěno celé město. Většina domů v historické části města má dodnes tuto podobu. Od roku 1541 byl dóm pohřebištěm markrabské rodiny Wettinů, od roku 1550 zde byla první tiskárna a kolem roku 1550 vznikl pro účely těžby důmyslný systém rybníků a kanálů na jihu města. S poklesem ceny stříbra v důsledku španělského dovozu z Ameriky však význam Freibergu upadal a střediskem oblasti se stalo obchodní Lipsko. Roku 1613 zde M. Weigel poprvé použil k ražení štol trhaviny a doly dosáhly hloubky přes 400 m.

Za třicetileté války stál saský kurfiřt nejprve na švédské straně, roku 1632 dobyli Freiberg císařští a po uzavření míru se kurfiřt přidal na jejich stranu. Zámek Freudenstein byl přestavěn v renesančním slohu, ale těžba silně poklesla. V 18. století zde působil slavný varhanář Gottfried Silbermann (dvoje varhany v dómu, jedny v kostele sv. Petra). Roku 1762 porazili Prusové u Freibergu císařské vojsko a roku 1765 zde byla založena druhá nejstarší důlní akademie na světě (po Banské Štiavnici na Slovensku).

Roku 1862 byl Freiberg připojen na železnici a díky tomu začal ve městě nový rozvoj průmyslu. Za druhé světové války bylo město ušetřeno větších škod a vzdalo se sovětské armádě bez boje. Po válce přijalo množství uprchlíků z vybombardovaných sousedních měst i vysídlených Němců, takže počet obyvatel prudce vzrostl. V období NDR se obnovila těžba a zpracování cínu, zinku a olova, způsobila však v okolí těžké škody na životním prostředí. Roku 1970 překročil počet obyvatel 50 000.

V současnosti je hlavním zaměstnavatelem důlní vysoká škola, dále se zde vyrábějí polovodiče a další materiály, fotovoltaické články, přesné přístroje a další. Ve městě jsou dvě gymnázia, řada muzeí, zejména týkajících se geologie a těžby, učňovská šachta a další.