TURISTIKU PODPORUJÍ
61 484 turistů a cestovatelů
110 631 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 369 657,- odměny za články
Pardubicko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Pardubicko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Fara v Borohrádku

Turistické cíle Dům, budova

Fara (Borohrádek)
Fara (Borohrádek)  •  Fotografie (3)  • Foto: Boris-Jelínek
Sousoší Nejsvětější Trojice (Borohrádek)

Zdejší fara má nejspíše mnohem starší základy než se zdá, ale původně byl Borohrádek přifařen k Šachovu, jenž rovněž náležel k borohrádeckému panství a jeho vlastníci zde měli prezentační právo. Kdy přesně se stal Borohrádek farní obcí, tak to se nedá s přesností určit, neboť většina historických záznamů a listin v průběhu staletí zanikla, buďto se ztratila, nebo shořela.

Podle všeho stál u jejího vzniku buďto již Jan Licek z Rýzmburka a na Koldíně, seděním na Borohrádku ( † 1553) s manželkou Saloménou z Janovic, nebo Zikmund Licek z Rýzmburka s manželkou Annou z Kralovic a jejich syn Jan Hilebrant, případně měšťan Starého města Pražského Kryštof Betengel z Najenperka, jemuž byl Borohrádek prodán 12. října 1582 za 12 600 kop českých grošů. O 5 let později k němu ještě připojil rychnovské panství, které zakoupil od Buriana Trčky z Lípy a na Světlé za 33 750 kop českých grošů. Tento muž, jehož kořeny můžeme hledat ve Švýcarsku, pocházel z kališnického rodu, z něhož se později stali českobratrští příznivci. Vzhledem ke své povaze, chytrosti, podnikavosti a vůbec všem dalším vlastnostem by se dal označit za někoho, kdo značně předběhl svou dobu. Mnozí mu tak záviděli a vytvářeli o něm různé legendy, protože nedokázali pochopit, co vše a jakým způsobem vůbec dokáže. Vždyť se objevila i legenda o tom, že původně žil nuzně v lese za bělidlem u Rychnova nad Kněžnou, kde jednoho dne uviděl lasičku, jež běžela v tlamě se zlatým penízem a tak se za ní vydal, aby následně objevil množství v podzemí ukrytých pokladů, za něž si pak pořídil všechny své majetky.

Ať už to bylo jakkoliv, tak před svou smrtí 24. července 1602 odkázal vše svému bratrovi Eustachovi a jeho synu Kryštofovi. I tato dvojice sem mohla zanést na nějaký čas faru, i když pouze utrakvistickou, ale vzhledem k neexistenci chrámu Páně se dá o této teorii rovněž pochybovat, protože pokud tu nějaký svatostánek s farářem kdy existoval, tak spíše před husitskými válkami, ale o tom se nám žádná zmínka nedochovala, pokud nepočítáme několik legend, jejichž slova jsou přinejmenším sporná a nijak nedokazatelná. Jedinou možností by tak mohlo být to, že z nějakého důvodu nemohl šachovský farář sídlit na vlastní faře, a tak dlel nějakou dobu v Borohrádku, ale o tom také nikde nic není uvedeno. Spíše jde o to, že Šachov byl brán za součást Borohrádku a od toho se hovořilo o "borohrádecké" faře.

Protože Kryštof Betengel z Najenperka byl během stavovského povstání plně na protihabsburské straně, není se co divit, že mu byl po vítězství císaře a katolických pánů veškerý majetek zabaven a 23. června 1623 prodán Vincenci Muešingerovi z Gumpendorfu, svobodnému pánu na Rožmberce, jehož dcera Marie Kateřina spolu s manželem Petrem Ernestem z Mollartu, svobodným pánem v Reineku a Drosenfeldu, na Rožmberce a Gumpendorfu, postoupila 18. září 1629 rychnovské a borohrádecké panství Vincenci Zukkonovi, rosonskému biskupovi, benevellskému hraběti a vyšehradskému proboštovi. Za něho spadly všechny okolní fary pod správu rychnovského faráře a takto tomu bylo i za vlády Anny Eleonory kněžny z Mantovy a Gonzagy, jež se vdala za císaře Ferdinanda II. Ta získala rychnovské panství po smrti Zukkoniho v roce 1635, aby ho o 5 let později prodala Albrechtu Libštejnskému z Kolovrat.

Jeden z jeho nástupců, Ferdinand Ludvík Libštejnský, si notně zamiloval Borohrádek a v tomto tehdejším městysi mu scházel právě chrám Páně, neboť správné město se bez takové základní věci nemůže obejít, a tak začal roku 1669 se stavbou kostela sv. Michala, archanděla, která byla dokončena v roce 1673 (někteří autoři však uvažují, že se nejednalo o úplně novou stavbu, ale přestavbu staršího objektu, což by mohly potvrzovat i některé náhrobníky, jež jsou starší než sám chrám Páně, např. náhrobník Licků z Rýzmburka z roku 1625 a Zárubů z Hustířan z roku 1629). Nový kostel však byl nejprve bez fary, což nám potvrzuje citace z článku "Borohrádek", jenž sepsal ředitel měšťanských škol ve Vamberku Gotthard Josef Lašek a publikoval v řadě periodik, např. roku 1908 v "Hradeckém kraji":

"O původu fary borohrádecké z nedostatku pramenů dějepisných ničehož vypátrati nelze. Že však již dávno před třicetiletou válkou (již r. 1556) v Borohrádku fara a velmi pravdě podobno také stálá správa duchovní byla, patrno jest z nápisu prve uvedeného zvonu slitého nákladem urozeného pána Sigmunda Lička z Riesenburku a na Borohrádku r. 1556*).

Po válce třicetileté bylo obročí borohrádecké od sousedních farářů administrováno. První skutečný stálý správce v Borohrádku byl P. Tobiaš Kramařík, jenž umřel r. 1698; avšak připomíná se již roku 1682.

Roku pak 1699 vystavěna byla fara (nová) v Borohrádku.**)

*) Pamětní kniha farní.

**) Pamětní kniha měst. Borohrádku. R. 1821 počala se stavěti nová fara. Vrchnost dala na tu stavbu 9600 zl."

Ohledně jejího původu se však prameny značně liší. Zatímco ve výše uvedené citaci, jež se později ocitla i v knize "Hejtmanství Rychnovské. Nástin historicko-topografický", se hovoří o výstavbě fary v roce 1699 (tento letopočet je uváděn rovněž v záznamech a pamětnicích zdejšího farního úřadu) a jejím nahražením novou budovou roku 1821, tak památkáři naopak píší, že byla "upravena 1881 ze staré z r. 1629". Osobně pochybuji, že k výstavbě fary došlo kolem roku 1629, neboť o tom nejde nikde nic nalézt. Známá je pouze zmínka, že v témže roce byla borohrádecká fara přifařena k Rychnovu nad Kněžnou, což ještě neznamená existenci farní budovy v Borohrádku.

Takže jednoznačně můžeme říci pouze to, že pochází ze 17. století (za prvního stálého duchovního správce P. Tobiasze Krawarzika ještě neexistovala, protože ten zemřel již v roce 1698 a o její vybudování se zasloužil jeho nástupce P. Bruno Rausker, který tu působil do roku 1709) a po různých přestavbách a úpravách v následujících dvou staletích z ní vznikla současná dvoupodlažní budova obdélného půdorysu s pětiosým průčelím a hlavním vchodem s prostým kamenným portálem, přičemž na kratších stranách se nacházejí 2 okenní osy se stejnými okny jako v průčelí, a to včetně šambrán a přízemních mříží. Ukryta je pak pod valbovou střechou.

K různým přestavbám i opravám fary a její pravidelné údržbě docházelo většinou do přelomu 19. a 20. století, aby se později tato péče pozvolně zredukovala. Zdejšími farními správci byli: v letech 1709-1745 P. Jan Žalský; v roce 1745 administrátor P. Václav Josef Komínek; v letech 1745-1758 P. Jan Josef Lippavský, který založil farní zahradu a upravil dřevěný farní byt; roku 1758 administrátor P. Jan Čermák; v letech 1758-1772 P. Václav Jan Vostřebal; v roce 1772 P. František Didakt; v letech 1772-1793 P. Václav Stupan; v letech 1793-1799 administrátor in temporalibus et in spiritualibus a v letech 1800-1814 farář P. Jan Netopil; v letech 1814-1815 administrátor P. František Schembera; v letech 1815-1819 P. Jan Peikert; roku 1819 administrátor P. František Schembera; v letech 1819-1823 P. Václav Tichý; v roce 1823 administrátor a v letech 1823-1837 farář P. Josef Scholz; v letech 1837-1838 administrátor P. Antonín Suchánek; v letech 1838-1844 P. Josef Kaun; v roce 1844 administrátor P. Antonín Suchánek; v letech 1844-1848 P. Jan Alois Dusil; roku 1848 administrátor P. Antonín Suchánek; v letech 1848-1851 P. František Neumann; roku 1851 administrátor P. Jan Raschek; v letech 1851-1863 P. Josef Antonín Dusil; v roce 1863 administrátor P. Josef Moravec; v letech 1863-1882 P. František Bernard Scholz (Šolc); v roce 1882 administrátor a v letech 1882-1895 farář P. Josef Pohl; roku 1895 administrátor P. Josef Teplý; v letech 1895-1943 P. František Vacek; v letech 1943-1944 administrátor Vernant Malíšek od roku 1944 P. Josef Kašpar a později začala být zdejší fara administrována, což se děje i dnes, nejprve z Týniště nad Orlicí a nyní z Horního Jelení.

Ze všech významnějších prací zmiňme např.: stržení původní dřevěné fary a výstavbu nového kamenného objektu podle plánů, které zhotovil pražský stavitel Josef Peschka, v letech 1821-1822 (13. dubna 1821 položen základní kámen a 29. srpna 1822 se do domu nastěhoval farář Tichý); obnovu farní zahrady a její oplocení v roce 1823; pořízení nových podlah a vnitřní rekonstrukci roku 1844; výstavbu nových kůlen v roce 1847 (po požáru 1. července 1846); opravu farní studny roku 1883; pořízení 5 nových oken v roce 1887; prohloubení farní studny roku 1893; obílení budovy a pořízení nové skříně pro farní archiv o rok později; opravu interiéru v roce 1898 a pozdější zřízení elektrického světla, takže bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Faře se však nevyhýbala také různá neštěstí, např. 29. července 1853 byla za velké bouře s krupobitím vytlučena okna a poškozen plot.

Problémem ohledně údržby farního domu se však stávaly jak peníze, tak souboje zdejších kněží s místním obyvatelstvem. Nešlo jen o borohrádeckého kaplana P. Bedřicha Hubáčka, jenž byl v různých sporech s učitelstvem z místa i jeho okolí (nejznámější jsou sváry mezi ním a žďárským řídícím učitelem Kajetánem Peiskrem), nýbrž i o faráře P. Františka Vacka, který byl jako přispívající člen SDH v Borohrádku vyloučen 10. října 1910 z tohoto spolku "pro útoky proti hasičské organizaci". Nebyla to však jediná věc, jež se mu stala, protože 7. dubna 1910 vyšel v "Právu lidu" článek o tom, že se měl 4. dubna téhož roku oběsit ve farní zahradě, což byla úplně vylhaná zpráva. Pokud nebyli místní řemeslníci římskými katolíky, tak bylo kolikrát problematické sehnat zhotovitele některých prací.

Později šly věci v souvislosti s farou z příslovečného kopce. Roku 1936 byl na místě farní zahrady postaven Lidový dům, pozdější kino. V roce 1944 byl zase pokoj vedle kuchyně zabrán německými vojáky. Administrováním Borohrádku z jiných míst se nakonec objekt uprázdnil (viz https://www.bihk.cz/dieceze/borohradek) a již svým zevnějšem upomíná na to, že již dávno není centrem zájmu. Stavební a historické hodnoty domu si alespoň všimli památkáři, a tak byla budova, která stále patří římskokatolické církvi, zapsána 19. března 1964 do státního seznamu kulturních památek. V letech 2009-2010 se objevila nabídka královéhradeckého biskupství s několika možnostmi jejího získání do majetku města (odkup na splátkový kalendář, převod společně s místním kostelem), ale rada města ji nakonec odložila (viz https://www.mestoborohradek.cz/file.php?nid=428&oid=5459054), i když je stále uvažováno o tom, že by z ní mohlo být kulturní centrum nebo obdobné zařízení. Více se o ní lze dozvědět na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/fara-2323004.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.096, 16.095)
Poslední aktualizace: 12.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Borohrádek

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,6km od místa

Příspěvky z okolí Fara v Borohrádku

Borohrádek
Borohrádek
Zámek
Město Borohrádek leží asi 8,5 km jihozápadně od Kostelce nad Orlicí. Prvním známým držitelem vsi Borohrádku byl Jaroslav z Borohrádku. První zmínka o panství Borohrádek je z roku 1342. Tehdy tvrz a městečko zís…
0.3km
více »
Frolík - poctivě pražená káva
Frolík - poctivě pražená káva
Tipy na výlet
Pan Petr Frolík z Borohrádku je pravým kávovým nadšencem. Když před šestnácti lety začínal s pražením kávy, předběhl dobu. Káva nebyla ještě tak populární, jak je tomu nyní, a opravdových znalců bylo minimum.Od začátku však věděl, že to co dělá, chce dělat poctivě a na té nejvyšší úrovni. Byť by mnohý podnikatel na…
0.3km
více »
turistické rozcestí Borohrádek
turistické rozcestí Borohrádek
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v Borohrádku, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Nový Hradec Králové, Týniště nad Orlicí - Světlá, Malé Sebranice, Korunka, Plchůvky, Chloumek, Choceň, Peliny, Hradníky, Brandýs nad Orlicí a po značce žluté ve směru Borohrádek - U Šachova, Pod Horním Jelením, Horní Jelení, Jelení les,…
0.4km
více »
Borohrádek
Borohrádek
Město
Město Borohrádek leží v kněžnorychnovském okrese, při hranici s okresem Pardubice, ve výšce 258 m n.m. Borohrádek stojí v Orlické tabuli, při řece Tiché Orlici, jež se cca 7 km za městem stéká s Orlicí Divokou. Zn…
0.4km
více »
Loučenskou tabulí (56,5 km; cyklotrasa)
Loučenskou tabulí (56,5 km; cyklotrasa)
Trasa
Popis trasy naleznete na adrese:http://ondra-pdvyv.wz.cz/cyklotrasy/odkazy/NMC-X-47-I.htm Další trasy také nahttp://ondra-pdvyv.wz.cz Trasa ve valné většině své délky vede po klidných silničkách a místních komun…
0.4km
více »
Borohrádek - kostel sv. Michaela Archanděla s dřevěnou zvonicí
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Borohrádek - kostel sv. Michaela Archanděla s dřevěnou zvonicí
Kostel
Kostel sv. Michaela Archanděla v Městečku Borohrádek byl postaven v letech 1669-1673 v raně barokním stylu. Hlavní oltář pochází z roku 1752, kamenná křtitelnice je z roku 1556, vnitřní barokní a rokokové zařízení…
0.5km
více »
Borohrádek - obloukový most
Borohrádek - obloukový most
Most
Obloukový most v Borohrádku překlenující řeku Tichou Orlici, byl postaven v roce 1925, spojuje Borohrádek s obcemi na pravém břehu řeky. Jedná se o železobetonovou konstrukci s délkou přemostění 35 metrů. V letech…
0.5km
více »
Holice, srpen 2023, tradiční cyklozájezd – pt. 3, Borohrádek, Týniště a nevánoční přehlídka Betlémů
Holice, srpen 2023, tradiční cyklozájezd – pt. 3, Borohrádek, Týniště a nevánoční přehlídka Betlémů
Cestopisy
18.8.2023 „Békací“ posezení u Pajdy dopadlo nadmíru úspěšně, což se projevilo i ve formě pozvánky na další večer, ale než nastane, máme před sebou další celkem horký den. Chtělo by to nějaké koupaliště. Naštěstí zvědové, tedy příslušníci jiných skupin už hlásili, že v okolí jsou celkem další zajímavé koupací lokality, takže jedno z těch míst si vybereme. Než se celá skupina vydá z ubykace, zajedu si k menšímu průzkumu města,…
0.8km
více »
Šachov - Kostel Nejsvětější Trojice
Šachov - Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Šachov - obec cca 1,5 km od Borohrádku do jehož katastrálního území Šachov spadá. Obci a okolí dominuje Kostel Nejsvětější Trojice, který pochází z období kolem roku 1600. Varhany, které se v kostele nachází pochá…
2.1km
více »
turistické rozcestí Vodní tůň
turistické rozcestí Vodní tůň
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u slepého ramene Tiché Orlice (Vodní tůň), ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Nový Hradec Králové, Týniště nad Orlicí, Borohrádek, Světlá - Mal…
2.2km
více »
Veliny - „hlavní nádraží“
Veliny - „hlavní nádraží“
Odpočinkové místo
Cca v polovině cyklostezky mezi Borohrádkem a obcí Veliny narazíme na místní „hlavní nádraží“. Uvozovky již dávají tušit, že se o klasické nádraží nejedná, ale o altán, který se nachází v těsné blízkosti železniční trati. 3 kotouče, na kterých jsme zvyklí čítat jízdní řády nás tu seznamují s historií mikroregionu Holicka, s památkami a samozřejmě i s popisem budování stezky.…
2.5km
více »
výhledy od pískovny u Světlé
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
výhledy od pískovny u Světlé
Vyhlídka
Pískovna u Světlé samozřejmě není turistický cíl, ale z míst nad pískovnou se nabízí výhledy na Olrické hory a za jasného počasí i na vzdálené Krkonoše. Místem prochází červená turistická značka ve směru Týniště n…
2.7km
více »
Žďár nad Orlicí
Žďár nad Orlicí
Vesnice
Obec Žďár nad Orlicí najdeme mezi Týništěm nad Orlicí a Borohrádkem nad levým břehem Tiché Orlice. První písemná zmínka pochází z roku 1342. Dnes je Žďár nad Orlicí oblíbené místo cykloturistů při toulkách podél Orlice. V obci najdeme zvoničku, pomník ukřižování a pěkně upravenou náves. Kříží se zde cyklotrasy KČT č. 4161 a 4163.
2.7km
více »
cykloturistické rozcestí Ždár nad Orlicí
cykloturistické rozcestí Ždár nad Orlicí
Rozcestí
Cykloturistické rozcestníky, které se nachází v prostoru návsi ve Žďáru nad Orlicí ukazují cyklistům cestu do více směrů. Po trase č. trase č. 4161 ve směru rozcestí Moravsko - Podlesí a po trase č. 4163 ve směru …
2.7km
více »
Cyklostezka  Veliny - Borohrádek
Cyklostezka Veliny - Borohrádek
Trasa
Oázou pro cyklisty je lesní cyklostezka, která spojuje obce Veliny a Borohrádek. Stezka, která spojuje i dva kraje, Královéhradecký a Pardubický, byla vybudována v létě roku 2008, její délka je 4,1 km. Na dvou mís…
3.2km
více »
Divoká Orlice pod Světlou
Divoká Orlice pod Světlou
Řeka
Pohodové a romantické, volně přístupné místo, nás očekává pod obcí Světlá, nedaleko soutoku Tiché a Divoké Orlice. K místu nás dovede červená turistická značka, která vede mezi Borohrádkem a Týništěm nad Orlicí, n…
3.6km
více »
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše se zvonicí
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše se zvonicí
Kostel
Největší dominantou a zároveň nejvýznamnější památkou Velin je roubený Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové architektury, který je zapsán mezi Kulturní památky ČR. Předchůdce dnešního kostela je připomínán …
4.1km
více »
Veliny - dřevěná zvonice
Veliny - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěnou zvonici ve Velinách najdeme v blízkosti dřevěného kostela sv. Mikuláše. Zvonice byla postavena v r. 1750, má osmiúhelníkový půdorys a je postavena na kamenné podezdívce. Zvonice je mimo oplocení kostela sv. Mikuláše. Kolem zvonice vede zelená turistická značka ve směru Hradecké lesy - Horní Jelení a cyklotrasa KČT č. 4265.
4.1km
více »
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je obec Veliny, která se nachází cca 5 km východně od Holic. To co nás do Velin, které jsou prvně písemně doloženy roku 1366, přivádí je barokní dřevěný Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové a…
4.1km
více »
Veliny
Veliny
Vesnice
Veliny jsou malou protáhlou obcí s 400 obyvateli a najdeme ji u okraje Hradeckého lesa, východním směrem od města Holice a jihozápadním směrem od města Borohrádek. Veliny se rozkládají podél silnice procházající o…
4.1km
více »
Čermná nad Orlicí
Čermná nad Orlicí
Vesnice
Čermná nad Orlicí - oficiální název pro „souměstí“ obcí Velká Čermná, Malá Čermná, Číčová a Korunka, které se nachází na obou březích Tiché Orlice. V obcích je dochováno několik zemědělských stavení a pomníků ukřižování. U obce Korunka se nachází rybník zvaný Velký Karlov. Mezi Malou a Velkou Čermnou prochází zelená turistická značka ve směru Horní Jelení - Kostelec nad Orlicí…
4.5km
více »
Horní Jelení - kostel Nejsvětější Trojice
Horní Jelení - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Horní Jelení - první písemná zpráva o vsi pochází z roku 1472. Nejstarší období obce je však spojováno s loveckým hrádkem, který v místě stával již v dobách předhusitských. Mělo jít o gotický hrad jehož prvním z…
5.6km
více »
Týniště nad Orlicí
Týniště nad Orlicí
Město
První zmínka o osadě je z roku 1361 a v této době byla součástí opočenského panství. P…
6km
více »
Retro 1986 - Jak jsme jeli a nedojeli na Svojšický slunovrat
Retro 1986 - Jak jsme jeli a nedojeli na Svojšický slunovrat
Tipy na výlet
K napsání tohoto článku mě inspiroval Franta a jeho skvělý retro cestopis"Můj první vandr". Nechci se opičit, protože na Františka nemám, buď to člověk v tý hlavě má, nebo nemá. Spíš se chci s Vámi…
6.5km
více »
Častolovice
Častolovice
Zámek
Zámek Častolovice stojí na pravém břehu Kněžné pod jejím soutokem s Bělou. Zámek se nachází ve stejnojmenné obci na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Čtyřkřídlý zámek se rozkládá kolem téměř čtvercového nádvo…
7.6km
více »
Častolovice-zámek
Častolovice-zámek
Zámek
Častolovice jsou v okrese Rychnov nad Kněžnou v Orlické tabuli, 8 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou a 2,5 km západně od Kostelce nad Orlicí. Zámek je u hlavní silnice na Hradec Králové, na soutoku…
7.7km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
7.8km
více »
Tip na výlet - zámek Častolovice a zámecký mini zvěřinec
Tip na výlet - zámek Častolovice a zámecký mini zvěřinec
Tipy na výlet
Vydali jsme se na zámek do Častolovic, autem z Hradce Králové, je to kousek za Týništěm nad Orlicí (smět z Hk na Žamberk a Ostravu), cca 20min cesty. Zaparkovat se dá hned u zámku za 40,- Kč, ještě nedávno se dalo…
7.9km
více »
Holice
Holice
Město
Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…
8.2km
více »
Kostelec nad Orlicí
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kostelec nad Orlicí
Zámek
Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského, jehož rodině kostelecké panství patřilo od roku 1796.…
8.3km
více »