Dvořákovy sady

Dvořákovy sady v Karlových Varech: park, který pamatuje hudbu, lázeňské róby i beton

Dvořákovy sady dnes působí jako klidný park, kde se chodí na krátkou procházku, posedět na lavičku nebo na kávu mezi kolonádami. Jen málokdo si ale při průchodu tímto zeleným pásmem uvědomí, že jde o místo s více než 140letou historií, které bylo svědkem proměn lázeňského města od rakousko-uherské elegance přes socialistickou modernizaci až po dnešní snahu o návrat kultivovaného veřejného prostoru.

Zahrada, která se stala parkem (19. století)

Území dnešních Dvořákových sadů nebylo vždy veřejným parkem. Ještě v první polovině 19. století se zde nacházely soukromé zahrady a pozemky, z nichž nejznámější byla tzv. Wintrova zahrada. Teprve v souvislosti s prudkým rozvojem lázeňství v druhé polovině století se město rozhodlo vytvořit reprezentativní městský park, který by doplnil kolonádní promenádu.

Park byl založen v letech 1877–1878 podle návrhu zahradníka Jana Hahmanna, jenž se podílel i na dalších parkových úpravách v Karlových Varech. Koncepce vycházela z anglického krajinářského stylu: volné trávníky, nepravidelné cesty, stromové skupiny a průhledy. Už tehdy byly vysazeny platany, duby, javory a jilmy, z nichž některé přežily až do dnešních dnů.

Hudba, promenáda a společenský život

Park nebyl zamýšlen jen jako zelená kulisa. V letech 1880–1881 zde vyrostl Blanenský pavilon, litinová koncertní a restaurační stavba navržená architekty Fellnerem a Helmerem. Sloužil jako místo koncertů lázeňských orchestrů, společenských setkání a odpoledních promenád. Hudba byla nedílnou součástí lázeňského života — a právě zde se pravidelně hrávalo pod širým nebem.

Pavilon se stal jedním z center společenského dění, ale jeho technický stav se ve 20. století zhoršoval. V roce 1966 byl pavilon zbořen, čímž park přišel o svou hlavní architektonickou dominantu. Zůstala po něm jen jeho promenádní část, dnešní Sadová kolonáda.

Antonín Dvořák a jméno parku

Současné jméno získaly sady až poměrně pozdě. V roce 1974 byly přejmenovány na Dvořákovy sady, a to na počest skladatele Antonína Dvořáka, který Karlovy Vary opakovaně navštěvoval v letech 1879–1894. Dvořák zde nejen odpočíval, ale udržoval i společenské kontakty a účastnil se kulturního života města.

V parku byl instalován pomník Antonína Dvořáka, jehož autorem je sochař Karel Kuneš. Socha je záměrně civilní — neslaví génia na piedestalu, ale připomíná klidnou, lidskou přítomnost skladatele v lázeňském prostředí.

Stromy jako živí pamětníci

Jednou z největších, a často přehlížených hodnot parku jsou jeho stromy. Ve Dvořákových sadech rostou dva památné platany (Sadový platan a Dvořákův platan), vysazené při založení parku. Větší z nich má dnes obvod kmene přes 4,5 metru, výšku přibližně 23 metrů a stáří přesahující 140 let.

Budoucnost parku

Novým prvkem posledních let je sezónní parková kavárna / občerstvení, řešená zatím provizorně. Město Karlovy Vary připravuje revitalizaci Dvořákových sadů, včetně architektonicko-krajinářské soutěže. Cílem je kultivovat parkový prostor, zlepšit pěší vazby, odstranit bariéry a vyřešit otázku trvalé parkové kavárny či pavilonu, který by důstojně navázal na historickou funkci místa.

Mezi blízké lázeňské památky patří Mlýnská kolonáda, Vřídelní kolonáda a Zámecká kolonáda. Každé z těchto míst poskytuje unikátní architektonické i historické pohledy na bohatou lázeňskou tradici města. Mezi novější stavby Karlových Varů patří Thermal i se svým neodmyslitelným bazénem a určitě si prohlédněte nově opravené Císařské lázně.

Nebo se svezte Lanovkou Imperial či Autovláčkem.