Dům čp. 132 na Velkém náměstí v Hradci Králové

Tento dvoupatrový dům s valbovou střechou míval staré čp. 131. Buďto byl přestavěn původní gotický objekt nebo na spáleništi po něm vybudován nový ve 2. polovině 16. století. Kolem roku 1840 prošel navíc klasicistními úpravami. Další úpravy, tentokrát průčelí, byly dílem stavitele Antonína Dobrkovského a pocházejí z roku 1870.

Prvním známým vlastníkem domu byla v roce 1790 Dorota Pochybová, roku 1806 František Pokorný, po roce 1807 František Ottmar, roku 1826 vdova Kačírková a v roce 1839 ho zakoupil V. Klír. Po něm ho roku 1859 koupil řezník Karel Petříček. V roce 1862 tu míval pošmistr Kaldarar pronajaté konírny a v letech 1867-1868 zde bydlel u krejčího Praxe spolu s 5 dalšími studenty pozdější spisovatel Alois Jirásek, který se odsud odstěhoval k vdově Patočkové v čp. 20 a strávil u ní studentská léta 1869-1870. O tom všem se zmiňuje rovněž Jiří Vladimír Tolman ve své „Hrsti vzpomínek na starý Hradec Králové“: „Sousední dům byl Petříčkův čp. 132, později Šaršonův, Zákravského, nyní Holubův. Otec obecního staršího, místostarosty Záložny, řezníka Petříčka odstěhoval se s rodinou do Ruska do gubernie Volyňské; do vlasti vrátil se pouze syn, svrchu zmíněný, švakr majora od piky Suchánka. Petříček se řezničiny vzdal a tuto převzal Václav Zákravský, z nejpopulárnějších hradeckých postav. Petříčkovi říkali přezdívkou, k vůli jeho pobytu v Rusku, „Rusňák“ a pro jeho chytrost „kuna“. V domě čp. 132 se zastavenou podsíní bydlel kvintán mistr Al. Jirásek. Byl zde v nájmu na půl stravy, obědy bez masa, snídaně a svačiny, žádné večeře, 8 zlatých měsíčně. Po Zákravském převzal obchod Holub, nyní Bálek. Zákravský byl oblíben pro svou bodrou, někdy až moc přímou povahu. Měl styky s generálem posádky šlechticem Broschem z Vorahainu. Ten k vůli němu byl předčasně na udání 42. pluku pensionován, ač několik měsíců před tím o císař. manévrech u Landškrouna byl vyznamenán; pravděpodobně nešlo 42. pluku pod vous, že Brosch mluvíval ostentativně česky a často ruku pod paždí s řezníkem Zákravským chodil. Bydlel zde nástrojař od Červených Lašek, otec Viky, choti profesora v Chrudimi, výtečné sokolky.“

Roku 1891 vlastnila dům Augustina Fišerová a tehdy měl ještě otevřenou síň, zatímco sousední domy je měly již zazděné. Alespoň to dokazuje nákres od stavitele Františka Plesnivého, jenž se dochoval v městském stavebním archivu. Majitelka však v domě nebydlela a plnou moc ohledně jeho správy měl pekař Josef Pátek. V roce 1894 vlastnil nemovitost řezník Václav Zákravský, kolem roku 1902 tu působil krejčí Václav Hájek a roku 1911 převzal zdejší uzenářský podnik řezník, uzenář a speditér František Holub. V témže roce zde bydleli: studující gymnázia Josef Brandejs, řeznický pomocník František Hašek, zámečnický pomocník Karel Hlaváček, řezník a uzenář František Holub, c. k. vězeňský dozorce Josef Horčička, zámečnický učeň Jaroslav Jager, hodinářský pomocník Karel Jánský, studující pedagogia Alois Kovář, zednický pomocník Karel Laml, porodní babička Josefa Langrová, studující obchodní akademie Florián Lehký, truhlářský pomocník Jan Matuška, dělník při dráze Václav Matuška, studující pedagogia Václav Medek, studující obchodní akademie Karel Mencl, nožířský učeň Ludvík Procházka, nožířský pomocník Václav Richter, řeznický učeň Josef Svoboda, studující obchodní akademie Miroslav Šefr, služka Terezie Šejvlová, řeznický učeň Václav Štajner, majitel nožířství Jan Švarc, řeznický učeň Josef Tačík, řeznický učeň Bedřich Vlček, povozník Josef Všetečka a pekařský učeň Josef Vrtička. V té době tu bylo hodinářství Aloise Šolce, nožířství Jana Švarce, speditérství Terezie Vackové, povoznictví Josefa Všetečky a řeznictví a uzenářství Františka Holuba. Od roku 1929 měl řeznictví v nájmu řezník a uzenář František Bálek, který požádal magistrát o povolení úpravy svých dílen. O rok později došlo k úpravě fasády. O schválení řeznictví a uzenářství požádal v roce 1934 František Holub. Dílny byly schváleny s tím, že musí mít v létě chlazení. Roku 1933 byla při hledání vhodných sklepů pro protiletecké kryty objevena zasypaná hluboká studna.

11. března 1935 (podle orgánu nezávislé jednoty československých legionářů „Legie“ až 12. března 1935) byla na domě ve výši 1. poschodí odhalena bronzová pamětní deska s nápisem: „V tomto domě a protějším domě č.p. 20 bydlel za svých studií na zdejším gymnasiu v létech 1867-1871 náš slavný Alois Jirásek, veliký buditel národa českého, vzácný přítel Hradce Králové“. Horní část desky zdobí rozevřená kniha s iniciálami spisovatele. Autory jejího návrhu byli: architekt Josef Stejskal a profesor Josef Durych, přičemž desku zhotovila a darovala státní průmyslová škola u příležitosti 5. výročí úmrtí spisovatele. Slavnostní řeč tehdy přednesl prof. PhDr. Miloslav Hýsek. V roce 1936 byla majitelkou domu úřednice Marie Holubová, která roku 1939 nechala provést menší opravy objektu. Roku 1944 praskla v domě kanalizace a splašky zatopily sklep. 14. ledna 1964 došlo k zapsání objektu do státního seznamu kulturních památek. 1. prosince 1967 byl zbourán jeho jednoposchoďový dvorní domek. Téhož času byl dům spravován městským bytovým podnikem a v roce 1969 provedla jeho stavební úpravy TJ Slavia Hradec Králové. Následujícího roku byl vyhlášen havarijní stav v bytě ve 2. poschodí, neboť tam zatékalo, byt byl plný plísně tak došlo k jeho uznání jako neobyvatelného. V roce 1975 získal čp. 132 zpět do svého vlastnictví Vegasport, výrobní podnik ČSTV v Hradci Králové, jenž zahájil stavební rekonstrukci střechy, ale pro různé stavební neshody a nedostatečnost byla stavba nakonec zastavena. K vlastní kolaudaci nové střechy došlo až roku 1991. Za Vegasportu bylo podloubí zakryto firemním výkladcem. Dnes dům náleží Dagmar Horákové, přičemž přízemí je nadále využito ke komerčním účelům, v patrech jsou pak byty a kanceláře. Více informací o této nemovitosti lze nalézt zde: https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-s-pametni-deskou-aloise-jiraska-12542319.

Dům čp. 132 na Velkém náměstí v Hradci Králové na mapě