TURISTIKU PODPORUJÍ
61 503 turistů a cestovatelů
111 152 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 378 456,- odměny za články
 
  Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Dobřenice

Turistické cíle Vesnice

Dobřenice čp. 85
Dobřenice čp. 85  •  Fotografie (7)  • Foto: Boris-Jelínek
Kaplička sv. Anny (Dobřenice)

Místo, kde se nachází obec Dobřenice, bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů, z nichž některé prokazují, že zde lidé žili ve všech historických obdobích. Roku 1898 byl na školní zahradě nalezen pazourkový nožík. Na nové školní zahradě byla objevena řada střepů z prehistorických popelnic a 2 bronzové úlomky. Při kopání základů pro novou školu v roce 1908 byly nalezeny střepy z doby hradištní, železný nůž a železná ostruha. Roku 1927 byl v lokalitě „Ve mlakách“ objeven hliněný přeslen. V místě „Na obci“ byl v roce 1900 nalezen kamenný mlat a o 4 roky později byla na zahradě u čp. 83 nalezena kamenná sekyrka. Další byla nalezena na panském poli roku 1915. V roce 1921 byl vyorán v lokalitě „Pod parkem“ přeražený velký mlat. Roku 1904 byly v místech pod větrným mlýnem zjištěny pozůstatky žárového pohřebiště. Další popelnice byly nalezeny v letech 1906, 1907, 1911 a 1912. Kosterní hrob byl vykopán v roce 1933 na poli „Na šafranici“. O rok později byl v těchto místech nalezen kosterní hrob v kombinaci s několika rozbitými popelnicemi. Nejvíce nálezů však pochází z tzv. hradištního období, např. ty z roku 1958.

Sama ves měla být založena jakýmsi Dobřeněm, čehož se drží také prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H“, v níž nalezneme následující:

„Dobřenice (lid. v Dobřenicích, do Dobřenic, dobřenskej), ves 9 km jižně od Nechanic: 1339 Sdenko et Bohunco de Dobrzenicz (Bienenberg, Gesch. v. Königgrätz 113); 1370 pleb. in Dobrzienicz, LC. II, 29; 1352-c. 1405 Dobrzienicz, RDP. 90; 1560 wosyczky, dobrzenicze, polyzy (k zámku Kunět. Hoře), DZ. 54 F 7; 1615 Jan st. Dobřenský z Dobřenic na Dobřenicích, Chvalkovicích a Mizkolezích, Rozvrž. sb. 11.

Jm. D. = ves lidí Dobřenových (v. v.).“

Naopak František Ladislav Sál zmiňuje ve své publikaci „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“ lidové pověsti o tom, že zdejší obyvatelé byli od prvopočátků velkými dobráky a každému přáli. Pán Bůh je měl za to rád, měli se dobře na světě a tak se této osadě začalo říkat Dobřenice.

První zmínka o obci pochází z roku 1339, kdy Vaněk ze Ždánic prodal některé své grunty opatovickému klášteru a svědky tohoto obchodu byli Zdeněk a Bohuněk z Dobřenic. V roce 1472 učinil Zdislav z Dobřenic smlouvu se svými 7 syny, že tento statek po jeho smrti budou vlastnit všichni dohromady. Roku 1622 byly Dobřenice zabaveny Janu staršímu z Dobřenic za to, že se účastnil stavovského povstání. O rok později je získal Albrecht z Valdštejna. Sám Jan starší z Dobřenic se uchýlil do Chvalkovic, jež patřily k druhé, nezabavené polovině jeho majetku. Albrecht z Valdštejna prodal dobřenické panství ještě v roce 1623 Alžbětě z Vchynic, rozené Krajířce z Krajků na Chlumci. Po ní následoval syn Jan Oktavián, který kvůli svým dlužným nedoplatkům za zakoupený Hrádek nad Poděhusy a Mančice přenechal Dobřenice Karlu Kunatovi Dobřenskému z Dobřenic, čímž se vrátil rod Dobřenických zpět na své rodinné sídlo. Ale i tento šlechtic nadělal řadu dluhů, a tak roku 1675 odkoupil polovinu dobřenického statku Rudolf Jindřich Odkolek z Újezdce. Nedlouho poté získal i tu druhou, protože v roce 1693 prodal celé Dobřenice Bohuchvalu Jaroslavovi Dobřenskému z Dobřenic a na Nesytě. Po něm vlastnil dobřenické zboží Bojislav Fridrich Dobřenský z Dobřenic a na Nesytě. Protože nezanechal žádné potomky, zdědil všechny statky této rodové linie strýc Ferdinand Rudolf Dobřenský z Dobřenic. Někdy po roce 1693 nebo až za Ferdinanda Rudolfa byla opět obnovena zdejší tvrz a přestavěna postupně na zámek. Ferdinand Rudolf, který zemřel roku 1707, neměl se svou manželkou žádné děti, takže dobřenický majetek spadl na Karla Ferdinanda z Dobřenic z bračické větve. Zemřel v roce 1734 a o 6 let později vdova Eliška, rozená Straková z Nedabylic, obnovila spolu se svým synem Václavem Petrem zdejší kostel, který byl vysvěcen 23. listopadu 1740. V téže době byl vystavěn znovu zdejší zámek a rodinná krypta. V roce 1755 bylo na území obce 13 rybníků, z nichž největším byl Starosta s výměrou 77 strychů. Roku 1758 byla vykácena většina lesa Posvátníka. V té době byli v obci ubytováni vojáci maršála Dauna. V roce 1772 řádil ve vsi dobytčí mor. 23. března 1775 byl zdejší zámek vyrabován a poničen vzbouřenými sedláky, ale ještě v témže roce byl opraven. O rok později žilo v Dobřenicích 455 obyvatel v 61 domech. V roce 1781 na něm uspořádal velkou oslavu na památku tisíciletého trvání rodiny Dobřenských v Čechách, když vycházel z pověsti, že roku 781 Dobromír, syn Bydův, založil Dobřenice. Také on neměl potomky, a tak kšaftem z 2. října 1783 odkázal svoje majetky bratrovi Janu Josefovi. Ten zemřel v roce 1796 a pánem na Dobřenicích se stal jeho syn Prokop Jan, po němž následoval Prokopův syn Michal, který pozbyl všeho majetku a Dobřenice byly roku 1863 prodány sekvestrací. Na konci 18. století byla v obci škola v dřevěném stavení čp. 4. Prvním známým učitelem byl Matěj Klucký v roce 1786. Roku 1811 byla v lokalitě „Ve stráni“ zřízena panská cihelna. V roce 1834 byly Dobřenice propachtovány správci Max. Obecovskému, jeho písaři Josefu Krčmářovi a hostinskému Janu Ulrichovi za 5 700 zl. ročně. 30. září 1836 odložila krkavčí matka asi sedmidenní dítě na hrázi rybníka Starosty. To obdrželo svoje příjmení právě podle pojmenování onoho rybníka. Roku 1842 byl zrušen pacht dobřenického statku a o rok později žilo v obci již 13 Židů.

V roce 1849 se Dobřenice staly samostatnou politickou obcí. 14. února 1859 shořela střecha školy a přilehlého chléva. K opravě školy došlo až v červenci téhož roku. V roce 1863 byl starý hřbitov urovnán navezením nové zeminy a opatřen zděným plotem. 22. června 1866 byly v obci ubytovány saské sbory. O 7 dní později sem přišli uprchlíci od Hradce Králové. 4. července 1866 přijeli do obce první Prusové, kteří zrekvírovali vše, co se dalo sníst nebo vypít. 20. března 1870 byl zřízen poštovní úřad. Roku 1872 byla škola čp. 4 prodána velkostatku za 800 zl. Od té doby byla škola v pronajatých místnostech v čp. 32. Nakonec ho obec od velkostatku v roce 1878 odkoupila, následujícího roku přistavěla jednu třídu a 1. ledna 1880 se zde začalo vyučovat. V roce 1873 byla vystavěna železniční trať a u ní zastávka. V březnu 1873 vyhořela panská stodola se zásobami obilí a zemědělským nářadím. Škoda byla odhadnuta na 60 000 zl. 7. března 1876 shodila vichřice třetinu střešní krytiny místního kostela. Roku 1884 došlo k přístavbě školy, jež získala novou třídu. 11. dubna 1875 byl vysvěcen nový hřbitov, který byl roku 1900 ještě rozšířen. 6. srpna 1887 vyhořelo 5 hospodářských stavení. 5. června 1888 uhodil blesk do věže kostela, přestože ta byla již od roku 1863 opatřena hromosvodem. 17. září 1891 vyhořely panské stáje se zásobami krmiva. Roku 1894 byl zaveden na poště telegraf. 30. července 1896 způsobilo řadu škod velké krupobití. O 2 roky později byla založena TJ Sokol, která se roku 1909 rozešla a zbylé nářadí rozprodala. V roce 1904 vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Dobřenice a okolí. O 4 roky později byla postavena nová školní budova, jež byla vysvěcena 30. srpna 1908. Z 1. světové války se nevrátilo 19 místních mužů.

V roce 1919 byla založena TJ Sokol. 29. září 1919 došlo k ustavení Hospodářského a strojního družstva pro rozvod elektrické síly. Roku 1922 vznikla jednota Čs. Orla. O 3 roky později byla zřízena filiálka Hospodářského družstva pro obilní skladiště v okresu Hradec Králové. V noci na 25. června 1925 byl vyloupen zdejší poštovní úřad, z něhož zmizelo 101 Kč, 3 balíky zásilek a 11měsíční pes. Roku 1926 byla vydlážděna silnice do Syrovátky. O rok později byly železné kovové elektrické dráty vyměněny za měděné a vybudována byla obecní mostní váha. Roku 1929 byla zřízena nová samostatná telefonní ústředna a veřejná hovorna. V roce 1931 byla vydlážděna silnice obcí v délce 1 490 m, založen SK Dobřenice, zřízena kanalizace a lidová hospodářská škola. O 4 roky později byla v Obilním dvoře postavena pila, jež byla zrušena roku 1946. Za německé okupace nesla obec pojmenování Dobschenitz. V roce 1939 vznikl po likvidaci SK Dobřenice spolek divadelních ochotníků (1. valná hromada se uskutečnila 30. dubna 1939), jehož činnost byla zastavena v roce 1944 a opětovně obnovena 8. října 1945. Roku 1940 měla obec 812 obyvatel a 151 domů. 13. dubna 1941 byla rozpuštěna TJ Sokol a její majetek zabaven. 5. května 1945 došlo k odzbrojení německých vojáků. Roku 1946 vznikla MŠ a SČSP. V letech 1949-1954 bylo vybudováno fotbalové hřiště. V roce 1951 převzal přípravný výbor JZD farskou i obecní půdu, kterou následně osel. Roku 1952 byla zřízena u MNV svatební síň a vznikla dobrovolná sportovní organizace Dynamo a v roce 1953 byla TJ Sokol Dobřenice přejmenována na TJ Dynamo Výzkumná šlechtitelská stanice Dobřenice. 3. července 1952 vznikl Výbor žen při MNV. O rok později začal do obce zajíždět autobus na lince Hradec Králové-Semtín. Roku 1954 bylo v čp. 116 zřízeno zdravotní středisko, jež bylo o 2 roky později rozšířeno o stomatologické oddělení. V roce 1955 byla dostavěna hasičská zbrojnice. 7. srpna 1957 vzniklo JZD, jež bylo 1. září 1962 připojeno k Šlechtitelskému a semenářskému podniku Choceň - hospodářství Dobřenice. V březnu 1959 vznikla pobočka Českého červeného kříže. V letech 1960-1961 byla postavena nová prodejna smíšeného zboží. V roce 1965 došlo k elektrifikaci železniční trati a přístavbě nádražní budovy. Téhož roku byl okrsek SNB přemístěn do Kratonoh. V roce 1970 byly postaveny 2 autobusové čekárny a otevřena MŠ, jež byla vybudována ze sdružených finančních prostředků Šlechtitelské stanice a podniku pro šlechtění drůbeže, závod 03 v Dobřenicích, dále finančních prostředků poskytnutých od cukrovaru Syrovátka a JZD Kasalice a půjčky u České státní spořitelny v Hradci Králové ve výši 100 000 Kčs a prostředků MNV. Roku 1972 vznikl SSM a došlo k obnovení činnosti SČSP. V roce 1981 byla založena místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Roku 1992 zanikla TJ Dynamo Dobřenice a nahradila ji TJ Sokol Dobřenice. Ta ukončila činnost v roce 1997 a její místo zaujala AFK Sokol Dobřenice. V letech 2006-2008 byla vystavěna ČOV. Roku 2021 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení.

Ze zdejších pamětihodností je nutno jmenovat: od 20. ledna 1964 památkově chráněný kostel sv. Klimenta, který byl vystavěn v roce 1740 (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-klimenta-s-ohrazenim-a-terasou-13735519); od 20. ledna 1964 památkově chráněný zámek, jenž vznikl roku 1696 na místě původní tvrze, v roce 1740 byl rozšířen, roku 1775 vyhořel, v roce 1781 byl opraven a roku 1865 byl přestavěn do dnešní novoklasické podoby (viz https://pamatkovykatalog.cz/zamek-13324929); od 20. ledna 1964 památkově chráněnou faru z roku 1771 (viz https://pamatkovykatalog.cz/fara-14204973); budovu bývalé obecné školy z roku 1908; kapličku sv. Anny z roku 1738 v místech, kde stával dříve les Posvátník; sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1729; Boží muka na rozcestí u Kuklínek z 18. století (lípy tu byly zasazeny v roce 1769); pískovcový kříž z roku 1904 před bývalou školou. Za zmínku stojí též, že v obci stával na kopečku u čp. 46 větrný mlýn, který byl v roce 1916 zrušen. Mezi nejvýznamnější zdejší rodáky, když pomineme příslušníky zdejšího šlechtického rodu Dobřenských z Dobřenic, zejména spisovatele Jana Dobřenského na Dobřenicích a Březnici († 27. dubna 1593 Dobřenice), náleží: učitel v Hradišťku u Kopidlna František Pilař (* 1791 Dobřenice); učitel hudby a otec polského malíře Jana Matejky František Matiegka (* 1796 Dobřenice); učitel Antonín Goll (* 1808 Dobřenice); spisovatel a novinář František Jaroslav Pechánek (21. října 1837 Dobřenice - 2. září 1870 tamtéž); armádní důstojník, vojenský pedagog a v letech 1944-1945 příslušník garibaldiovské 3. partyzánské divize Lombardia „Aliotta“ František Petřík (26. října 1908 Dobřenice - 16. června 1985 Praha). Zároveň musíme ještě podotknout to, že zde v roce 1913 učil spisovatel a legionář Rudolf Medek.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.148, 15.641)
Poslední aktualizace: 24.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Dobřenice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,7km od místa

Příspěvky z okolí Dobřenice

Hlubůček
Hlubůček
Rybník
Dobřenické panstvo již od prvopočátků dbalo na to, aby se na jeho panství dostatečně rozvíjelo rybníkářství. První rybníky se tu nejspíše nacházely již ve 14. nebo 15. století, kdy ještě zdejší krajina náležela op…
0.1km
více »
Dobřenická vyhlídková
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
0.2km
více »
Kříž před školou v Dobřenicích
Kříž před školou v Dobřenicích
Kříž
Před školní budovou se dříve žádný kříž nenacházel, ani dřevěný, natož litinový či kamenný, čehož důkazem může být jak I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), tak indikační skica stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.ht…
0.2km
více »
Zámek v Dobřenicích
Zámek v Dobřenicích
Zámek
Dobřenické panství měl podle tradice založit rytíř Zdeněk Bohunek z Dobřenic, o němž se nám dochovala první zmínka v jednom z listů opatovického kláštera z roku 1339, kterým Vaněk ze Ždánic prodával některé své gr…
0.2km
více »
Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích
Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích
Kostel
Původní gotický objekt pocházel nejspíše již ze 13. století a až do svého zbourání byl vystavěn ze dřeva. Nacházel se však na místě, kde je současná farní budova z roku 1771. Když byl v letech 1739-1740 přestavová…
0.3km
více »
Fara v Dobřenicích
Fara v Dobřenicích
Dům, budova
Původně se na tomto místě nacházel dřevěný kostelík, jenž měl být vysvěcen v roce 1336 biskupem Danielem, a směrem ke škole navíc zvonice ze stejného materiálu. Obě budovy obklopoval velký hřbitov, což dokazuje řa…
0.3km
více »
Škola v Dobřenicích
Škola v Dobřenicích
Dům, budova
Stejně jako i v jiných obcích, tak rovněž v Dobřenicích se přesně neví, kdy došlo k založení zdejší školy. S jistotou víme to, že koncem 18. století bývala škola ve stavení čp. 4, na jehož místě proti poště pozděj…
0.3km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
0.3km
více »
Dobřenice
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
0.4km
více »
Hřbitov v Dobřenicích
Hřbitov v Dobřenicích
Hřbitov
Původně se pohřbívalo na starém hřbitově u chrámu sv. Klimenta, který býval oplocen obyčejným plotem z dřevěných latí a teprve v roce 1863 byl obehnán zděným plotem. Tehdy rovněž došlo k navezení nové hlíny a jeho zarovnání. Vchodová kovaná brána však byla zřízena až v roce 1913. Ve hřbitovní zdi, ve stěnách márnice z období před rokem 1740 (ze stejné doby mají rovněž pocházet …
0.6km
více »
Dobřenické lípy
Dobřenické lípy
Památný strom
Tato skupina památných stromů roste na návsi v Dobřenicích-Kuklínkách. Za památný strom byly dvě z těchto lip srdčitých poprvé vyhlášeny 23. 8. 1983 Okresním národním výborem Hradec Králové (přesněji řečeno šlo tehdy o chráněný přírodní výtvor) spolu s mnoha dalšími stromy a územími. V roce 1998 již podle jiného zákona vyhlásil za památnou největší z lip Úřad města Hradec Králové. Důvody jeho vyhlášení byly tehdy dva - kraj…
0.6km
více »
Železniční stanice v Dobřenicích
Železniční stanice v Dobřenicích
Žel. stanice
25. června 1870 byla Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB - Österreichische Nord West Bahn) udělena s platností na 90 let stavební a provozní koncese ke stavbě železniční trati Velký Osek - Hradec Králové. Tato tras…
1.6km
více »
Syrovátka
Syrovátka
Vesnice
Uvedená lokalita byla hustě osídlena již v době kamenné a bronzové. Kde se vzalo její pojmenování, tak na to je spousta teorií. Podle lidových podání zde lidé pili rádi syrovátku a říkali, že je léčivá. Od ní pak …
1.7km
více »
Lovecký zámek
Soutěž 2 body
www.turistikaprozivot.cz
Lovecký zámek
Zámek
dobry den mile rad bych touto cestou vam chtel zdelit ze se od Hradce Kralove zhruba 17km u obce Rohoznice nachazi mensi lovecky zamecek nad klechtaveckym rybnikem a chci aby se o nem vedelo jake nadherne stavby chatraji                                     dekuji                                                                         
2km
více »
Klechtávecký rybník
Klechtávecký rybník
Rybník
Období, kdy vznikl tento rybník, který se nachází na jihovýchodních svazích „Velké Doroty“ pramenícím Rohoznickém (Klechtáveckém) potoce, nám zůstává neznámé. Určitě neexistoval ještě v roce 1372, kdy náležela obe…
2.1km
více »
Pravy
Pravy
Vesnice
Tato lokalita na pomezí Pardubicka a Královéhradecka nedaleko dnešní dálnice D11 byla osídlena již v době kamenné a své jméno měla obdržet od toho, že zde žili spravedliví lidé. O tom hovoří rovněž prof. Antonín P…
2.3km
více »
Michnovka (Kratonohy)
Michnovka (Kratonohy)
Místní část
Podle nálezů kamenných nástrojů po celém okolí i v obci samotné můžeme uvažovat o tom, že tato lokalita na pomezí Královéhradecka a Pardubicka byla osídlena již v době kamenné, i když za zmínku stojí velký nález z…
2.3km
více »
Osičky
Osičky
Vesnice
Tato obec, která se nachází v sousedství Osic, je zmiňována k roku 1073, kdy existovaly Vosice Malé (dnešní Osičky) a Velké (dnešní Osice), ale tomuto údaji nemůžeme věřit, neboť se vyskytuje v opatovickém falzu, …
2.7km
více »
Rybníčky v Roudnici
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
2.9km
více »
Rohoznice
Rohoznice
Vesnice
Podle nálezů, k nimž došlo jak v obci samé, tak v jejím okolí, můžeme soudit, že tu člověk žil již v době kamenné. První zmínka o obci však pochází až z roku 1372, kdy patřila k opatovickému klášteru, jenž zde teh…
3km
více »
Roudnice
Roudnice
Vesnice
Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou, písemně doložena v roce 1384, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, protože jeho počátky sahají do mladší…
3.1km
více »
Kratonohy
Kratonohy
Vesnice
Tato malebná ves s ještě hezčím okolím, které podtrhuje jak řada písníků, tak tok řeky Bystřice, se sice nachází stranou hlavní silnice z Hradce Králové na Prahu, ale je to zároveň její velký plus, protože je zde oproti jiným sousedním obcím až božský klid. Teorií o vzniku názvu obce je několik, ale nejlépe je dát slovo profesoru Antonínu Profousovi, který ve své knize "Místní …
3.2km
více »
Roudnice (u Hradce Králové)
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
3.3km
více »
Polizy - vyhlídka u křížku
Polizy - vyhlídka u křížku
Vyhlídka
Vyhlídkové místo se nachází u křížku nedaleko křižovatky u obce Polizy mezi Osicemi a Lhotou pod Libčany. Kříž byl postaven na náklady Jana a Kateřiny Pluhovských z Poliz roku 1840. K severu se od vyhlídky nabízí …
3.3km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
3.3km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
3.5km
více »
Hrádek u Nechanic
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
8.4km
více »
Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
8.7km
více »
Hradec Králové
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
15.4km
více »