Březhrad (Hradec Králové)

K dnešnímu pojmenování této obce došlo díky mnoha změnám, o nichž se zmiňuje dosti obsáhle prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":

"Březhrad (v Březhradě, do Březhradu, březhradskej), ves v rovině 4 1/2 km jz. od Hradce Králové: 1229 (villam monii Opatovic.) Lhutam nomine Brzehrad (c. 15, ale tvar Lhůta ukazuje spíše na 16. stol.), CB. II, 328 25; 1465 ves Březhrad, AČ. 6/505 a 16/160; 1468 v Březhradě (Kapras, Kn. svěd. Bydžov. 262); 1532 nový rybník u Březhradu, AČ. 20/370; 1548 ves Brzezhrad (k Pardubicům), DZ. 8 M 18; 1558 ves brzezhrad, s rybníkem řeč. brzezhradskym ležícím u vsi brzezhrad(!), DZ. 13 D 25; 1559 ves brzezhrad, ves placzicze - - rybník Brzezhradskej; rybník pod brzezhradem . . . pod rybníkem bezhradskym (!) mezi grunty wlczkowskymi (ke Hradci Králové), DZ. 87 B 29; 1654 Brzehrad (!) ves, BR. 13/1549; 1790 Bržezhrad, Schaller XV, 35; 1836 Březhrad (u rybníka téhož jména), Sommer IV, 30.

Tvar tohoto jména upomíná na jm. Hrádek Březí. Tak se jmenovala tvrz ve vsi Březí (v. t.) u Týna n. Vlt. Na jeho dokladech můžeme sledovat názorně, jak spřežení obou těch jmen původně různých (tvrz jménem Hrádek + ves jménem Břetí) vznikalo. Také jm. Borohrádek (v. t.) vzniklo spřežením dvou jmen a také ten vývoj můžeme sledovat. U jména Březhrad nacházíme v dokladech vždycky jenom tento tvar, leda se změnami, které způsobil písař svými chybami.

Jm. Březhrad mělo prvotně nejspíše tvar *Břěžhrad. První člen této spřežky byl přivlastň. adj. utvořené příponou -jь z os. jm. Břieza (v. příjmení Bříza i Březa v Adr. a jm. Březovice), srov. jm. Kněžmost, jež pův. znamenalo ՙknězův most՚, Vlčeves ՙVlkova ves՚ a p. Celé jm. *Břěžhrad tedy znamenalo ՙBřízův n. Březův hrad՚. Když se časem zapomnělo, že *Břež- vzniklo z possessiva jména Břieza, pronikala jenom podobnost s častým jménem Březí (v. t.). Snad tu působila i disimilace jako v pozříti z pův. požřieti a ve slově zřídlo ze stč. žřiedlo (v. Geb. HM. I, 517). Tak dostalo naše MJ. tvar Březhrad. Kdy se ž změnilo v z, nevíme, poněvadž náš starý pravopis byl ve většině spisů nepřesný a v 17. stol., kdy se ž již označovalo, mělo naše MJ. již dnešní tvar Březhrad."

Jiní autoři však tvrdí něco jiného, že toto jméno pochází od rybničního hrazení, např. František Ladislav Sál v publikaci "Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.", i když tam vedle toho jmenuje též další teorie vzniku pojmenování Březhrad:

"Březhrad vznikl z hradu - hrádku, obklopeného krásnými břízami a chráněného valy, jež byly naplněny vodou. Když hrad (hrádek) zanikl, vystavěli zde mlýn. (Lidové.)

Škola uvádí jméno Březhrad v souvislost s labskou hrází, která měla brániti rozlévání Labe, nebo s hrází rybníka, který začala hradecká obec zde stavěti. (1532.) Znělo tudíž původně Před-hráz, z čehož vzniklo později Předhradí (před-hraditi).

Historie mluví o "Lhotě u Plačic", řečené "Předhradí".*) Lhoty vůbec, jichž jest v zemích koruny České na 350 (v Čechách asi 286, na Moravě 57, ve Slezsku 7), vznikly tím, že majitel půdy postoupil část podnikateli, aby ji na určitou dobu bez úroků osadil, vzdělal a držel. Po uplynutí smluvené doby měl se platiti úrok z lánů. Osady takto vzniklé nazvány Lhotami a jejich obyvatelé lhotníci. -

*) Opat opatovického kláštera Konrát koupil r. 1227 od Perarda za 15 hřiven stříbra Lhotu u Plačic, řečenou Předhradí; 1228 potvrdil Přemysl Otakar I. statky opatovického kláštera a v těch i Lhotu Břehrad. Král Václav I. dovolil, aby Lhotu, řečenou Předhradí, a mlýn "na Lúce" mohli vysaditi.

Za třicetileté války byly chalupy pobořeny, vesnice úplně zpustla, tak že tam nikdo neobýval."

Tato lokalita však byla osídlena již v době kamenné. Roku 1228 dovolil král Václav I. opatovi kláštera opatovického Konrádovi a spolubratřím, aby mohli založit na pozemcích ves Lhotu řečenou Březhrad a na louce blízko ní mlýn, který prý stával nepochybně na potoku stěžerském. V roce 1421 byl opatovický klášter vypálen husity. O rok později spálenou a pobořenou tvrz se dvorem poplužním a zpustošenou ves se zbožím Březhrad uchvátil Vaněk Donát rytíř z Těchlovic, který dal tvrz a dvůr poplužní opravit a vesnici Březhrad na novo vystavět. Roku 1446 seděl na březhradské tvrzi Jan Donát z Těchlovic a po jeho smrti v roce 1479 syn Jiří Donát z Těchlovic. 5. dubna 1465 se dostal Březhrad do vlastnictví synů krále Jiřího z Poděbrad. Březhrad s 10 jinými vesnicemi a lesem Křivcem zůstaly Hradeckým jako zástava za 5 000 kop grošů s podmínkou, že je synové krále Jiřího mohou kdykoliv vyplatit. 28. listopadu 1476 se objevuje v listě Jindřicha staršího, hraběte z Minsterberka, zmínka o Haškovi z Březhradu, od něhož koupil pustinu u Březhradu panoš Václav z Zahrádky. Roku 1482 Jiří Donát z Těchlovic postoupil březhradské zboží Petrovi Panskému, panoši ze Střezetic. V té době již Březhrad patřil ke královéhradecké obci. Tato lokalita byla jádrem sporů mezi královéhradeckou obcí a pardubickými Pernštejny. V roce 1502 došlo k dohodě mezi Vilémem z Pernštejna a královéhradeckou obcí, kteří byli ve sporu ohledně březhradských pozemků, zdejších hrází a častých povodní. 30. září 1513 byl vyřešen kompromisní dohodou spor mezi městem a Pernštejny o pozemky v Březhradě, díky níž Hradečané získali právo těžit kámen na Kunětické hoře. 31. června 1528 byla podepsána smlouva o luhy nad Opatovicemi. 22. října 1532 následovala smlouva o rybník březhradský mezi Vojtěchem z Pernštejna a Hradeckými. V roce 1533 zřídila (podle všeho ho však jen zvětšila) královéhradecká obec Březhradský rybník, aby využila rozbahněných a jinak nevyužitelných pozemků. Ten byl zásobován vodou z nově vystavěného starého náhonu mezi Předměřickým mlýnem a Březhradským rybníkem. Roku 1538 Mikuláš Kydlín zřídil v Plotištích mlýn, a to na strouze, kterou povolil obci Hradecké vést vodu z Labe v Předměřicích na rybník Březhradský. V roce 1541 Březhradští platili městu Hradci Králové 45 grošů půlletního úroku. O 6 let později byl Březhrad zkonfiskován a následně prodán Janovi z Pernštejna. Roku 1548 byl za Jana z Pernštejna prodloužen březhradský náhon, že vedl až na mlýn březhradský. 23. dubna 1559 koupila obec hradecká od Jaroslava z Pernštejna Březhrad s rybníkem a strouhou nad mlýnem, Plačice a další vsi se vším příslušenstvím za 7 500 kop grošů českých. V roce 1612 bylo pro dluh 13 000 kop grošů, za které obec Hradec Králové ručila za císaře Rudolfa II., povoleno zabavení Březhradu s rybníkem a 4 dalšími vesnicemi. Roku 1620 došlo ke konfiskaci Březhradu. Ten byl královéhradecké obci navrácen o 8 let později. Za třicetileté války (1642) vypálili a zpustošili Březhrad Švédové, a to tak, že z něho zbyly 4 polozbořené chalupy a 1 selský statek, který stál v místech pozdějšího statku čp. 21. Byl důkladně stavěn a nazýván tvrzí. V roce 1722 se vedle názvu Březhrad naposled objevuje i jméno Předhradí. Podle tereziánského katastru z roku 1748 bylo v Březhradu 113 korců 2 věrtele polí, z nichž 91 korců 2 věrtele obdělávaných; 3 korce porostlin a 9 korců 2 věrtele pozemků pustých. Tou dobou se mluví již o cestě březhradské, která dle patentu z 21. ledna 1756 vedla od Podměstí vedle Dubinky (nynější Borovinka) k Březhradu a Opatovicím nad Labem. V roce 1769 byla v Opatovicích nad Labem zřízena římskokatolická lokálie, k níž patřil i Březhrad. 18. května 1789 kroupy zničily obilná pole u Plačic, Březhradu, Nového Hradce Králové, Lhoty pod Strání a Třebše. Roku 1827 byl vypuštěn Březhradský rybník a v následujícím roce došlo k jeho vysušení, rozparcelování a pronajmutí. Roku 1836 proběhla stavba silnice z Kuklen do Březhradu a Opatovic. V květnu 1846 zasáhla obec povodeň.

V roce 1849 získal Březhrad vlastní volenou samosprávu. Roku 1863 byla hráz Březhradského rybníka osázena topoly. O 3 roky později po bitvě na Chlumu mnoho utíkajících rakouských vojáků zabředlo do bahen kolem Březhradského rybníka a zanechalo zde několik vozů a spoustu dělostřeleckých nábojů. V roce 1870 byla mlynářem Františkem Grégrem otevřena soukromá škola, která byla později zakázána. Ke zřízení obecní školy došlo o 6 let později a její nová budova byla vybudována roku 1877. V roce 1886 byla založena obecní knihovna. 7. srpna 1887 vypukl pod kolnou domkáře Josefa Pleskota u čp. 7 požár, jemuž záhy padly za oběť hospodářská stavení čp. 6, 26 a 35. V prosinci 1887 byl ustaven SDH. 11. dubna 1893 vypukl v Čejkově chalupě oheň, který přeskočil také na obecní hájovnu. Téhož roku se poprvé sešli zdejší divadelní ochotníci. 7. srpna 1897 zachvátil požár 4 domy. 3. července 1900 udeřil blesk do stavení chalupníka Františka Fialy, vjel ze sklepa do chléva, kde zabil dvě vedle sebe stojící krávy. V roce 1902 byla v obci otevřena četnická stanice. Následujícího roku vznikl Spolek divadelních ochotníků Havlíček. V roce 1904 byla četnická stanice zrušena. V letech 1906-1907 byla vystavěna nová školní budova. Roku 1910 byla zřízena obecní váha. V roce 1912 vyhořel mlýn a hájovna. 24. března 1912 byl založen Spořitelní a záložní spolek pro Březhrad a okolí. 19. listopadu 1913 byla Františku Prouzovi povolena v čp. 46 v osadě Nový (tehdy Malý) Březhrad živnost hostinská. Tato žádost byla původně dvakrát zamítnuta s odůvodněním, že v obci jsou již 2 hostince (Čejkův a Horáčkův) a na takovouto vzdálenost je těžké vykonávat policejní službu. Hostinskému tak byla uložena odpovědnost za pořádek. Téhož roku byla povolena hostinská živnost Františku Zabrodskému v čp. 15, v němž byl dosud nájemcem. Za 1. světové války padlo 13 zdejších mužů.

V roce 1919 byla ustavena DTJ. 15. srpna 1922 napáchala řadu škod velká vichřice. Roku 1924 došlo k zavedení elektřiny do obce. V roce 1926 bylo založeno Hospodářské, nájemné, úsporné a stavební družstvo v Březhradě. 4. července 1929 zasáhla Březhrad velká vichřice. 9. března 1930 se ustavilo vodní družstvo, které mělo na programu i odvodnění tamějších pozemků, jež patřily městu Hradci Králové. 25. dubna 1930 byla na slavnostní schůzi zřízena odbočka TJ Sokol Opatovice nad Labem, jež se osamostatnila až v roce 1933. 15. února 1931 proběhla ustavující schůze místní organizace Čs. strany lidové. Roku 1935 proběhla oprava sešlé městské hájovny. Práce byly zadány zednickému mistru Forejtkovi a tesařskému mistru Škaloudovi. 15. prosince 1936 vyhořel dům Antonína Peška, ve kterém byla též prodejna dělnického konzumu. 27. března 1937 vypukl oheň v barvírně koží Františka Přibíka. 27. června 1937 se uskutečnilo okrskové cvičení hasičské župy. Za německé okupace nesla obec pojmenování Birkenburg. V roce 1940 měla 130 domů s 636 obyvateli. Ke konci 2. světové války byli ve škole ubytováni němečtí uprchlíci. Od února do května 1945 byla ve zdejší hospodě ubytována též německá jednotka se zajatými vlasovci. V lednu 1946 byla založena odbočka SČSP. Roku 1950 došlo ke zřízení místního rozhlasu. 1. září 1951 byla otevřena MŠ. V roce 1953 byla postavena silnice přes obec ke staveništi masokombinátu a železniční vlečka z Opatovic nad Labem-Pohřebačky. V letech 1953-1960 byl vybudován zdejší masokombinát. Roku 1954 byla ustavena Lidová myslivecká společnost a místní skupina ČČK. 8. ledna 1956 začalo promítat stálé kino osvětové Besedy, a to v klubovně čp. 45. Na zahájení provozu byl promítán sovětský film „Daleko od Moskvy“. 16. března 1956 bylo založeno JZD. 10. dubna 1956 bylo ustaveno jednotné zemědělské družstvo III. typu (stanovy družstva byly schváleny na členské schůzi 7. ledna 1957). 26. června 1956 poprvé zazářilo nové veřejné osvětlení. 17. prosince 1956 přijel do Březhradu poprvé autobus nové linky Hradec Králové – Březhrad – Čeperka. 12. března 1957 byla založena 35. základní organizace Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarmu). V letech 1959-1960 došlo k plynofikaci obce. 1. srpna 1960 byl zřízen poštovní úřad. 28. října 1960 proběhlo slavnostní zahájení provozu celého masného kombinátu. 29. října 1961 došlo ke slavnostnímu otevření kulturního domu, který vznikal od roku 1959 přestavbou a přístavbou čp. 45. 1. ledna 1962 bylo JZD v Březhradě připojeno ke Státnímu statku v Plačicích, ale 3 jeho členové přestoupili do JZD Kukleny. V letech 1962-1963 proběhla stavba mateřské školy. Roku 1966 proběhla generální oprava místního rozhlasu. 14. ledna 1967 poprvé zazářilo nové veřejné osvětlení. 13. února 1967 byl ustaven Čs. svaz žen. 6. září 1968 byl vojenským zběhem zavražděn příslušník Veřejné bezpečnosti strážmistr Jaroslav Vinikar. 19. listopadu 1971 byla založena místní skupina SSM. V roce 1972 bylo veřejné osvětlení rozšířeno do celé obce. Dosud bylo jen v hlavní ulici od jižního okraje obce k železniční trati. 1. ledna 1976 se stal Březhrad součástí Hradce Králové. V letech 1976-1977 proběhla stavba 18 m dlouhého prefabrikovaného mostu o šířce 22 m přes Malý Labský náhon u Březhradu na nově budované silnici Hradec Králové-Pardubice. 1. listopadu 1979 došlo k otevření Hradubické silnice, jež se projevilo zmenšením autobusových linek do Březhradu. V letech 1983-1987 byl vystavěn skleníkový areál Sempry, jež zahájila výrobu 1. listopadu 1985. 2. února 1985 byla otevřena velkoprodejna nábytku Domov. V témže roce byla zapojena veřejná telefonní stanice, došlo k opravě kulturního domu a telefon byl zaveden na Malý Březhrad. 17. listopadu 1987 byla do zkušebního provozu uvedena čistírna odpadních vod v areálu masokombinátu. 23.-25. července 1990 Občanský výbor č. 2 Březhrad uspořádal anketu, v níž se místní obyvatelé vyslovili pro samostatnost obce. K jejímu naplnění však nedošlo. 14. června 2001 byla otevřena prodejna společnosti MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o. 4. dubna 2003 došlo k nehodě autobusu městské hromadné dopravy na železničním přejezdu, jež si vyžádala 4 mrtvé a 6 zraněných. 6. října 2005 byla otevřena prodejna společnosti Hornbach Baumarkt CS s. r. o. V roce 2009 se obyvatelé Březhradu pokusili vypsat referendum o odtržení od Hradce Králové kvůli plánované výstavbě skladů oceli. V letech 2011-2012 proběhla výstavba prodejny obchodního řetězce Sconto.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž z roku 1853 (podle obecní kroniky z roku 1858, opraven byl v roce 1933, původně stál se zvoničkou na hrázi u náhona, odkud byl přemístěn roku 1953) se zvoničkou, jež byla zrekonstruována v roce 2008; sochu Panny Marie z roku 1868; pamětní desku JUDr. Juliu Grégrovi, která byla zhotovena podle modelu sochaře Františka Stránského a slavnostně odhalena 3. října 1898 (busta byla odcizena v roce 2015, zmizela neznámo kde a její kopie nebyla zhotovena); pomník padlým v 1. světové válce z roku 1920 od Karla Hilseho z Pouchova; sochu sv. Václava, kterou nechal zhotovit Václav Polák z Hřibska a slavnostně byla vysvěcena 24. září 1922. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je novinář, právník, politik a publicista JUDr. Julius Grégr (19. prosince 1831 Březhrad - 4. října 1896 Dol u Libčic nad Vltavou).