Loading...
Středověká hodinová věž zvaná Zytglogge je jednou z nejznámějších a nejvýznamnějších památek nepsaného hlavního města Švýcarska i jedním z jeho symbolů. Dnes si už sice tuto věž většinou každý spojuje hlavně s astronomickými hodinami, orlojem a zvonkohrou, ale svého času se jednalo o věž obrannou. A také o městskou šatlavu, která byla údajně určena pouze ženám, zejména tzv. kněžským děvkám, tedy ženám odsouzeným za sex s duchovními …
Ke stavbě této věže z bernského pískovce došlo v letech 1218 až 1220 a postupně pak byla zvyšována. Kdysi byla součástí hradebního opevnění, ale postupně se zasunula hluboko do městského centra. Jako věznice pak sloužila až do požáru města v roce 1405. Následně byla přestavěna na hodinovou věž. Její hodiny s bicím mechanismem ukazovaly čas, který byl závazný pro celé město. V roce 1530 získala kvádrová branská věž svou současnou podobu a nové hodiny. Městské vyhlášky a nařízení se vyvěšovaly v průjezdu brány a od 18. století sem byla pro veřejnou kontrolu vystavena délková míra. V letech 1770 až 1771 prošla věž pozdně barokní přestavbou.
Ve věži Zytgloggen se nachází jedny z nejstarších věžních hodin v celém Švýcarsku. Jejich hodinový stroj se skládá z pěti kombinovaných strojků uložených v jednom pouzdře (chodový mechanismus, dva bicí mechanismy a dva strojky pro figurky orloje). Hodinová osa chodového mechanismu pohání ručičky nad dvěma velkými horními dvanáctihodinovými ciferníky a astronomickými hodinami. Orlojová část se nachází pod velkým východním dvanáctihodinovým ciferníkem, tedy napravo od astronomických hodin. Jejich základní konstrukce pochází z let 1405 až 1406. Je tedy celkem pochopitelné, že zde ještě hvězdy obíhají kolem Země. Rotující části zobrazují zdánlivou denní oběžnou dráhu hvězd, Slunce a Měsíce.
Symbol Slunce je upevněn na velké ručičce, jejíž vnější část ukazuje denní čas. Aktuální poloha slunce ve zvěrokruhu zhruba udává datum v roce. Centrální prstenec obklopující excentrický prstenec zvěrokruhu se otáčí a na této stupnici „sluneční“ ručička přesně ukazuje měsíc i den v měsíci. Na druhé centrální ručičce je upevněn Měsíc. Lunární koule se přitom otáčí tak, že když se setká se Sluncem, ukazuje pozorovateli svou tmavou polovinu. Prostor nad astrolábem zdobí fresky pěti planetárních bohů z římské mytologie.
Orloj funguje tak, že necelé čtyři minuty před celou hodinou zakokrhá kohout a šašek sedící ve výklenku zazvoní na dva zvony visící nad ním. Poté projde průvod ozbrojených medvědů, aby vzápětí kohout zakokrhal podruhé a zvedl křídla. Poté vousatý bůh času Chronos otočí přesýpací hodiny a zvednutím žezla dá pokyn hodinové zvonkohře. Chronos pak jakoby počítal údery kladivem do zvonu, které zasadí pozlacený rytíř – zde známý jako Hans von Thann - ve vrcholové části věže. Stojící lev přitom otočí hlavu, jako by naslouchal. Poté, co hodinový utichne, zakokrhá kohout potřetí a ohlásí tím počátek další hodiny.
Současný hodinový stroj a zvonkohru vytvořil v roce 1530 švýcarský kovář německého původu Kaspar Brunner. Měděné desky s číselníkem hodin sem byly instalovány teprve v roce 1608. Do té doby stačil akustický časový signál ze zvonu.
Obě průčelí věže byla roku 1890 přemalována v rokokovém stylu Rudolfem von Steigerem. V roce 1929 pak veřejná soutěž určila podobu fasád, kterou známe v současnosti – na té západní vidíme fresku Viktora Surbeka Počátek času a na té východní rekonstrukci návrhu z roku 1770 od Kurta Indermühleho. V letech 1981 až 1983 byla věž Zytglogge kompletně zrekonstruována se snahou obnovit její podobu z roku 1770.
Zajímavostí bernské Zytglogge je také veřejný pisoár, který se nachází na severní straně věže.
Tato středověká věž bývá označována za nejstarší památku města i jeho největší turistickou atrakci. Jedná se o národní kulturní památku i o položku na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (součást bernského Starého města).
Někdejší městskou bránu najdeme na adrese Bim Zytglogge. Na její vyhlídkovou plošinu vede asi 130 schodů a říká se, že návštěva vnitřku věže je skutečnou cestou do středověku.