Basilej – radnice (Basel – rathaus)

Basilejská radnice patří k nejvýraznějším dominantám tohoto téměř stoosmdesátitisícového švýcarského města. Jedná se o krásnou, červeně zbarvenou a zlatem zdobenou, budovu z počátku 16. století. Právě tehdy – tedy v letech 1504 až 1514 - totiž současná radnice nahradila starší objekt z roku 1290. Radnice z červeného pískovce stále slouží svému účelu a během adventu prý právě na jejím nádvoří vždy najdeme ten nejkrásnější vánoční strom v celé Basileji.

Dominantou radnice, která se nachází na náměstí Marktplatz (č. 9) je 47 metrů vysoká věž, samotná budova pak dosahuje výšky asi 30 m. To ostatní už sice tak nápadné není, ale různých zajímavostí a cenných pokladů v podobě různých architektonických detailů nebo zdobných prvků zde najdeme dost a dost.

Původní radnice – či spíše rychta (Richthaus) byla zničena při zemětřesení v roce 1356. Místo ní byl roku 1501 postaven nový objekt, který dostal název „Palác pánů“ (Palast der Herren). Již v roce 1503 ovšem městská Velká rada rozhodla o tom, že se postaví nová budova, která se připojí k „Paláci pánů“. V letech 1504 až 1514 tak vznikla současná radnice a na jejím cimbuří se objevily erby kantonů. Původní „Palác pánů" byl sice upozaděn, ale v letech 1517 až 1521 také rozšířen.

Ve stejné době byla dokončena a mobiliářem vybavena síň Velké rady. Nejcennější v ní byly nástěnné malby, které v roce 1521 vytvořil významný německý malíř Hans Holbein ml. Sál pak kompletně zrestauroval Hans Bock st., který pro síň také v letech 1608 až 1609 vytvořil několik obrazů. Bock rovněž vyzdobil arkády vnitřního nádvoří, nad schody namaloval téma Posledního soudu a na fasádu v roce 1611 basilejský erb i vyobrazení bohyně vítězství s palmovými ratolestmi.

Za nejstarší části současné radnice jsou považovány zbytky paláce postaveného těsně po zemětřesení. O něco mladší je pozdně gotická centrální budova se třemi obloukovými vchody a zlatou věžičkou z roku 1507. Zdobné průčelní hodiny vytvořil mistr Wilhelm v roce 1511 a jejich součástí jsou i 3 plastiky (dnes kopie, originály však můžeme vidět na nádvoří radnice). Mezi lety 1606 až 1608 byla postavena tzv. severní přední kancelář a v rámci zachování jednotného architektonického stylu byla i v tomto případě využita pozdní (pseudo)gotika. Železné mříže před vstupní síní pocházejí z roku 1611.

V letech 1898 až 1904 byla v souvislosti s přestavbou náměstí Marktplatz upravena také budova radnice. Vpravo byla přistavěna věž a vlevo křídlo s arkýřem. Následovaly i další změny ve stylu neogotiky a neorenesance. Tehdy také byla zbořena původní Velká síň (Grossratssaal), kterou v letech 1901 až 1904 nahradil nový sál s bočními místnostmi. I dnes zde však najdeme původní, pozdně gotické, obložení.

Obraz na věži vytvořil v roce 1901 místní rodák Wilhelm Balmer a představuje vlajkonoše Hanse Bara, který zemřel roku 1515 v bitvě u Marignana. Součástí průčelí jsou také zpodobnění andělů a Spravedlnosti, za kterou je umístěna soudní síň. Zajímavá je výzdoba radniřního nádvoří, kde najdeme mj. také sochu římského generála, konzula a cenzora Lucia Munatia Plancuse, kterou vytvořil v roce 1580 sochař Hans Michel.

Poslední renovace radnice, ve které dnes zasedá hlavně Rada kantonu, byla dokončena v roce 1982 a dala budově její současnou, pravděpodobně již definitivní, podobu.