Basilej – Helvetia na cestách (Basel – Helvetia auf Reisen)
Hned na úvod bychom si měli prozradit, že Helvetia v tomto případě není státem, ale sochou. Navíc sochou poměrně kontroverzní, pohybující se někde mezi oslavou rodné země a proklamací feminismu. Přitom sochou oblíbenou, umělecky ceněnou a fotogenickou. Koneckonců postavu Helvetie, která je alegorickým symbolem švýcarské konfederace, najdeme i na mincích nebo známkách.
Poprvé byla Helvetia – jako alegorická ženská postava, ne popisovaná socha nebo Švýcarsko coby stát - zmíněna někdy v polovině 17. století. Socha Helvetia na cestách (přesný překlad je spíše Helvetia v pohybu) je známá teprve od roku 1980, kdy ji vytvořila – tehdy 38-letá - bernská sochařka Bettina Eichin v rámci umělecké soutěže Kunstkredit konané v Basileji.
Sochu, jejíž návrh spatřil světlo světa v roce 1978, najdeme na pilíři předmostí Prostředního mostu (ulice Unterer Rheinweg), kde Helvetia s podepřenou hlavou sedí a unaveně hledí přes Rýn na druhý břeh řeky i za hranice města, státu, všedního světa. Je přitom jistým paradoxem, že právě na druhém břehu řeky v současnosti autorka sochy bydlí a denně se tak na své dílo dívá.
Socha má představovat – alespoň podle její autorky – nikoliv tradičně hrdou a silnou, ale unavenou a zamyšlenou Helvetii. A také podobu či vlastnosti žen, která se i mnohým z nich nelíbí a která se až tak moc necení – tedy ženu unavenou a vzdálenou současně. Během let se tato socha stala jistým symbolem švýcarských žen a ženství.
Vedle sedící ženské postavy leží její kabát, za ní pak její kopí, štít a kufr. A také je na zdi vedle ní připevněná tabulka, na které je napsáno: „Jednoho dne Helvetia opustí dvoufrankovou minci, vmísí se mezi lidi a vydá se na dlouhou cestu, během níž prochází Basilejí. Po únavné procházce městem si sundá kabát, odloží kufr, kopí a štít a odpočívá na molu Prostředního mostu a zamyšleně se dívá na Rýn …“.
Autorka díla, tedy Bettina Eichin, k tomu ještě v roce 2010 dodala, že chtěla z alegorie Helvetie na švýcarských mincích znovu udělat ženu … a tu osvobodit. Tehdy prý jen pár lidí pochopilo, co chtěla sochou Helvetie vyjádřit (v této souvislosti nesmíme zapomenout, že osvícené Švýcarsko patří k posledním zemím světa, které udělily ženám volební právo – stalo se tak až v roce 1971). Ale kromě jistého feministického podtextu zde šlo také o sdělení, že minulé století bude chápáno i jako doba odchodů a odjezdů.
Pomineme-li tuto sochu, je ve Švýcarsku Helvetia považována za personifikaci země, bohatství země i její produktivitu a v neposlední řadě také svobodu, hrdost, ostražitost i odvahu. Jako alegorie švýcarské státnosti je používána již v 17. století, od 18. století se pak stala – v kontextu republikánství – jedinou centrální postavou, jejíž podoba byla postupně „modernizována“. Po roce 1800 se zobrazení Helvetie stále více používalo k vytvoření národní a politické identifikace široké veřejností, takže byla umístěna na předměty každodenního použití, jako jsou mince, poštovní známky nebo architektonická díla. No a pak už přišla na řadu politika, snaha upozornit na společenský obraz ženy a nakonec i ten neskrývaný feminismus. Prý má ale také vybízet k tomu, aby se každý jednotlivec i v dnešní hektické, globalizované a technologiemi nabité době dokázal zastavit, posadit, hluboce nadechnout a zamyslet se nad tím, kam vlastně směřuje …
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Basilej
Půjčovna autPříspěvky z okolí Basilej – Helvetia na cestách (Basel – Helvetia auf Reisen)
