Arnoštov (Pecka)

Kde vzala tato ves své pojmenování, tak to je jasné z jeho podoby snad každému a potvrzuje to rovněž prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H", kde nalezneme následující:

"2. Arnoštov (lid. Arnoštov i Anstorf, v Arnoštově, arnoštovskej i anstorskej!), ves (m. o. Bukovina u Pecky) 7 km jv. od N. Paky: 1790 Hft Bielohrad: Ernstdorf von 20 N., Schaller XVI, 139; 1835 Ernstdorf, Ernestow má jméno podle svého zakladatele hrab. Arnošta z Valdštejna (Ernest von Waldstein, Sommer III, 233); úř. 1854 Arnoštov.

Ves dostala při založení od německé vrchnosti jméno německé Ernstdorf ʽArnoštova vesʼ a to si domácí lid český upravil v Anstorf."

Z výše citovaných řádků vidíme, že tato osada vznikla teprve díky raabizaci ve 2. polovině 18. století (v některých pramenech se hovoří již o roku 1730, ale zmíněn je v soupisu desátků z roku 1765), ale k jejímu osídlení muselo dojít již v době kamenné, protože se tu našla řada kamenných industrií i keramických zbytků. Tato místa bývala původně příslušenstvím hradu Pecky a později náležela k bělohradskému panství, od něhož se dostala až díky zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1778 prošli osadou pruští vojáci.

V roce 1849 se stal Arnoštov osadou obce Bukovina u Pecky. V letech 1866-1867 se tu objevila cholera. Roku 1880 žilo v osadě 118 obyvatel ve 25 domech. 17. července 1882 zasáhla osadu velká bouře s krupobitím, jež zničila veškerou úrodu na polích, přičemž celková škoda byla odhadnuta na 15 000 zlatých (spolu s Bukovinou). V roce 1889 byla prodána v dražbě Křížkova usedlost čp. 13, jejíž hodnota byla vyčíslena na 2 530 zlatých. Roku 1899 opustili zdejší muži bukovinský SDH, aby si založili vlastní SDH. V roce 1891 byla prodána v dražbě usedlost čp. 19 v hodnotě 1 623 zlatých. Roku 1910 měla osada 25 domů a 114 obyvatel. 29. července 1912 byl odsouzen ke 2 měsícům těžkého žaláře zostřeného 2 posty 39letý chalupník Josef Trejbal, jenž delší dobu odcizoval smrkové dřevo z panského lesa Odnože a při svém chycení 17. dubna téhož roku napadl hajného Vícha. V letech 1912-1913 byl vybudováno čp. 13, v němž byl mj. hostinec se sálem a jevištěm a s obchodem. Říkalo se zde "Pod vyhlídkou" (též známý jako "U Zlatníků" nebo "U Máslů"; viz https://www.mestys-pecka.cz/turista-1/ubytovani-1/penzion-pod-vyhlidkou-322cs.html). Z front 1. světové války se zpět vrátili všichni místní muži, měli tak velké štěstí, protože takových míst v Čechách a na Moravě mnoho nebylo.

Roku 1918 byla vybudována KČT dřevěná rozhledna na tzv. Krkonošské vyhlídce (viz https://strednicechy.rozhlas.cz/krkonosske-vyhlidce-nad-arnostovem-vevodi-vyhlidkovy-posed-uvidite-z-nej-jested-9021666). 16. května 1919 byla vysazena dvojice lip Svobody (viz https://www.mestys-pecka.cz/mestys-1/casti-obce/arnostov). O rok později došlo ke vzniku místní organizace katolického lidu a následně i katolické mládeže. 20. května 1920 způsobila průtrž mračen s krupobitím obrovské škody na polích. Za německé okupace nesla osada pojmenování Ernstdörfel. Koncem 2. světové války se zde ukrývali uprchlí váleční zajatci, ale němečtí okupanti na ně naštěstí nepřišli. V 50. letech 20. století byla zavedena elektřina a v letech 1952-1958 byl dokončen rovněž vodovod, jenž je společný s Bukovinou. 1. ledna 1975 se Arnoštov stal součástí městyse Pecky. V dubnu 1984 došlo k požáru stodoly, který způsobila místní důchodkyně tím, že v ní pohodila doutnající utěrku. V polovině 80. let téhož století došlo i na vybudování požární nádrže a v roce 1990 vznikla příhradová transformační stanice. V 90. letech 20. století došlo k posílení zdejšího vodovodu. Roku 2019 byla opravena hasičská zbrojnice.

Ze zdejších pamětihodností je třeba vyzdvihnout: zděnou kapličku se zvonicí z 18. století, která je zaznamenána již v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12824/?view=-55.953446720845676,62.74959000639843,7); dřevěnou sochu sv. Floriána a sochu Anděla Božího, strážce našich dětí, nacházející se u čp. 14 a pocházející z roku 1889. Chybou by bylo nezmínit několik roubených i zděných stavení z přelomu 18. a 19. století. Kromě toho je významným vyhlídkovým bodem tzv. Krkonošská vyhlídka v severní části arnoštovského katastru (532 m n. m.) Sama osada, k níž se vztahuje několik pohádek a legend, je známá také z některých literárních děl, zvláště pak Karla Václava Raise, např. "Ze vzpomínek I." Nejznámějším místním rodákem byl jičínský kantor Josef Brusák (* 1827 Arnoštov), ale pobýval zde také gymnaziální profesor a mykolog Josef Číp (8. září 1883 Horní Javoří - 10. října 1953 Praha). Na závěr ještě zdůrazněme, že osadou vede cyklotrasa č. 4141 Vidoň - Bělá u Pecky a žlutě a modře značená turistická stezka.