Kraj, kde láska opravdu prochází žaludkem

Klidně můžete říct, že tvrzení o tom, jak láska prochází žaludkem, je klišé. Jenže ona je to taky setsakramentská pravda! Protože moravskoslezský region si zamilujete i díky zdejším lopaťákům, sklenovským preclíkům, prajzským koláčům, pěnivému moku ze zdejších minipivovarů a třeba i díky výtečné kyselce. U nás láska opravdu prochází žaludkem. A není to žádné klišé!

Hezky polopatě
K Lašsku a Valašsku neodmyslitelně patří lopaťák. Co že to je? No přece pecák! Pořád nic? No dobře – frgál. To už vám určitě něco říká. Velký koláč s rozmanitou náplní, od borůvek přes mák a tvaroh až po hrušky, posypaný drobenkou a zalitý máslem. Ale věděli jste, že frgál se dříve říkalo nepovedeným vdolkům? Proto zůstaňme raději u lopaťáku, tedy nadmíru povedeného velkého koláče, který je do pece sázen na obří dřevěné lopatě. Voní jimi celé okolí Hukvaldské pekárny, určitě se tam na výletě stavte!

Husy i školní pomůcky z perníku
A když už budete v Hukvaldech a dorazíte až na hrad, koukněte se po stáncích. U jednoho z nich najdete Giralovic perníčky. A nejen ty. Giralovi ze Skotnice kromě jiného pečou i dvě tuze zajímavé speciality. Skotnické husičky, což jsou perníčky s jednou ne zrovna obvyklou přísadou – husím sádlem –, a příborské šifle. Perník ve tvaru tabulkové čokolády s 24 čtverečky si děti v 19. století kupovaly nejen jako laskominu, ale i jako učební pomůcku! Proto se šiflím také říkalo marcipánová abeceda  –24 kostiček značilo 24 písmenek tehdejší abecedy. A proč marcipánová, když v šiflích není ani kousek sladké mandlové dobroty? Inu, patronem perníkářů je sv. Marek, který prý pekl při válečném tažení vojákům placky z mouky a medu. Podle jeho jména se jim říkalo marcipán nebo marcipánové dílo. A mimochodem slovo šifle prý pochází z německého schiefer, tedy břidlice.

Po Tatarech tatarák? Kdepak! Uši!
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se ve Štramberku pečou uši? Tedy ty perníkové? Důvod je docela strašlivý. Když roku 1241 vtrhli na Moravu Tataři, utekli Štrambeřští na vrch Kotouč. K jejich štěstí se spustil obrovský liják a naplnil až po okraj rybníky nad tatarským táborem. A toho místní využili! Prokopali hráze a tatarské ležení zaplavili. Když ráno prohlíželi prázdný tábor, nestačili se divit. Našli tu měchy plné lidských nasolených uší! Ty Tataři uřezávali křesťanům a jako důkaz úspěchu je posílali chánovi. Od té doby se na počest vítězství zdejších obyvatel ve Štramberku pečou voňavé štramberské uši.

A co si je upéct sami? Sledujte kalendář Technotrasy! V rámci speciálních prohlídek Štramberka navštívíte i cukrárnu U Hezounů, kde přiložíte ruku k dílu. Nestihnete-li prohlídku, skočte si k Hezounům i tak. Jejich tradičně válené uši jsou prostě ty nej!

Božská mana z Prajzské
Žádný Prajzák si nedokáže představit svatbu, odpust (pouť), krmaš (posvícení) ani jiné slavnostní příležitosti bez prajzských koláčů. Kdo že to jsou ti Prajzáci? Přece obyvatelé Prajzské neboli pruského Slezska, jak oblast Hlučínska dodnes označují místní. Ti jsou na svou specifickou kulturu, jazyk a samozřejmě kuchyň náležitě hrdí. A na lahodné koláče, které se od jiných liší na první pohled, obzvlášť! Jsou mnohem větší, než bývá zvykem, mají bohatou nádivku z tvarohu, máku či peček (povidel) a možná ještě štědřejší posypku. Ta se vyrábí uždibováním a tvarováním těsta.

Dřív se koláče pekly jen pro speciální příležitosti, dnes můžete tento gastronomický fenomén koupit v pekařstvích v Hlučíně a okolních obcích kdykoliv. Zkuste třeba ty z pekárny GOBE v Píšti nebo ochutnejte vyhlášené koláče z Bolatic.

Jesenický pramen aneb Kyselka Její c. a k. Výsosti
To bylo slávy, když v březnu 1912 zavítal do Jeseníku nad Odrou budoucí císař rakouský a král český Karel František Josef s chotí Zitou! A co teprve, když byl majitel jesenického pramene Vinzenz Stefan vyznamenán tím, že jeho kyselka mohla nadále nést jméno Její c. a k. Výsosti a označení Pramen arcivévodkyně Zity! O kyselce se psalo už v 18. století, je ale možné, že pro svěží pramenitou vodu sem lidé chodili mnohem dřív. Minerálku, dnes nesoucí název Jesenický pramen, si můžete koupit v okolních prodejnách, nebo ji ochutnejte při speciálních prohlídkách stáčírny se zážitkovou výrobou sirupů z bylinek. Místo je totiž součástí Technotrasy.

A co ochutnat vodu z pramene ne v Jeseníku, ale v Jeseníkách? Ptejte se po Schaumannovce z Krasova u Karlovic. Voda z přírodního chráněného podzemního zdroje je tak kvalitní, že ji neupravovanou mohou pít i ti nejmenší!

Pojďme na to zgruntu
Tam někde v horách, až na samém východě naší země, nedaleko Trojmezí, kde se v jednom bodě setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska, je grunt jako z časů našich prababiček. Na loukách se pasou ovečky a krávy, voní tu domácí sýry i Hrčavské pivo, které vaří hospodář. Vypravte se tam. Za klidem, pohodou a lahodnými chutěmi zdejšího regionu. To vše nabízí Hrčavský grunt.

A slyšeli jste už o vařonce? Tento starodávný nápoj, který se vaří v Těšínském Slezsku i v Polsku, má pořádný říz! Podává se horký a jeho základem jsou med, koření a spousta alkoholu. Vy si jej můžete pořídit už hotový. V nejvýchodněji položené obci v Česku, v Nýdku, je vyrábí rodinná likérka St. Ambrosius. Koupit ji můžete v okolních obchůdcích nebo – jako spoustu jiných lokálních výrobků –v sýrárně Hrčavského gruntu na Trojmezí.

Řekněte „sýýýýýýr“
Jste milovníci sýrů? V tom případě rozhodně vyrazte do Moravskoslezského kraje! Rodinných farem, které nejrůznější mléčné výrobky vyrábějí, je tu spousta. V Beskydech si zajeďte na kunčickou biofarmu Menšík, kde se můžete i ubytovat. Kromě sýrů si z jejich kravského mléka nechávají dělat i zmrzlinu!

Jak už název napovídá, na farmě Ušatá koza v Děrném u Fulneku se nepasou jen tak nějaké kozy. Jejich vzezření – plandavé uši pleskající kolem kulatých klabonosů – vám zaručeně zvedne náladu. Jde o kozy anglonubijské a lahodné sýry z jejich mléka vám náladu rozhodně zvednou taky.

Rozhodně nevynechejte ani ekofarmu Šťastná koza ve Velkých Albrechticích, kde se taktéž můžete ubytovat (představte si ty snídaně plné sýrů, jogurtů a další výrobků z kozího mléka – mňam!), či Kozí farmu Úvalno – Šťastné kozy v podhůří Jeseníků. Tady si dokonce v průběhu předem objednané exkurze můžete na chvíli vyzkoušet roli farmáře a do života zdejšího stáda šťastných (a velmi přátelských!) koz nahlédnout. Ochutnávka místních výrobků bude třešinkou na dortu.

Dobroty na kolejích
Nečekejte žádný fastfood. V pivním vagonu Osoblažské úzkokolejky skutečně Osoblažsko i ochutnáte! O občerstvení se tady stará Bylinkový ranč Majoránek a kromě dobrot z jejich kuchyně tady můžete ochutnat certifikované lokální produkty ze všech možných koutů Osoblažska. Na lokálnosti si tady opravdu zakládají – aby ne, když jde o úzkokolejnou lokálku. V pivním vagonu samozřejmě nemůže chybět pivo! A co je na čepu? Nachmelená opice z Krnova!

Parní vláček s pivním vagonem jezdí z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy o letních víkendech, ale i v období svatomartinských hodů či Mikuláše... Pokud však budete mít v létě cestu kolem i v pátek, je dost možné, že vagonek s občerstvením bude na nádraží v Třemešné otevřen taky. A navíc tzv. gastrovlak, ve který se vláček promění, vás 4. září zaveze až na tradiční gastrofestival Ochutnej Osoblažsko.

 

TOP akce, na kterých ochutnáte regionální produkty:
Frýdek-Místek plný chutí 21. 8. 2021

Borůvkové hody Malá Morávka 21. – 22. 8. 2021

Ochutnej Osoblažsko 4. 9. 2021

Zbystřili jste, když jste narazili na slovo „pivo“? V tom případě je jako pro vás dělaná Beskydská pivní stezka, která vás provede nejen po mini pivovarech, ale i malebnou krajinou Beskyd.