Přes Trutnov do Brna - 19. den - dopoledne: Bílovice n. S. - 8,5 km: myslivna Lišky Bystroušky, pomník B.Polanského, J.Ressla, R.Těsnohlídka, studánka L.Janáčka, Liduščin památník, rozhledna U Lidušky, semenný sad, studánka S. Lolka, Těsnohlídkovo údolí

U vysílače v Útěchově byl úžasný klid, slyšeli jsme jen cvrčky, jak si hrají na housličky. To je poslední dobou pravidelně, to nás neruší. Ale nespali jsme dobře. Dokonce ani Ota. U mne je to skoro normální. Jenže teplota v autě skoro neklesala. Ještě o půlnoci jsme tam měli 25 stupňů i přes otevřené dveře. Až k ránu klesla k 21 stupňům. To je hrůza. Aspoň že to sluníčko na nás přes stromy nedosáhlo.

Vstáváme v 8 hodin, venku je jasno, ale zdá se, že včerejší tropy se snad opakovat nebudou. Odjíždíme, ve stínu je 24 stupňů. Na dopoledne máme nějaký program. Odpoledne musíme být v Brně, kde jsme si zajistili nocleh na 4 noci. Ota potřebuje navštívit brněnské rozhledny, které jako jediné mu chybí, aby mohl říct, byl jsem na všech. Sice to stejně nebude pravda, protože se stále staví nové, ale aspoň budeme mít kam jezdit. Také je v Brně spousta pivovarů a samozřejmě celá řada i jiných zajímavostí, to ani nezvládneme obejít. Ota se tady 3 roky učil, tak se těší, že uvidí jemu známá místa. Jen neví, zda to po tolika letech pozná. Já se netěším na stěhování věcí z auta do penzionu. To je vždycky horor, protože jich máme hodně a věci ma 6 týdnů máme v přepravkách. Těžko to budeme třídit, co budeme potřebovat.

Včera jsme byli na Spešovské rozhledně, dnes máme v plánu výlet na další rozhlednu. Jedeme do Bílovic nad Svitavou. Chceme si tady udělat cca 8,5 km dlouhý okruh přes rozhlednu. Dnes to zkracovat nechceme.

Nejstarší zprávy o obci jsou z r. 1419, ale podle archeologických nálezů tu osada existovala už dřív. Severovýchodně od centra je lokalita Hradisko, kde byla ostrožna. Tam se našly zbytky malované keramiky z mladší i z pozdní doby kamenné. V obci je řada romantických vil a secesních domů s historizujícími prvky z poč. 20. století.

Město bylo již za první republiky oblíbeným výletním místem. Z Brna sem byla pěkná procházka podél řeky Svitavy. Před 2. světovou válkou byly oblíbeným letním sídlem řady českých umělců. Jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, trvale zde žil básník S. K. Neumann. Prázdniny zde trávili bratři Čapkové, častým hostem tu býval malíř Alois Kalvoda, sochař Franta Úprka i malířka Zdeňka Braunerová. Tuto oblast rádi navštěvovali i spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový i hudební skladatel Leoš Janáček. I dnes je obec vyhledávaným cílem turistů a cykloturistů.

Parkujeme u řeky ve stínu u sokolovny z r. 1927 v blízkosti památníku S. K. Neumanna. Zatím ani není moc horko. Odcházíme v 10 hodin a je 25 stupňů. To se sice změní, ale snad to nebude tak hrozné. Řeku opouštíme po zelené, zpočátku po silnici, ale s minimálním provozem, později dokonce je zákaz vjezdu. Tak to je fajn. Zhruba 2 km se jde do kopečka. Už cestou vidíme zajímavé vily.

Vlevo míjíme myslivnu Lišky Bystroušky. Právě sem umístil Rudolf Těsnohlídek děj své lyrické bajky Liška Bystrouška, podle které pak Leoš Janáček r. 1924 napsal operu Příhody lišky Bystroušky. O kousek dál nelze vpravo přehlédnout studánku L. Janáčka, která je od r. 1978 upravena jako památník tomuto hudebnímu skladateli. Na bronzových deskách jsou vytesány úryvky ze slavné opery.

Ještě kousek jdeme po zelené. Teď musíme cestu sledovat podle mapy.cz, abychom nepřehlédli neznačenou odbočku k pomníku B. Polanskému, který se zasloužil o hospodaření ve zdejších lesích.

Na silnici se nevracíme, pokračujeme po neznačené cestě. Tím jsme si to trošku zkrátili, ale hlavní je, že jdeme už lesem, tedy ve stínu. Aspoň kousek. Přicházíme na žlutě značenou zpevněnou cestu na rozcestí Liduščin památník - odb.. Žlutá značka tentokrát vede i k památníku, který je vzpomínkou na sedmnáctiměsíční Lidušku, kterou zde někdo před vánocemi 22. prosince 1919 odložil. Měla štěstí, při procházce ji zde promrzlou našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek s Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem. Na základě této příhody založil Rudolf Těsnohlídek tradici stavění vánočních stromů na náměstích, které jsou spojeny s charitativními sbírkami.

Žlutá značka nás vede stále vzhůru - přes vyhlídku až ke kovové rozhledně u Lidušky. Cesta byla docela příjemná, kopec není prudký, lehce to profukuje. O tom postavit rozhlednu přibližně v těchto místech se uvažovalo již před více než sto lety. Tato myšlenka byla obnovena na poč. 21. století. Tehdejší návrh se týkal postavení 30 m vysoké dřevěné rozhledny. Změna byla r. 2018, kdy byla připravena projektová dokumentace na 29 m vysokou sedmipatrovou kovovou věž se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Stavěla se od června do října 2021. Slavnostně byla otevřena v úterý 26. října 2021. Byla postavena z dotace, z rozpočtu obce a z veřejné sbírky, kdy si zájemci mohli na dobu 50 let pronajmout některý ze schodů rozhledny. Jméno dostala podle zachráněného děvčátka Lidušky, u jejíž památníku jsme dnes byli. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 26,6 m vede celkem 131 lehce točitých kovových schodů. Podlaha, zábradlí a střecha jsou dřevěné. Jsou vidět Bílovice nad Svitavou, okolní zalesněné kopce, Alexandrova rozhledna, Brno a vysílač Hády.

Po krátkém odpočinku stoupáme vzhůru. Čím jsme výš, tím to fouká silněji. Každopádně je to příjemné. Výhledy jsou lehce zamlžené, jenže to je skoro normální. Málokdy máme na rozhledně zcela jasno.

 

Jsme na nejvyšším dnešním bodě. Teď už budeme téměř jen klesat. Pokračujeme po žluté, tentokrát po náhorní plošině. Najednou vlevo od nás jsou nízké modříny - každopádně zajímavé stromy. Nevím, zda to mám nazvat jako budoucí les. Vypadá to každopádně zajímavě. Za chvilku si čteme, že je to semenný sad, kde se získává kvalitní osivo pro budoucí modříny. Rouby z nejkvalitnějších stromů byly naroubovány ve školce na stromy cca 4 - 5 staré a sem r. 1984 přesazeny. Tímto způsobem se podařilo, že stromy začaly plodit již v 10 letech, zatím co běžně to trvá až 60 let. Stromy jsou pravidelně sestřihovány, aby se pro pro šišky nemuselo šplhat vysoko. Tak o této možnosti pěstování jsme nikdy neslyšeli. Zase jsme chytřejší.

Pokračujeme po pohodlné cestě ve stínu. Na rozcestí Za Boudou je zajímavý dřevěný kříž, který je vzpomínkou na hajného Jiřího Lišku. Ten několik let bydlel i se svou rodinou v nedaleké Resslově hájence. Tady na chvilku opouštíme žlutou trasu a pokračujeme po silnici a cyklotrase ke zmiňované hájence. Byla postavena r. 1938 a je majetkem Mendelovy univerzity v Brně. Lesníci ji pojmenovali po Josefu Resslovi, lesníkovi, spisovateli a vynálezci (např. lodního šroubu), který většinu svého života vykonával práci lesníka, i když k hájence, ani tomuto místu neměl osobní, ani pracovní vztah.

Pokračujeme ještě kousek po cyklotrase. V zatáčce vidíme památník Josefa Ressla. Tady se dozvídáme, že vznikl r. 1929 při budování Lesnického Slavína. Tak proto jsme na trase viděli tolik památníků. Těm je věnována zdejší informační tabule.

Tady narážíme na zelenou trasu, po které odbočujeme vpravo z kopečka na rozcestí Resslův pomník - odb.. A zase jsme na naší žluté a pokračujeme po ní z mírného kopečka až k řece Svitavě. Jen krátkou odbočku děláme ke dalšímu památníku - studánce Stanislava Lolka, malíře, jehož kresby lesních zvířat inspirovaly Rudolfa Těsnohlídka k napsání příběhu o Lišce Bystroušce. Tento památník vznikl až r. 1966.

Pokračujeme stále po stejné barvě Těsnohlídkovým údolím podle bezejmenného potoka. Přicházíme k pomníku R. Těsnohlídka z r. 1929. Ten však není tak luxusní jako všechny ostatní. Dokonce jsme ho chvilku hledali. Byl zde postaven r. 1929 lesní správou v Adamově v upomínku na brněnského spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928).

Přicházíme k řece. Míjíme rozcestí Těsnohlídkovo údolí - rozc., odkud je možno se po modré vydat ke zřícenině gotického feudálního hradu Obřany z 2. pol. 13. století. R. 1316 byl dobyt a zůstal opuštěn. Dnes tam jsou vidět zbytky hradní zdi a terénní nerovnosti. Je to sice jen cca 400 m tam a zase zpátky po stejné cestě, ale nám už se do kopečka nechce. Je součástí naučné stezky Hády a údolí Říčky. Tak třeba se sem ještě někdy vydáme. Láká nás to.

Pokračujeme proti toku řeky, přecházíme most a po červené okolo nádraží jdeme k autu okolo několika skalisek. Cesta byla příjemná, pohodlná, převážně lesem, občas to příjemně foukalo. Došli jsme spokojeni a ani nelze říct, že utahaní. Ani se nezdálo, že by bylo velké vedro.

Jenže jak jsme došli do obce, už na nás dýchl horký vzduch. Chtěli jsme se jít podívat ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje, který je odtud nedaleko, ale po silnici a do kopečka. Shodli jsme se na tom, že tam popojedeme autem.

Stavba tohoto farního kostela byla plánována již od r. 1885. Ke stavbě této novogotické stavby došlo až v letech 1908-13. Na fasádě se prokládá kamenné zdivo s pásy z režných cihel. Na střeše kostela jsou ornamenty z pálených různobarevně glazovaných tašek. Má 34 m vysokou hranolovou věž. Kostel musel být rekonstruován po odstřelování obce dne 29. dubna 1945. V interiéru je mimo jiné zajímavá mozaika s náboženskou tématikou, která zdobí sloupy.

Teď už pojedeme nejkratším směrem do Brna, kde máme zajištěné 4 noclehy v penzionu. Na odbočce z hlavní silnice si ve stínu si ještě hřejeme včera uvařené těstoviny. 

Přes Trutnov do Brna - 19. den - dopoledne: Bílovice n. S. - 8,5 km: myslivna Lišky Bystroušky, pomník B.Polanského, J.Ressla, R.Těsnohlídka, studánka L.Janáčka, Liduščin památník, rozhledna U Lidušky, semenný sad, studánka S. Lolka, Těsnohlídkovo údolí na mapě